Česká republika

Autor: David Vyhlídal	Škola: G Opatov
Strany: 9 A4	Obrázky: ne
Dokument stažen: 4138x	Náhled zobrazen: 31961x

Stáhnout zazipovaný dokument »	Zpět na seznam »

Textový náhled: ? rozloha - 78 864 km2 ? počet obyvatel - 10,33 mil. ? hranice - s Německem (810 km): Lužické hory, Krušné hory, Český les, Smrčiny, Šumava s Polskem (762 km): Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Kralický Sněžník; Opava s Rakouskem (466 km): Novohradské hory; Dyje se Slovenskem (265 km): Bílé Karpaty, Javorníky, Moravskoslezské Beskydy; Morava ? vnitrozemský stát ? historický vývoj - první pokus o vytvoření státu na našem území byla Sámova říše (623 - asi 658), významnější byl vznik Velké Moravy (833 - asi 906), Přemyslovský stát (995 - 1306), Zlatá bula sicilská (1212, spojení Čech, Moravy a Slezska), největší územní rozsah za Přemysla Otakara II. (1253 - 1278, měl Rakousy (1251) a Štýrsko (1251), získal Korutany (1269), Kraňsko (1269) a Chebsko), Habsburská říše (1526, Ferdinand I.), Československá republika (28. 10. 1918), získána Podkarpatská Rus (1919), ztráta Podkarpatské Rusi (1945), Česká republika (01. 01. 1993) ? povrch - průměrná nadmořská výška: 450 m.n.m. (Evropa 315 m.n.m.) ? geologický vývoj - povrch je tvořen těmito částmi - Česká vysočina (masiv) Karpaty Panonská pánev výběžek Velkopolské nížiny ? hranice mezi Karpatami a Českým masívem je tvořena tzv. Vněkarpatskými sníženinami (Dyjskosvratecký úval, Vyškovská brána, Hornomoravský úval, Moravská brána, Ostravská pánev ? vývoj Českého masívu - vznikl na přelomu prvohor a druhohor (žula, fility, svory, ruly) Ostravská, Plzeňská a Kladenská pánev zarůstaly přesličkami (dnes černé uhlí a jezera) na konci druhohor kolem Labe moře, dnes nánosy pískovce a vápence ve třetihorách - Mostecká a Sokolovská pánev poklesly (vznik jezer a hnědého uhlí), Českomoravská vrchovina vystoupila ve čtvrtohorách - střídání dob ledových - pevninský ledovec zasahoval ke Šluknovskému výběžku (dnes nálezy bludných balvanů), vznik ledovcových jezer na Šumavě ? povrch - Česká kotlina - Pražská plošina (Bílá hora, 382 m.n.m.) ? Středočeská pahorkatina (Velký Blaník, 638 m.n.m.) ? Českobudějovická a Třeboňská pánev, jsou od sebe odděleny pohořím Lišovský práh ? Český kras a Brdy (Brdská vrchovina, Praha, 863 m.n.m.) ? Plzeňská pahorkatina ? Džbán ? Křivokladská vrchovina ? Doupovské hory (Hradiště, 934 m.n.m.) ? Sokolovská a Mostecká pánev ? Česká křídová tabule ? České středohoří (Milešovka, 837 m.n.m.) ? Říp, Bezděz, Trosky - sopečného původu (čedič, znělec) ? Českomoravská vrchovina (Javořice, 837 m.n.m.) ? Železné hory (Vestec, 668 m.n.m.) ? povrch - pohraniční pohoří - Šumava (Plechý, 1378 m.n.m.; Boubín, 1362 m.n.m.; Kleť, 1083 m.n.m., Velký Javor, 1457 m.n.m.) ? Šumavské podhůří ? Český les (Čerchov, 1042 m.n.m.) ? Smrčiny (Háj, 758 m.n.m.) ? Krušné hory (Klínovec, 1244 m.n.m.) ? Děčínské vrchoviny (stěny) ? Lužické hory (Luž, 793 m.n.m.) ? Ještědsko-kozákovský hřbet (Ještěd, 1012 m.n.m.) ? Jizerské hory (Smrk, 1124 m.n.m.) ? Krkonoše (Sněžka, 1602 m.n.m.; Lysá hora; Vysoké kolo; Kotel) ? Broumovská vrchovina ? Adršpašsko-teplické skály ? Orlické hory (Velká Deštná, 1115 m.n.m.) ? povrch - moravskoslezská část České vysočiny - Hrubý a Nízký Jeseník (Praděd, 1491 m.n.m.) ? Kralický Sněžník (1423 m.n.m.) ? Rychlebské hory ? Drahanská vrchovina - součástí je Moravský kras (Macocha, Punkevní jeskyně, Kateřinská jeskyně) ? Jihlavské vrchy ? povrch - Karpaty - Pavlovské vrchy (vápencové skály) ? Chřiby ? Ždánické vrchy ? Bílé Karpaty (Velká Javořina, 970 m.n.m.) ? Javorníky (Velký Javorník, 1071 m.n.m.) ? Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m.n.m) ? povrch - Panonská pánev - Dolnomoravský úval ? Valtická pahorkatina ? nerostné suroviny - černé uhlí (dnes se těží pouze ze 3 obl.) ? Ostravsko-karlínská pánev ? Kladensko ? Plzeňsko ? Moravskoslezské Beskydy ? na severozápad od Brna ? u Trutnova ? hnědé uhlí ? Mostecká pánev ? Sokolovská pánev (brikety - méně kvalitní) ? u Hodonína (lignit - nejméně kvalitní, v místních elektrárnách) ? ropa ? těžba ropy pouze mezi Břeclaví a Hodonínem (trochu i zemní plyn) ? zemní plyn ? na okraji Ostravské pánve a Příboru ? uran ? Českomoravská vrchovina ? Českolipsko ? 1. doly, dnes už vytěžené byly v Jáchymově (dnes radioaktivní lázně) ? dnes vytěženo také u Příbrami ? vápenec (stavební kámen - vápno, cement, výr. železa ve vysokých pecích) ? Moravský a Český kras ? Moravská brána (město Hranice) ? kaolin (výr. keramiky, porcelánu, kvalitní čtvrtky) ? Karlovy Vary (nejkvalitnější) ? Plzeňsko ? sklářské písky ? Českolipsko ? Český ráj ? podnebí ? mírné - přímořské (Velká Británie, Belgie, Nizozemí) vnitrozemské (Rusko, Bělorusko) !!!přechodné (ani kruté zimy ani teplá léta)!!! ? převládá západní proudění ? příchod cyklón (převládají západní větry, kt. přinášejí srážky) ? nejvíce srážek v Jizerských horách, Krkonoších, Moravskoslezských Beskydech a v Hrubém Jeseníku - 1600 mm/rok ? nejméně srážek - srážkové stíny - obl. kolem ř. Ohře, jih Moravy (Dyjskosvratecký úval) - 400-500 mm/rok ? teplota - nejteplejší je červenec (19,4°C), nejchladnější leden (kolem -1°C) ? ČR má tři podnebné obl. - ? teplá oblast ? nadmořská výška do 300 m.n.m. ? Česká tabule, moravské úvaly ? 8-9°C/rok, 500 mm/rok ? mírně teplá oblast ? nadmořská výška od 400 do 800 m.n.m. ? vrchoviny ? 5-8°C/rok, 600-800 mm/rok ? chladná oblast ? nadmořská výška nad 800 m.n.m. ? hory ? pod 5°C/rok, nad 800 mm/rok ? rekordy - Uhříněves 40,5°C (1996-7), u Českých Budějovic -42,5°C (1920), za jeden den napršelo v Jizerských horách 370 mm/m2 (3,7 litrů/m2) ? Vodstvo ? tři úmoří - Severního moře (2/3 území) - povodí Labe Černého moře (1/4 území) - povodí Moravy Baltského moře (1/10 území) - povodí Odry, Lužická Nisa ? Labe - 397 km, 308 m3?s-1 ? pramení v Krkonoších na Labské Boudě ? je splavná od Opatovic k Pardubicím ? přítoky - zprava - Cidlina, Jizera, Ploučnice zleva - Úpa, Metuje, Orlice, Chrudimka, Vltava, Ohře, Bílina ? Vltava - 433 km, 150 m3?s-1 ? pramení na Šumavě pod Černou horou ? je splavná od Slap ? přítoky - zprava - Lužnice, Sázava (do ní Želivka) zleva - Otava (vz jako soutok Vydry a Křemelné) a Berounka (vz. soutokem Mže a Radbuzy v Plzni) ? Morava - 280 km, 120 m3?s-1 ? pramení pod Kralickým Sněžníkem ? přítoky - zprava - Dyje, Haná zleva - Bečva ? Odra - celá 861 km, 610 m3?s-1 ? pramení v Oderských vrších ? přítoky - zprava - Olše, Ostravice zleva - Opava ? Lužická Nisa - celá 252 km, 32 m3?s-1 ? pramení v okolí Liberce ? jezera ? tři typy jezer - ledovcová (celkem 5) krasová rašelinná ? ledovcová se nacházejí pouze na Šumavě - Černé a Čertovo jezero Prašilské jezero Plešné jezero ? většina krasových jezer se nachází v obl. Moravského krasu - na dně Macochy Macošské jezero, u Hranic na Moravě ? rašelinná - na Šumavě a v Jizerských horách (dnes zarůstající bažiny) ? postavené rybníky (150 celkem) ? vodní nádrž Mohelno (na Jihlavě) ? vodní nádrž Dalešice (na Jihlavě, chlazení jaderné elektrárny Dukovany) ? vodní nádrž Nové Mlýny (na Dyji) ? vodní nádrž Vranov (na Dyji, užitková voda) ? vodní nádrž Hracholusky (na Mži, užitková voda) ? vodní nádrž Nechranice (na Ohři) ? vodní nádrž Jesenice (na Ohři) ? vodní nádrž Skalka (na Ohři) ? Brněnská nádrž (na Svratce) ? vodní nádrž Výr (na Svratce) ? vodní nádrž Rozkoš (na Metuji) ? vodní nádrž Šance (na Moravici) ? vodní nádrž Švihov (Želivská př., užitková voda pro Prahu) ? vodní nádrž Slapy (na Vltavě, výr. elektřiny) ? vodní nádrž Orlík (na Vltavě, zadržuje nejvíce vody, nejhlubší) ? vodní nádrž Lipno (na Vltavě, rozlohou největší) ? minerální vody ? tři typy min. vod - chladné (20-25°C) teplé (25-50°C) horké (nad 50°C) ? nejteplejší je Vřídlo v Karlových Varech (přes 70°C) ? výskyt. Karlovy Vary, Mariánské lázně, Františkovy lázně, Teplice, Luhačovice, Losiny, Jáchymov ? podzemní vody ? výskyt: Česká křídová tabule (kolem Poděbrad, Broumovské a Děčínské vrchoviny), Novohradské hory ? Biosféra (půdy) ? půdy se dělí na dvě skupiny: zemědělská a nezemědělská (lesní a vodní plochy) ? na jednoho obyvatele připadá 1/3 ha, 1/3 půdy je pokryta lesy a 13% zemědělské půdy je zničena průmyslovými exhalacemi ? druhy půd ? písčité - severní Čechy, jihočeské pánve ? hlinité - Polabí, Plzeňsko, Moravské úvaly ? jílovité - východní Polabí, podkrušnohorské pánve ? kamenité - horské a krasové oblasti ? typy půd ? černozemě - Polabí, Dyjsko, Dolnomoravský úval ? hnědozemě - obklopují černozemě ? hnědé půdy - Českomoravská vrchovina, pohraniční pohoří, obl. vrchovin ? podzolové půdy - zalesněné obl. (spadené jehličí), podhorské a horské oblasti ? rendziny (vz. na zvětralinách vápenců) - Moravský (Drahanská vrchovina) a Český kras ? nivní půdy - náplavy velkých řek, podél Moravy a Labe ? Biosféra (lesy) ? zaujímají téměř třetinu území (25 000 km2) ? původní lesy: smíšené a listnaté (z větší části vykáceny), dnes nahrazeny jehličnany ? Bukovo-dubové lesy (10%): převážná část České tabule, lemují Moravské úvaly ? Lužní lesy (olše, jasan, jilm, topol): kolem velkých řek: Labe, Morava, Dyje ? Jedlovo-bukové: okrajová pohoří Českého masívu - Šumava, Krušné hory, Novohradské hory, Moravskoslezské Beskydy ? Smrky - Šumava, Moravskoslezské Beskydy ? Borovice - severní Čechy, jihočeské pánve, Plzeňská pahorkatina ? Kleč - Krkonoše, Hrubý Jeseník, Moravskoslezské Beskydy, Šumava ? Chráněná území: ? Národní parky (NP, počet 4) ? Krkonošský národní park ? Šumavský národní park ? Podyjí ? Českosasské Švýcarsko = Labské pískovce (obl. Děčínských stěn) ? Chráněné krajinné oblasti (CHKO, počet 24) ? Moravský kras ? Třeboňská pánev ? Křivokladská vrchovina ? Chráněné přírodní výtvory (CHPV) ? jeskyně, propasti, bývalé sopky (v přírodní rezervaci Soos u Františkových Lázní) ? Roudnice v Nízkém Jeseníku ? Obyvatelstvo: ? počet: 10,3 miliónů ? hustota: 131 obyvatel na km2 ? národnostní složení: Slováci (3,1%), Poláci (0,6%), Němci (0,5%), ostatní (1%, např. Rómové) ? národnostní menšiny: Afgánci, Kurdové, ze států bývalé Jugoslávie ? přírůstek: minimální nebo pod nulou ? vývoj osídlení: 1. doložení obyvatelé byly Keltové (starší doba kamenná, oppida), další Markomani a Kvádové, od 6. století přicházeli Slované (hl. kolem Labe), dále od 13. století začali obydlovat pohraniční obl. Němci na pozvání našich panovníků. ? 1750 - 03,0 mil. obyv. ? 1930 - 10,7 mil. obyv. ? 1950 - 08,9 mil. obyv. (1846 na zákl. Benešových dekretů - odsun Němců a 1848 k moci komunisté - emigrace obyvatel do USA) ? 1980 až nyní 10,3 mil. obyv. (stagnace) ? věkové složení: 0-14 let (předproduktivní věk) - 21% 15-59 let (produktivní věk) - 61,2% 60 a více let (důchodci) - 17,8% -je o několik procent více žen než mužů -střední délka života: muži (68,9), ženy (76,6) ? sídla Praha (1,217 mil.) ? města nad 100 000 obyvatel: Praha (1,217 mil.) Brno (390 tis.) Ostrava (326 tis.) Plzeň Olomouc Liberec Hradec Králové (100 800) ? města s přibližně 100 000 obyvatel: České Budějovice (99 750) Pardubice Karviná Ústí nad Labem ? nejlidnatější okresy (200 obyv./km2): Praha Brno Ostrava Plzeň Karviná Severočeské okresy (Most, Teplice, Ústí n/L.) ? nejméně osídlené okresy (pod 50 obyv./km2): Klatovy Tachov Prachatice Český Krumlov Jindřichův Hradec ? vznik měst: vznikala u obchodních cest u nalezišť stříbra a zlata (Jihlava, K. Hora) u nalezišť černého uhlí (Ostrava, Kladno) jako centra královské moci (správní střediska) kde se soustředil zpracovatelský průmysl (Praha, Brno, Plzeň, Liberec, Ústí n/L.) města ležící na hlavních žel. tazích (Pardubice, Přerov) ? urbanistické zóny: historické jádro 14. - 16. století, druhá zóna 19. - 1. pol. 20. století (banky, pojišťovny, hotely, obchodní domy, činžovní domy, průmyslové objekty …), od 60. let zóna panelových sídlišť (Nový Most, Havířov, Karviná) ? město = obec s více než 10 tis. obyvateli, a další kritéria jako zaměstnání obyvatelstva, charakter zástavby … ? funkce měst:: většina měst má ráz polyfunkční (středisko průmyslu, obchodu, služeb, kultury, správní ráz), dále jsou města monofunkční (např. lázeňská - Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Luhačovice) ? Hospodářství ? vývoj: v době Rakouska-Uherska jsme patřili mezi přední průmyslově vyspělé státy světa 1948 - hluboký zásah do hospodářského vývoje, vz. RVHP, téměř úplná likvidace soukromého hospodářství, rozvoj těžkého průmyslu ? růst těžby nerostných surovin, růst výroby zajišťován růstem zaměstnanosti (hl. žen) 1989 - zlom, transformace celé ekonomiky 1993 - rozvoj, stabilizace hospod., rozvoj lehkého prům. 1994 - pokles hospod. ? hlavní prům. obl.: severozápad (Aš - Ústí n/L) severovýchod (Liberec - Náchod) Praha a okolí Hradec Králové a Pardubice Brno a okolí Ostrava a okolí Horní tok Moravy (Olomouc, Přerov, Prostějov) Zlín a okolí ? odvětví průmyslu: strojírenský - 33% hutnický - 17% textilní - 11% potravinářský - 10% chemický - 7% sklářský - 6% keramický - 6% dřevozpracující - ? průmysl paliv a energetik: ? těžba hnědého uhlí (50 mil. tun/rok): přes 90% v podkrušnohorských pánvích ? těžba černého uhlí (20 mil. tun/rok): 90% na Ostravsku, 10% Kladensko ? 3/4 energie vyrábí tepelné elektrárny: Mostecká a Sokolovská pánev (Tisová, Vřesová, Počerady) na Labi (Mělník I, Mělník II, Chvaletice, Opatovice) Ostravsko (Dětmarovice) ? 1/5 energie vyrábí Dukovany ? 3% energie vyrábí vodní elektrárny: na Vltavě (Orlík, Slapy, Lipno I, Lipno II) ? dále elektrárny větrné, solární, geotermální … ? hutnický průmysl: ? hlavní hutnické základny: Ostravsko, Kladensko , Třinecko ? strojírenský průmysl: ? výroba dopravních prostředků (Škoda Mladá Boleslav) ? výroba jízdních kol (Favorit Rokycany, Eska Cheb) ? výroba nákladních automobilů (Jablonec n. N., Liberec, Tatra Kopřivnice, Praha-Letňany) ? výroba vlaků (Praha ČKD, Ostrava) ? výroba autobusů (Karosa Vysoké Mýto) ? výroba letadel (Aero Vodochody, Let Kunovice) ? výroba lodí (Děčín a další m. na Labi) ? výroba obráběcích strojů ? zbrojní průmysl (Brno) ? chemický průmysl: ? na koncích ropovodů, plynovodů, u nalezišť hn. a č. uhlí, u vody ? petrochemický (ropov. Družba - Litvínov a z Ingolstadtu - Litvínov, Kralupy n. V.) ? další petrochemické závody: Ústí n. L., Neratovice , Pardubice, Ostravsko, Zlín ? lehká kosmetika (Praha) ? spotřební průmysl: ? textilní průmysl: severní a východní Čechy ? oděvní průmysl: Prostějov ? sklářský průmysl: severní Čechy (Jablonec n. N., Železný Brod), Teplice, Karlovy Vary ? keramický průmysl: u nalezišť kaolinu (Plzeňsko, Karlovarsko) ? dřevozpracující a papírenský průmysl: jižní a jihozápadní Čechy (Šumava, Českomoravská vrchovina) velké zpracovatelské kombináty: Větřín, Štětí, Paskov ? zemědělství: ? vývoj: nemám napsáno !!! ? zem. obl.: kukuřičný typ (okurky, rajčata, melouny, vinná réva) - Dyjsko-svratecký úval řepařský typ (řepka, pšenice, ječmen, kukuřice) - Polabí, Poohří, Hor. úval, Opavsko, Plzeňsko vinná réva - Mělnicko a Mostecko bramborářský typ (brambory, řepka, pšenice, žito, ječmen) - Českomoravská a Středočeská pah. podhorský typ (brambory, oves, žito, pícniny) - dnes se mění na louky a pastviny ? živočišná výroba: prasata (kukuřice - jižní Morava a Polabí; brambory - Českomoravská vrchovina) skot (po celé ČR, hl. pahorkatiny a vrchoviny) drůbež (v okolí velkých měst) ovce (rozvoj na východní Moravě) pštrosy sladkovodní ryby (jižní Čechy) myslivost ? potravinářský průmysl: ? pivovarnictví (Plzeň, České B., Praha) ? výroba likérů (Karlovy Vary, Plzeň, Boška) ? konzervárny (jižní Morava) ? cukrovary ( řepařská obl. - hl. Polabí) ? lihovary a škrobárny (Českomoravská vrchovina) ? masokombináty (Praha, Brno, Ostrava) ? mlékárny (Č. Budějovice, východní Čechy) ? doprava: ? železniční: zaostalá v rychlosti a dochvilnosti dopravuje se: hn. uhlí, hutnické a strojírenské výrobky, rudy, stavebniny, zrniny a potraviny žel. tahy: Děčín-Ostrava-Brno, ze sev. Čech až na Slovensko žel. koridory: z Německa, z Polska do Rakouska ? silniční: je rychlejší, doprava až na místo, je neekologická (výfuky, skleníkové efekty…) >400 km dálnic, nejvyužívanější: Praha-Brno, Praha-Rozvadov, Praha-Harachov, Praha-Ústí n. Labem, Brno-Ostrava (buduje se) ? kombinovaná doprava: nákladní vozy se nakládají na železnici (hl.převoz do Německa) ? potrubní doprava: ropovod (z Ruska a Ingolstadtu), plynovody (z Ruska a Německa), produktovody (benzín, louhy…) ? lodní doprava: námořní (měli jsme dříve 10 lodí, dnes nic) a říční (Labe - uhlí, písky, štěrky a Vltava) ? letecká doprava: Praha Ruzyně, Ostrava Mošnov, Brno, Karlovy Vary, přepravují se soby, dále potraviny, pošta, lékařské prostředky… ? služby a rekreace: ? tvoří nejvýznamnější nevýrobní složku národního hospodářství, jeho terciární sféry ? do služeb se zahrnuje v plné šíři obchod (od trhů přes běžnou prodejní síť po burzy), drobná zakázková výroba (např. krejčovství, knihařské práce), služby v užším slova smyslu )opravny, čistírny, kadeřnictví apod.), peněžnictví (od bank a spořitelen po pojišťovny), ale školství, zdravotnictví, kultura a ubytovací zařízení atd. ? podíl na HDP asi 30% ? rozmístění služeb: velká sídla, spádové obce ? cestovní ruch: ? někdy se řadí rovněž mezi služby v jejich širším pojetí ? cestovní ruch se dělí na domácí (individuální turistika, chataření, chalupaření a jiné druhy odpočinku) a zahraniční (dělí se na aktivní - příjezdy zahraničních turistů a pasivní - výjezdy našich občanů do zahraničí) ? nejvíce navštěvované oblasti: historické památky (hrady - Karlštejn, zámky - Konopiště, Hluboká), lázeňská místa … ? vnější vztahy: ? 19.01.1993 OSN (jako 179. členský stát) ? 30.06.1993 Rada Evropy ? 15.03.1999 NATO ? MMF, Asociační dohoda (přiblížení k EU), Vyšegradská čtyřka (ČR, PL, SK, HG) ? diplomatické styky s 135 státy světa ? zahraniční obchod: ? od pádu komunistického režimu v r. 1989 nastaly změny ve směrování našeho zahraničního obchodu (dřívější orientace na východ, na obchod se zeměmi RVHP, se výrazně mění na obchod s vyspělými zeměmi s rozvinutou tržní ekonomikou, zejména se západní Evropou) ? největšími obchodními partnery byly do r. 1989: Rusko, RVHP, Spolkové rep. Německa, Kuba, Mongolsko, Irák, Vietnam, po r. 1993 to byly: Německo, Slovensko, EU (Rak., Belgie, GB, FR), Japonsko, Rusko (hl. dovoz nerostů) ? do r. 1989 - vývoz: uhlí, kaolin, cement, hutnické a strojírenské výrobky ? od r. 1993 - dovoz: paliv (zejména ropy a zemního plynu), železné rudy, barevných kovů, draselných solí, fosfátů, strojů, dopravních prostředků, subtropického a tropického ovoce, mořských ryb, textilních a potravinářských výrobků… vývoz: převládají průmyslové výrobky (sklo, bižuterie) a stroje (obráběcí, sečné), automobily, potravinářské výrobky (pivo, chmel) ? Praha ? rozloha asi 500 km2, počet obyv.: 1,25 mil. ? název vznikl buď od slova praha (řečiště), práh (zpevňovaly břehy) nebo pražiti (spálené lesy) ? v 6. st. příchod Slovanů (tržiště), asi 880 zal. Pražského hradu (tehdy hradiště), největší rozkvět ve 14. st. a Karla IV., r. 1918 hl.m. ČSR, r. 1974 k Praze připojeny okolní obce (nej. nárůst) ? 