Evropská unie

Autor: Petr Skřivánek	Škola: ZŠ Chomutov
Strany: 13 A4	Obrázky: ano
Dokument stažen: 579x	Náhled zobrazen: 3156x

Stáhnout zazipovaný dokument »	Zpět na seznam »

Textový náhled: Evropská Unie Vznik Evropské unie Usilování o vznik jednotné Evropy, které se objevilo mnohokrát v minulosti s cílem předejít různým konfliktům, katastrofám a válkám, začalo zrát v 50 letech minulého století. V době tzv. studené války mezi supervelmocemi SSSR a USA, byl kontinent politicky a mocensky rozdělen a myšlenka evropské integrace se začala uskutečňovat mezi suverénními západními státy. Vznik evropských společenství Prvním reálným výsledkem jednání o evropské integraci bylo podepsání bezpečnostního Bruselského paktu mezi Francií, Velkou Británií a třemi státy Beneluxu v roce 1948. O rok později vzniká Rada Evropy, která měla být původně základem pro federalistické uspořádání Evropy. V roce 1957 vzniklo v Římě EHS1. Společenství tvořilo 6 zemí: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko. Od podpisu Římských dohod členské státy vytrvale pracovaly na dalším prohlubování evropského společenství. Nejužší spolupráce bylo dosaženo v oblasti volného trhu a po jistých komplikacích ze strany Francie také v zemědělské politice. Úspěchem bylo také vytvoření Evropského měnového systému. Velkého pokroku bylo dosaženo také ve vytváření společných evropských institucí a specifikaci jejich kompetencí. Kromě EHS vznikly i další organizace –EAEC 2(zvané též Euratom) založené v roce 1957 a ECSC3 (zvané též Montánní unie) v roce 1951. Rozšiřování Dalšími členy se později staly: Velká Británie, Dánsko a Irsko (všichni v roce 1973), Řecko (1981), Španělsko a Portugalsko (oba v roce 1986). Maastrichtská smlouva EHS, Evropské sdružení pro atomovou energii a Evropské sdružení uhlí a oceli byly souhrnně označovány jako Evropská společenství (ES). Na základě tzv. Maasrtichtské smlouvy (podle místa přijetí Maastrichtu) se v roce 1993 z ES vytvořila Evropská unie (EU). K dalšímu rozšíření (zatím poslednímu) o Rakousko, Švédsko, Finsko došlo v roce 1995. V současné době má EU 15 členů a jsou to : Německo, Itálie, Francie, Španělsko, Velká Británie, Belgie, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko, Rakousko, Řecko, Portugalsko,Finsko,Irsko, Lucembursko Evropská unie je založena na 3 pilířích : 1.hospodářská a měnová unie ( společný trh a zavedení společné měny) 2.spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí – týká se to výzkumu, vzdělávání, zdravotnictví… 3.společná zahraniční a bezpečnostní politika Orgány EU nejvyšší – Evropská rada Rada Ministrů Evropská komise Evropský parlament – funkce – 1. kontrolní 2. rozpočtová 3. legislativní Členské státy: Německo Oficiální název: Spolková republika Německo Počet obyvatel: Rozloha: Hlavní město: Berlín Státní zřízení: republika Úřední jazyk: němčina Itálie Oficiální název: Počet obyvatel: Rozloha: Hlavní město: Řím Státní zřízení: Úřední jazyk: italština Francie Oficiální název: Počet obyvatel: Rozloha: Hlavní město: Paříž Státní zřízení: Úřední jazyk:francoužština Španělsko Oficiální název: Počet obyvatel: Rozloha: Hlavní město: Madrid Státní zřízení: Úřední jazyk: španělština Velká Británie Oficiální název: Spojené království Velké Británie a Severního Irska Počet obyvatel: Rozloha: Hlavní město: Londýn Státní zřízení: Úřední jazyk: angličtina Belgie Oficiální název: Počet obyvatel: Rozloha: Hlavní město: Brusel Státní zřízení: Úřední jazyk: Nizozemsko Oficiální název: Počet obyvatel: Rozloha: Hlavní město: Amsterodam Státní zřízení: Úřední jazyk: Švédsko Oficiální název: Počet obyvatel: Rozloha: Hlavní město: Státní zřízení: Úřední jazyk: Dánsko Oficiální název: Počet obyvatel: Rozloha: Hlavní město: Kodaň Státní zřízení: Úřední jazyk: Rakousko Oficiální název: Počet obyvatel: Rozloha: Hlavní město: Vídeň Státní zřízení: Úřední jazyk: němčina Řecko Oficiální název: Počet obyvatel: Rozloha: Hlavní město: Atény Státní zřízení: Úřední jazyk: řečtina Portugalsko Oficiální název: Počet obyvatel: Rozloha: Hlavní město: Lisabon Státní zřízení: Úřední jazyk: Finsko Oficiální název: Počet obyvatel: Rozloha: Hlavní město: Státní zřízení: Úřední jazyk: Irsko Oficiální název: Počet obyvatel: Rozloha: Hlavní město: Dublin Státní zřízení: Úřední jazyk: Lucembursko Oficiální název: Počet obyvatel: Rozloha: Hlavní město: Lucemburk Státní zřízení: Úřední jazyk: Evropské Summity Kodaň 1993 V prosinci 1993 vyjmenovali státníci tehdejší dvanáctky tři základní požadavky, které musejí uchazeči splňovat, aby se mohli stát členy Evropské unie. Jsou to: stabilita institucí zajišťujících demokracii, nadvládu práva, ochranu lidských práv a respektování práv národnostních menšin, existence tržní ekonomiky, stejně jako schopnost vypořádat se s konkurenčními tlaky a tržními silami uvnitř EU, schopnost převzít závazky plynoucí z členství, zejména tzv. acquis commumautaire, včetně ztotožnění s cíly politické, hospodářské a měnové unie. Amsterodam 1997 Amsterodamská smlouva prohlubuje integraci, nemění však nic na institucích a způsobech rozhodování v nich. Amsterodamská smlouva vnesla první prvky diferenciace mezi členskými státy - tím, že se Velké Británii a Dánsku umožnilo nepodílet se na jednotné měně. Lucemburský summit EU v prosinci 1997 Kandidáti byli rozděleni do dvou skupin. Summit potvrdil výběr šesti zemí, jak ho navrhla Evropská komise v červenci téhož roku. Jmenovanou šestku tvoří Estonsko, Kypr, Česko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko. Kritériem výběru byl názor, že právě tyto země mají šanci splnit podmínky členství ve střednědobé perspektivě. Toto rozhodnutí znamenalo kompromis mezi privilegovanou trojkou (Česko, Maďarsko, Polsko) a regatou všech dvanácti kandidátských zemí. Tento summit potvrdil stanovisko Evropské komise, protože těchto šest zemí již v březnu zahájilo rozhovory o přistoupení k Evropské unii. Ekonomiky Litvy, Lotyšska, Rumunska a Bulharska ještě příliš zaostávaly. Slovensko v očích Komise zanedbávalo první kodaňský požadavek demokratičnosti institucí a maltská vláda mezitím přihlášku zmrazila. Kvůli Turecku vznikla na Lucemburském summitu Evropská konference, střídavá schůzka hlav států a vlád a ministrů zahraničí zemí EU, kandidátských zemí a Turecka. Konference Turky příliš nenadchla, protože chtěli dosáhnout statutu kandidátské země. Helsinky 2000 Zasedání Evropské rady v Helsinkách přizvalo k před vstupním jednáním i druhou šestku zemí (Litva, Lotyšsko, Bulharsko, Rumunsko, Malta a Slovensko). Turecku byl přiznán statut kandidátské země. Od tohoto zasedání se bude posuzovat pokrok jednotlivých zemí individuálně, nikoliv ve skupinách. Madrid 2001 Zasedání Evropské rady v Madridu přineslo řadu změn v rozhodování v institucích Evropské unie. Právě těmito změnami podmiňovala EU své další rozšíření východním směrem. Státy, které se ucházejí o členství Bulharsko oficiální název: Republika Bulharsko počet obyvatel: 8 800 000 rozloha: 110 912 km2 hlavní město: Sofija státní zřízení: republika úřední jazyk: bulharština Česko oficiální název: Česká republika počet obyvatel: 10 400 000 rozloha: 78 864 km2 hlavní město: Praha státní zřízení: republika úřední jazyk: čeština Estonsko oficiální název: Estonská republika počet obyvatel: 1 600 000 rozloha: 45 100 km2 hlavní město: Tallin státní zřízení: republika úřední jazyk: estonština Kypr oficiální název: Kyperská republika počet obyvatel: 603 000 (737 000 včetně turecké části) rozloha: 5 896 km2 (9 251 km2 včetně turecké části) hlavní město: Nikósie (Levkosia) státní zřízení: republika úřední jazyk: řečtina, turečtina Litva oficiální název: Litevská republika počet obyvatel: 3 900 000 rozloha: 65 300 km2 hlavní město: Vilnius státní zřízení: republika úřední jazyk: litevština Lotyšsko oficiální název: Lotyšská republika počet obyvatel: 2 800 000 rozloha: 64 100 km2 hlavní město: Riga státní zřízení: republika úřední jazyk: lotyština Malta oficiální název: Republika Malta (Repubblika ta´Malta, Republic of Malta) počet obyvatel: 