Alexandr Sergejevič Puškin: Eugen Oněgin
| Autor: Lucka Mašová | Škola: G Chotěboř |
| Strany: 1 A4 | Obrázky: ne |
| Dokument stažen: 2463x | Náhled zobrazen: 6261x |
| Stáhnout zazipovaný dokument » | Zpět na seznam » |
| Textový náhled: Alexandr Sergejevič Puškin - Eugen Oněgin Nejznámějším představitelem ruského romantismu je básník, prozaik a dramatik Alexandr Sergejevič Puškin (1799- 1837). Puškin pocházel ze staré šlechtické rodiny a byl ve spojení s účastníky první šlechtické proticarské vzpoury, děkabristy. V roce 1820 musel, pro své svobodomyslné verše, odejít do vyhnanství na jih Ruska. Návrat do Petrohradu mu car dovolil až v roce 1827. Přesto zůstal Puškin až do konce života pod policejním dozorem a jeho díla byla cenzurována. Dvorskými intrikami byl Puškin dohnán k souboji, ve kterém byl, ve věku pouhých 38 let, zabit. Pro osobní a občanskou svobodu horují P. drobnější lyricko-epické skladby Kavkazský zajatec, Bachčisarajská fontána a Cikáni. Na charakteru postav je znatelný vliv Byrona. Puškin napsal dále novelu Piková dáma a historickou prózu Kapitánská dcerka. Významné je i jeho drama Boris Godunov. Veršovaný román Eugen Oněgin (1833) je všestranným, realistickým zobrazením ruského života první třetiny 19. století. Děj se odehrává na ruské vesnici a v Moskvě. Projevují se v něm všechny Puškinovy city, představy, ideály a myšlenky. Dílo je čtenářsky přitažlivé i díky lehké ironii, kterou se básník dokáže podívat na sebe i na své hrdiny... Vše začíná na ruském venkově, kam přijíždí za svým přítelem, básníkem a věčným snílkem, Vladimírem Lenským, Eugen Oněgin. Oněgin je mladík zhýčkaný a znechucený životem ve městě, je vším přesycen a na venkov jede pouze z nudy. Lenský seznámí Oněgina s rodinou statkářky Lariny, která má dvě dcery - citlivou a zadumanou Taťánu a lehkomyslnou Olgu. Lenský je na tomto statku častým hostem - je totiž ženichem Olgy. Nezkušené Taťáně se Eugen zalíbí na, vidí v něm hrdinu. Večer mu napíše dopis, ve kterém se mu vyznává ze své lásky. Pro Oněgina znamená Taťána pouze vytrhnutí z nudy. Naoko dělá, že ho její dopis dojal, ale posléze jí řekne, že její lásku nemůže opětovat a poradí jí, aby se naučila sebeovládání, což Taťánu samozřejmě zdrtí. Zanedlouho slaví Taťána svátek a na oslavu je pozván i Oněgin a Lenský. Oněgin má vztek, že na oslavu musí a z nudy začne, nehledě na Taťániny a Lenského city, svádět Olgu, což samozřejmě nenechá žárlivého Lenského klidným. Vyzve Oněgina na souboj, ve kterém Oněgin svého přítele zabije. Oněgin je otřesen touto tragédií, lituje zbytečného prolití krve a odjíždí do ciziny...Když se po letech toulání po Evropě vrátí zpět do Petrohradu, je stále nespokojen s životem a sám se sebou. Zamíří si to na ples, kde spatří krásnou, vznešenou dámu, v níž s údivem pozná Taťánu. Okamžitě se do ní zamiluje. Ona je však ženou staršího knížete Gremina a k Oněginovi se chová přezíravě. Tu se jejich role obrátí. Oněgin sedne a napíše Taťáně dopis - obsahem ne nepodobný tomu, co psala před lety ona. Taťána si při čtení dopisu uvědomí, že Oněgina stále miluje, ale vzpomene si, jak se k ní choval krutě a zůstane věrná svému hodnému muži. Oněgin tak ztratí poslední šanci na to, aby žil plnohodnotně a šťastně, zůstává sám. Použitá literatura :Alexandr Sergejevič Puškin - Eugen Oněgin, doslov Bohuš Balajka - Přehledné dějiny literatury I Internet Vlastní názor: | |