4 urbanistické zóny: jádro tvoří historické centrum, zahrnující nejstarší části Prahy (Hradčany, Malou Stranu, staré a Nové Město, Vyšehrad). Většina tohoto území je městskou památkovou rezervací s mimořádným soustředěním architektonických a jiných kulturních památek. Je chráněné UNESCEM. Vnitřní město obklopuje jádro a zahrnuje bývalá předměstí vzniklá v 19. st. a začátkem 20. století (Smíchov, Karlín, Žižkov, Vinohrady, Libeň aj.). Vnější město je proti předcházejícím dvěma zónám dvojnásobně rozlehlé a žije v něm asi půl miliónu obyvatel. Obsahuje převážně rozsáhlá panelová sídliště (Jižní Město, Prosek, Bohnice, Jihozápadní Město). Okrajová zóna zahrnuje zemědělskou a lesní půdu, rekreační oblasti a až na výjimky jen menší obce (Hrnčíře, Kunratice, Petrovice) ? povrch: Pražská kotlina, Pražská plošina, nejv. hora Bílá Hora ? poloha: ekologicky nevýhodná (hromadí se zde smog) ? význam: hl. administrativní (sídlo prezidenta, obou komor parlamentu, ministerstva, vládní organizace) ? průmysl: nejv. ČKD (tramvaje, metra, kompresory, motory) AVIA Letňany (nákladní automobily) AERO Vodochody (výroba let. motorů) Libeň - loděnice (výr. říčních lodí) ORION čokoládovny Modřany z dalších pekárny, mlékárny, pivovary, filmový a polygrafický, chemický, farmaceutický, oděvní, zařízení pro cestovní ruch (hotely) ? terciérní sféra: peněžnictví, střediska zahran. firem, obch. spol., burza, školství (Karlova Univ. , ČVUT) ? Střední Čechy ? oblast: od Českého středohoří po Českomoravskou vrchovinu, na záp. po Doupovské hory, na jihu po Středočeskou pahorkatinu a Brdy, na sev. po Českou tabuli ? řeky: Labe, Vltava, Berounka, Sázava ? nerostné suroviny: vápenec (Český kras), černé uhlí (Kladensko) ? půdy: nejúrodnější kolem Labe (černozemě), nejméně úrodné v lesích (Brdy, Křivokládsko, Doksy) - převážně borovicové lesy ? zemědělství: řepařská obl.; hl. kolem Labe - pšenice, kukuřice, cukr. řepa; Litoměřice - zahrada Čech, ovoce; Louny, Žatecko - chmel; Středočeská pahorkatina - brambory ? průmysl: strojírenský - ŠKODA Mladá Boleslav TOSY Čelákovice (obráběcí stroje) Brandýs n./Labem Roudnice n./Labem Slaný (pobočka ČKD, baterie) Vlašim (zbrojovka, zn. Sellier & Bellot) Nymburk (železniční opravny) chemický - SECHEZA Lovosice Kralupy n./Vltavou SPOLANA Neratovice Kolín (rafinérie minerálních olejů) Rakovník (prací prášky) potravinářský - DANONE Benešov Příbram (kromě toho také těžba Pb, Au, U) Beroun (kromě toho cementárny, malý hutnický závod) ? památky: chráněné území UNESCO - Kutná Hora (kromě toho hutnický a tabákový pr.) zámky - Karlštejn, Konopiště, Křivoklád Český kras - Koněpruské jeskyně ? Severočeská pánevní oblast ? nový kraj Ústí n./Labem ? oblast: Mostecká pánev, Krušné hory, Děčínská vrchovina, České středohoří, Doupovské hory ? řeky: Labe, Bílina (nejvíce znečištěná řeka v ČR), střední tok Ohře ? podnebí: srážkový stín (Chomutov a Žatec - nejméně), nejvíce srážek je v Krušných horách ? nerostné suroviny: hnědé uhlí (těžba dnes klesá ? obsahuje velké množství S, dovoz levnějšího uhlí z PL) - většina se spaluje v místních elektrárnách: Počerady, Prunéřov, Tušimice, Ledvice, Ervěnice ? půdy: nejvíce ekologicky postižená oblast ČR, přes 60% lesů vykáceno n. zničeno, zničeno přes 80 obcí ? zemědělství: vinná réva (nejsevernější pěstování v Evropě, ovoce, jablka ? aglomerace: 1. Ústí n./Labem - 120'000 obyvatel -středisko chemického průmyslu - SETUZA (Severočeské tukové závody) SPOLCHEMIE, CHEMOPHARMA Spolek pro chemickou a hutní výrobu 2. Teplice - více jak 100'000 obyvatel -dříve nejnavštěvovanější lázně -sklářský průmysl: sklo UNION 3. Mostecko - přes 100'000 obyvatel -středisko těžby hnědého uhlí (hlubinný důl KOH-I-NOOR) -pohonné hmoty CHEMOPETROL 4. Chomutov - přes 100'000 obyvatel -válcovny trub a železa VTŽ 5. Děčín - přes 70'000 obyvatel -největší říční přístav v ČR -čokoládovny DIANA ? Severozápadní Čechy ? nový Karlovarský kraj; okresy Cheb, Karlovy Vary a Sokolov ? oblast: sopečného původu - Doupovské hory, Krušné hory; Smrčiny, Slavkovský les, Český