Chemie
| Autor: Theresa Cervkova | Škola: SIŠ podnikatelsko-manažerská |
| Strany: 3 A4 | Obrázky: ne |
| Dokument stažen: 2570x | Náhled zobrazen: 6008x |
| Stáhnout zazipovaný dokument » | Zpět na seznam » |
| Textový náhled: 1.hodina 1999-09-13 Makromolekuly- složeny z velkého počtu atomů z téhož nebo různých prvků 2.hodina 1999-09-14 Chemické značky a vzorce Chemická symbolika = značky, vzorce, rovnice Prvky ( 109 ) = každý prvek má svou značku, která je tvořena prvním eventuelně druhým písmenem latinského Názvu. Chemická značka označuje 1. Prvek 2. Atom prvku 3. jeden mol atomu Chemické vzorce – vyjadřují chemické složení atomů prvků a molekul prvku Chemickým vzorcem označujeme: 1. Prvky 2. Molekulu látky 3. Mol látky Koeficient např. 3H2 Píše se velkou číslicí před chemický vzorec nebo značku a udává počet molekul prvku nebo atomu. Látkové množství - množství látky je možno uvádět a porovnávat 1. Udání hmotnosti ( Kg, mg, g ) 2. Udání objemu 3. Udání látkového množství Látkové množství = 1 mol 1 mol = stejný počet atomů nebo molekul CO2 * 6,023 * 1023 musí být přesně určeno o jaké jde částice. 1 mol CO2 obsahuje 6,023 * 1023 molekul což se rovná 6,023 * 1023 atomu vodíku a 12,046 * 1023 atomu uhlíku. Bereme-li do chemické reakce stejná látková množství stejných látek bereme stejné počty prvků těchto látek.. látky Molární hmotnost = hmotnost 1 molu látky - pro jednotlivé látky je molární hmotnost udaná v tabulkách - relativní atomová hmotnost se značí velkým písmenem M Zjišťování molární hmotnosti Mol. hmotnost sloučenin = hmotnosti všech atomů, které jsou obsaženy ve sloučeninách 3. hodina 1999-09-15 Výpočet z chemického vzorce - Ke zjištění míry zastoupení prvku ve sloučenině. Vyjadřuje se hmotnostním zlomkem, který se označuje w(A) = hmotnost prvku A / hmotnost sloučeniny = mA / mS 4.-5. hodina 1999-09-21 Chemické rovnice - vyjadřují průběh chemických reakcí pomocí chemické symboliky N + H NH3 reaktanty produkty - šipka udává směr průběhu reakce - je-li šipka obousměrná probíhá reakce v obou směrech součastně - chemické schéma – označuje průběh chem. Reakce pouze kvalitativně - neinformuje o celém pohybu látek - Chem. Reakce platí pouze rovná-li se levá strana pravé Úprava reakčního schématu na rovnici 1. Úprava po stránce chemické – kontrola indexů Roztoky a jejich Složení Chem. Reakce se nejčastěji uskutečňují v roztocích. Roztok je homogenní směs Roztoky dělíme podle typu na : 1. pevné 2. kapalné 3. plynné složky roztoků – jsou to rozpouštědla ( u vodných roztoků je to voda) způsoby vyjadřování složitých roztoků : Značka W – podíl hmotnosti rozpouštědla , látky a hmotnosti roztoku m (A) m roztoku Často potřebujeme roztoky o urščitém složení, k tomu je nutné znát váhu rozpouštědla (objem) a spotřebu rozpouštěné látky Kapaliny se snáze odměřují, než váží, proto zjistíme závislost mezi hmotností a objemem kapaliny. Vzorec: ? = m v Hustota se udává v g/cm3 nebo v Kg/dm3 m V = ? V (H2O) = m(H2O) ? ( H2O) Hustota H2o je přibližně rovna jedné, a proto ve vodných roztocích bude hmota m = v Protože potřebu rozpouštědla vypočteme v gramech v odpovědi můžeme formulovat v objemových jednotkách Rozpustnost látky – největší hmotnost látky, která se beze zbytku rozpustí ve 100g rozpouštědla při danné teplotě ( 20°C nebo 100°C ) Hodnoty rozpustnosti – jsou uvedeny v mat. fyz. chem. Tabulkách, a rozpustnost ve vodě je specifická vlastnost Podle rozpustnosti pevných látek je dělíme: - rozpustné = ve 100g roztoku při 20°C se rozpouští více než 1g - málo rozpustné = rozpouští se 0,1 – 1g - nerozpustné = rozpouštá se méně než 0,1g Roztok – který obsahuje max. množství látky rozpouštěbé při dané teplotě (20°C) = nasycený Který obsahuje méně než max. množství = nenasycený Rozpustnost závisí na teplotě rozpouštědla Ochladíme-li nasycený roztok, zmenší se rozpustnost rozpouštěné látky přesycený roztok nestálý roztok, krystalizace 9.hodina 1999-10-13 Stavba atomu - hmota je strukturovaná a tvořená mikročásticemi Stavba elektronového obalu - obal je tvořen elektrony - obal se uplatňuje při slučování atomů = chem. Reakce - poslední vrstva obalu se nazývá valenční vrstva - teorie vysvětlující stavbu elektronového obalu – kvantová teorie (vlnově-mechanická) základní poučky kvantové teorie: 1. mikročástice – tedy i elektronové částice mají dualistickou povahu 2. neplatí pro ně zákony klasické mechaniky 3. elektrony neobíhají kolem jádra, ale nacházejí se v určitém prostoru v blízkosti jádra – tento prostor se nazývá ORBITAL 4. k jednoznačnému popisu orbitálu slouží 4 kvantová čísla Název Symbol Hodnota Co Vyjadřuje Hl.Kvan. číslo n 1 – 7 velikost orbitálu, obsah energie Vedlejší l 0 – 6 prostorový tvar orbitálu, obsah energie Magnetické m - l – 0 – (+l ) orientaci orbitálu v prostoru Spinové s + 0,5 m ( 0,5 ) chování elektronu v orbitálu Hodnota hlavního kvantového čísla určuje hodnotu vedlejšího Vedlejší kvantové číslo určuje hodnotu magnetického kvantového čísla Stavbu atomu zapisujeme pomocí číselných údajů : 1. Protonové číslo Z – udává počet protonů v jádře, celkový relativní elektrický náboj jádra a zároveň i počet elektronů 2. Nukleonové číslo A – udává počet nukleonů v jádře a je přibližně roven relativní atomové hmotnosti 10.-11. hodina 1999-10-19 Struktura atomového obalu | |