Česká filosofie středověku
| Autor: Věruška | Škola: G Vyškov |
| Strany: 2 A4 | Obrázky: ne |
| Dokument stažen: 1564x | Náhled zobrazen: 3847x |
| Stáhnout zazipovaný dokument » | Zpět na seznam » |
| Textový náhled: Česká filosofie První filosofické problémy byly u nás řešeny ve 14. století. Po založení UK r. 1348 se filosofie studovala na "artistické" fakultě a přednášeli ji především cizinci. Prvním českým filosofem byl Tomáš Štítný ze Štítného. Jeho hlavní dílo - Řeči besední, nedělní a sváteční - je výkladem křesťanského učení. Štítný je stoupencem názoru, že křesťanské pravdy nemají být předmětem slepé víry a že je třeba k nim dojít svobodným rozumovým bádáním. Rozumu je dostupné veškeré poznání. Jan Hus navázal ve svém systému sociální filosofie na T. Štítného a Matěje z Janova. Kritizoval především úpadek mravů. Déle navazoval na učení oxfordského teologa Johna Wycliffa. Podobně jako on je Hus realista, odmítal nominalismus. (Realisté zastávali názor, že obecné pojmy jsou na konkrétní věci nezávislé, jsou věčné a mají samostatnou, objektivní existenci. Nominalisté soudí, že existují pouze jednotlivé předměty a jevy. Obecné pojmy reálně neexistují, jsou to jen označení a názvy určitých jevů a předmětů.) Hus vyložil Písmo svaté jako kritiku feudální společnosti, jejímž hlavním principem je kategorie Božího zákona, který je absolutní normou jak pro život jednotlivce, tak pro celou společnost. Z něho je odvozena Husova myšlenka sociální spravedlnosti. Pán má právo vykonávat svou moc jen pokud se řídí tímto zákonem. V opačném případě porušuje boží zákon. Hus odmítá právo neomylnosti církve a podle jeho vykladu božího zákona se každý člověk může postavit proti nesprávným tvrzením na odpor. V díle De ecclesia dokazuje, že boží zákon je plně přístupný lidskému rozumu. Rozum také rozhoduje o tom, je-li boží zákon ve společnosti uplatňován. Každý poddaný má právo posoudit svým rozumem, zda jeho představený jedná v souladu s touto pravdou a mají-li jeho příkazy pro něho platnost. Hus nepřekročil dogmata katolické církve. Byl náboženským myslitelem, kterému šlo o nápravu církve. Teprve v 19. století a později bylo jeho učení vykládáno jako pokus o změnu struktury feudální společnosti. Neprávem je mu připisována reforma českého pravopisu. Petr Chelčický - vyvrátil Husovu teorii trojího lidu. Hájil společenskou i rodovou rovnost lidí a dokazoval potlačovatelskou povahu státu a jeho orgánů. Odsuzoval současnou církev a důrazně odmítal i násilí husitů. Porážku táborských vojsk u Lipan považoval za trest za zkaženost lidí. Zdůrazňoval, že člověk se má podřídit osudu a odmítal i násilí v běžném životě. Jeho zapomenuté dílo znovu oživil v 19. století Lev Nikolajevič Tolstoj. Jan Amos Komenský - zastával stejně jako Bacon myšlenku, že má být zpracována ucelená soustava všeho lidského poznání - pansofie (vševěda). Vybudování jednotného systému poznatků o přírodě, člověku a Bohu chtěl vytvořit předpoklad k reformě vědeckého poznání a tím i světa. Tuto přeměnu lze uskutečnit: 1) pomocí knih a encyklopedií, v nichž bude zahrnuto poznání Boha, přírody a lidských výtvorů 2) nejúplnějším školním vzděláním 3) vytvořením mezinárodního sboru vědeckých pracovníků, jejichž úkolem bude hledat ve vědě nové cesty 4) vytvořením nové jednotné vědecké řeči, jež by vyhovovala vědeckému poznání lépe než latina Komenský se domníval, že rozšířením pansofie přestanou všechny mezilidské spory a ve světě bude mír. Některé pansofické spisy: Cesta světla, Předchůdci vševědy. Všeobecná porada o obecné nápravě věcí lidských. Období po roce 1648 je érou křesťansko-katolické filosofie, vycházející z díla sv. Tomáše Akvinského. Úroveň tohoto filosofování však nepřekročila hranice univerzity. Filosofií dějin se zabývat B. Balbín, který kladl důraz na působení Boží prozřetelnosti v dějinách. Bernard Bolzano - l když byl jeho otcem Ital a matkou Němka, počítáme jej k českým filosofům, neboť prožil celý život v českém prostředí. Ve své filosofii se snažil dokázat možnosti přesného poznání, na jehož základě by bylo možné změnit vědu. Rozum člověka má mít vládu nad věcmi. Chtěl nově uspořádat společnost a stát. Odmítal státní zřízení, založené na jazyku a dokladoval nutnost občanského principu ke státu. Zabýval se logikou a matematikou. Odmítal psychologismus v poznání. František Matouš Klácel -se zabýval sociální psychologií. Vystupoval proti komunismu. Jeho cílem bylo uskutečnit křesťanský socialismus. Dílo: Listy přítele přítelkyni o komunismu (adresováno Boženě Němcové). Augustin Smetana - se zabýval Hegelovou filosofií a pokoušel se o syntézu dosavadního filosofického vědění. Poznání dějin filosofie považuje za jedinou cestu k osvobození člověka v poznání pravdy. Člověk je sice součástí přírody, ale překračuje svým dílem její hranice. Dějiny jsou produktem lidského snažení bez působení nadpřirozených sil. Pro své názory byl vyloučen z křížovnického řádu. Po r. 1848 se začíná na UK přednášet i necírkevní filosofie. Učitelé se snažili studenty seznámit s dějinami filosofie od antiky po novověk. Jejich díla jsou proto zaměřena na zpracováni různých dějin filosofie. Obrat nastává až po příchodu Tomáše Garrigue Masaryka. | |