les; Sokolovská a Chebská pánev ? řeky: Ohře ? podnebí: srážkový stín (Krušné hory), závisí zde hl. na nadmořské výšce ? nerostné suroviny: hnědé uhlí (Sokolovská pánev,kolem Chodova) ? povrchová těžba má za následek ničení a devastaci přírody, mračna prachu; kaolin (keram. materiál) ? osídlení: nerovnoměrné, rozmístěno u těžebních obl., velmi málo osídlená obl. ? půdy: úrodná pouze kolem Ohře, 1/3 zabírají převážně smrkové lesy ? zemědělství: moc se mu zde nedaří ? města: Karlovy Vary - lázeňství, výr. porcelánu, potravinářský (Becherovka), sklářský (MOSER) Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Kymžvard, Jáchymov, Kyselka Sokolov - centrum těžby, energetika (tep. el.) Cheb - Ostrov n./Ohří - výr. trolejbusů a hud. nástrojů ? Západní Čechy ? oblast: Český les, Šumavské vrchy=Šumava, Brdy, Slavkovský les ? řeky: pravidelná síť řek, Berounka(Úhlava, Úslava, Radbúza, Mže) ? podnebí: chladnější, nejteplejší Plzeňská kotlina ? nerostné suroviny: ? osídlení: podprůměrné zalidnění - okr. Tachov (nejméně osídlený okr. v ČR) ? rozmístění obyv.: okr. Plzeň-sever, Plzeň-jih, Domažlice (centrum Chodska=Chodova), Klatovy, Rokycany (součást Plzeňské aglom.), Sušice, Tachov ? půdy: jedny z nejkvalitnějších - hnědozemě (Plzeňská kotlina), zbytek jsou půdy horské ? zemědělství: převládá ve vrchovinách - brambory, řepka, obilniny (v menší míře), chov skotu ? průmysl: důležitější než zemědělství, velký potenciál rozvoje (sousedí se SRN) Plzeň - 175'000 obyvatel, 4. největší m. v ČR -strojírenský: ŠKODA (el. lokomotivy, velké obráběcí a tovární stroje, výr. energetických zdrojů) -pivovarnictví: PRAZDROJ -textilní -elektronický: PANASONIC (výr. TV) -universitní centrum Rokycany -FAVORIT (stroj. - výr. jízdních kol) Sušice -SOLO (výr. zápalek) Klatovy -TONAK (kožedělní) Klatovy, Domažlice, Tachov -textilní Rozvadov -nejzatíženější hraniční přechod ? Jižní Čechy ? oblast: převážná č. Šumavy, Novohradské hory, Středočeská pahorkatina, Českobudějovická a Třeboňská pánev ? rybníky: rozsáhlé rybníky převážně v Třeboňské pánvi (UNESCO, nejv. Rožmberk) ? řeky: území je odvodňováno Vltavou, Otava, Blanice, Lužnice, Nežárka ? přehrady: rozlohou nejv. Lipno, nejv. objem Orlík ? jezera: ledovcového původu (Černé, Čertovo, Prášilské) ? nerostné suroviny: dřevo (těžba i zpracování) ? půdy: podobný půdní charakter jako záp. Čechy, nadprůměrná zalesněnost ? zemědělství: rybníkářství, obiloviny, řepka, brambory ? osídlení: nejnižší hustota v ČR, kromě centra Českých Budějovice ? průmysl: České Budějovice - potravinářský (SAMSON, BUDVAR) strojírenský, dřevozpracující, polygrafický (KOH-I-NOOR) Písek - textilní (JITEX) Strakonice - strojírenský (ČZ) Tábor - potravinářský Planá n./Lužnicí - chemický Větří, Loučovice - papírny ? cestovní ruch: zachovalá pohoří, Lipno, Český Krumlov, Písek, Jindřichův Hradec x TEMELÍN ? Vysočina ? oblast: Českomoravská vrchovina, Železné hory, Žďárské vrchy ? řeky: pramení zde Sázava, Jihlava, Želivka, Svratka ? podnebí: velmi chladné zimy, malé průměrné celoroční teploty ? půdy: podzolové, silné zalesnění (smrky) ? zemědělství: brambory, pícniny, kukuřice, len ? průmysl: Žďár n./Sázavou - strojírenské slévárenské závody ŽĎAS, dřevozpracující Pelhřimov - strojírenský (zemědělské stroje) Havlíčkův Brod - potravinářský (brambory) Třebíč - obuvnický ? cestovní ruch: do CHKO - Žďárské vrchy a Železné hory ? Východní Čechy ? nový Královédvorský a Pardubický kraj ? oblast: Česká tabule (polabské nížiny), Orlické hory, Broumovský výběžek ? řeky: Labe, Orlice, Cidlina, Chrudimka, Metuje, Úpa ? podnebí: celoroční teploty vyšší, dostatek srážek ? osídlení: hustá síť měst a obcí bez něm. obyv. ? nerostné suroviny: černé uhlí, písek z Polabské nížiny ? zemědělství: kukuřice, cukrová řepa ? průmysl: Hradec Králové - ZVU (strojírenské závody), PETROF (hud. nástroje) Pardubice - SYNTHESIA, PARAMO, SEMTÍN (chemický) Ústí n./Orlicí, Náchod, Dvůr Králové, Broumov - textilní KAROSA Vysoké Mýto TRANSPORTA Chrudim ? cestovní ruch: ZOO v Hradci Králové - nejv. v ČR, Orlické hory (špatné ovzduší - tov. Chvaletice), Skalní m. (Adršpašské skály) ? Severovýchodní Čechy ? nový Liberecký kraj ? oblast: Krkonoše, Jizerské hory, Frýdlantský výběžek, Šluknovský výběžek, Českolipsko, Liberecko ? řeky: Labe, Lužická Nisa ? podnebí: nejdeštivější obl. Čech; Jizery a Krkonoše nejvíce sněh. srážek ? nerostné suroviny: uran (okolí České Lípy), stavební kámen (Liberecko) ? průmysl: Jablonec n./Nisou, Kamenický Šenov, Železný Brod, Nový Bor - sklářský Jablonec n./Nisou - bižuterie, LIAZ (strojírenský), mincovna Varnsdorf, Norymburk - textilní Liberec - textilní, strojírenský, kulturní centrum Trutnov - kožešinský ? Jižní Morava ? nový Brněnský a Zlínský kraj ? oblast: Dyjsko-svratecký úval, Dolnomoravský úval, výběžek Českomoravské vrchoviny, Drahanská vrchovina s Moravským krasem ? řeky: soutok Svratky a Svitavy; Dyje, dolní tok Moravy ? zemědělství: Znojmo (teplomilné rostliny - meruňky, okurky, víno; ZNOJMIA, FRUKTA), zprac. vína Mikulov ? nerostné suroviny: Břeclav-Hodonín - ropa, zemní plyn, u Hodonínu zbytky lignitu, vápenec (těžba i zprac.) ? Brno: 400'000 obyvatel, 2. nejv. m. ČR -kulturní centrum Moravy (Masarykova univ., hrad Špilberk) -sídlí zde Nejvyšší ústavní soud ČR, konají se zde veletrhy -průmysl: ZBROJOVKA Brno, ZETOR, KRÁLOVOPOLSKÉ Strojírny (turbíny pro elektrárny), LAKRUM (zpracování mléčných výrobků) ? průmysl: stroj. - ADAS Adamov, ČKD Blansko, METRA Blansko (výr. měřících přístrojů), TOS Kuřím chem. - GUMOTEX Břeclav ? cest. ruch: nár. park Podyjí, Moravský kras (Kateřinské, Koněpruské jeskyně, Balarka), Dolní Věstonice ? Valašsko ? nový Zlínský kraj ? oblast: Bílé Karpaty, Javorníky, Hornomoravský úval ? zemědělství: pšenice, ječmen, skot, ovce ? města: Zlín - BAŤOVY Závody (výr. obuvi, kožešiny, kůží, textilu ZPS (Závody přesného strojírenství - výr. strojů na výr. obuvi) Otrokovice - pneumatiky BARUM Napajedla - FATRA (výrobky z PVC, chem. pr.) Slušovice - „stát ve státě" - dělají od každého něco, vystačí si sami Uherské Hradiště, Brod - stroj. (zbraně) Vsetín - zbrojovka ? Haná=Střední Morava ? oblast: kolem středního a horního toku Moravy, Moravská Brána, Hrubý a Nízký Jeseník, Drahanská vrchovina, Moravskoslezské Beskydy, Javorníky ? půdy: černozemě - úrodná obl. ? zemědělství: obilnářská obl. (pšenice, nejlepší sladovnický ječmen na světě) ? města: Olomouc - mlékárenský, strojírenský (čerpadla SIGMA), Palackého univ, výstava květin FLORA Olom. Prostějov - textilní a oděvní Přerov - lehký stroj., MEOPTA (fotograf. př., mikroskopy) Uníčov - strojírny Šternberk - hodinky PRIM ? nejhlubší propast ČR u Hranic -244 m ? Severní Morava ? oblast: Ostravská pánev, Moravskoslezské Beskydy, Moravská brána, Oderské vrchy, Hrubý a Nízký Jeseník, Rychlebské vrch ? řeky: Odra, Opava, Olše ? těžba: černé uhlí (Karvná, Frýdek Místek, úpatí Moravskoslezských Beskyd), zemní plyn (malá naleziště u Příboru), vápenec (Moravská brána) ? města: Ostrava a okolí Ostrava – 3. nejv. m. v ČR s 330 000 obyv.; hut. závody: VÍTKOVICKÉ ŽELEZÁRNY, NOVÁ HUŤ Bohumín – hutnický: ŽD Bohumín (železárny a drátovny) Orlová Havířov – něco jako severomoravské jižní město: ubytovny Karviná – středisko těžby uhlí Studénka – VAGÓNKA (výr. žel. vagónů) Třinec a okolí Třinec – TŘINECKÉ ŽELEÁRNY (výr. Fe a oceli) Frýdek Místek – válcovny trub a plechů Kopřivnice – TATRA (strojírenský) Rožnov p. Radhoštěm – skanzen, elektrotechnický Slezsko Opava – výr. důlních strojů, potravinářský, pharmaceutický GALENA Bruntál, Krnov, Jeseník - textilní ? lázně: hl. pro astmatiky – Karlova Studánka, Lipová, Jeseník, Klinkovice (iodová voda), Darkov Strana 2 Česká republika