370 000 rozloha: 316 km2 hlavní město: Valletta státní zřízení: republika úřední jazyk: maltština, angličtina Maďarsko oficiální název: Maďarská republika (Magyar Koztársaság) počet obyvatel: 10 300 000 rozloha: 93 033 km2 hlavní město: Budapešť (Budapest) státní zřízení: republika úřední jazyk: maďarština Polsko oficiální název: Republika Polsko (Rzeczpospolita Polska) počet obyvatel: 38 800 000 rozloha: 312 685 km2 hlavní město: Varšava (Warszawa) státní zřízení: republika úřední jazyk: polština Rumunsko oficiální název: Rumunsko (Romania) počet obyvatel: 23 200 000 rozloha: 237 500 km2 hlavní město: Bukurešť (Bucuresti) státní zřízení: republika úřední jazyk: rumunština Slovensko oficiální název: Slovenská republika počet obyvatel: 5 400 000 rozloha: 49 035 km2 hlavní město: Bratislava státní zřízení: republika úřední jazyk: slovenština Slovinsko oficiální název: Republika Slovinsko (Republika Slovenija) počet obyvatel: 2 000 000 rozloha: 20 254 km2 hlavní město: Lublaň (Ljubljana) státní zřízení: republika úřední jazyk: slovinština Turecko oficiální název: Turecká republika (Turkijye Cumhuriyeti) počet obyvatel: 63 400 000 rozloha: 779 452 km2 hlavní město: Ankara státní zřízení: republika úřední jazyk: turečtina Česká republika ? EU Česká republika se v současné době uchází o členství v EU. Je to velice složitý proces, při kterém obě strany zasednou mnohokrát ke stolu, kde budou jednat o sladění právních podmínek v jednotlivých zemích EU a zemí, které čeká členství, dále se také jedná o stavu průmyslu, ekonomiky, o přírodních zdrojích, dodržování lidských práv, dopravě, postavení jednotlivých kandidátských zemí ve světové ekonomice. První smlouvy Prvními dohodami mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími byly Dohoda o obchodu, obchodní a hospodářské spolupráci podepsaná 7.května 1990 a Prozatímní dohoda mezi Společenstvími a ČSFR, která vstoupila v platnost 1.března 1992. Rozdělení ČSFR zastavilo ratifikaci Evropské dohody podepsané s ČSFR dne 16.prosince 1991 a vyvolalo potřebu uzavřít samostatnou Evropskou dohodu s ČR a SR. Evropská dohoda s ČR byla podepsána dne 4.října 1993 a vstoupila v platnost dne 1.února 1995. Cílem Evropské dohody je integrace ČR do Evropské unie. Evropská dohoda pokrývá prakticky všechna témata, jimiž se zabývá Smlouva o Evropském společenství (tzv. Římská) a Smlouva o Evropské unii (tzv. Maastrichtská). Již v den podepsání Evropské dohody bylo zřejmé, že budou muset být započaty práce na její novelizaci. Tato novelizace byla provedena formou Protokolu k Evropské dohodě. Důvodem této novelizace byl vstup Rakouska , Finska a Švédska do Evropské unie dnem 1.ledna 1995 a mezinárodní závazky vyplývající ze závěrů Uruguayského kola GATT/WTO pro EU i pro ČR. Jednání o obsahu Protokolu byla ukončena v březnu 1996 a návrh Protokolu byl technicky parafován (tzv. konzervace obsahu) oběma smluvními stranami dne 24.ledna 1997 v Praze. Od té doby řešila EU na své straně otázky procedurálního postupu schvalování Protokolu (Evropská dohoda ČR/EU byla schvalována parlamenty jednotlivých členských států EU, tj. i jakákoli její úprava podléhala schvalování parlamenty členských zemí). Na jaře letošního roku Evropská komise vyjmula obchodní otázky Evropské dohody z procedury schvalování v parlamentech členských zemí a pravomoci parlamentů byly přeneseny na Radu EU. V souladu s tímto závěrem vláda České republiky schválila dne 10.6.1998 český alternát Protokolu. Za Radu EU byl Protokol podepsán 26.10.1998, za ČR byl vládou pověřen podepsáním Protokolu velvyslanec České republiky při Evropské unii Josef Kreuter, který Protokol dne 27.10.1998 podepsal. Tímto bylo umožněno, aby Protokol k Evropské dohodě ČR/ES v souladu se svým článkem 7 vstoupil dne 1.12.1998 v platnost a stal se tak nedílnou součástí Evropské dohody ČR/ES. Evropská dohoda zůstává až do vstupu ČR do Unie základním dokumentem upravujícím vztahy ČR a EU v před vstupním období. Přihláška do EU ČR podala přihlášku na přijetí do Unie v lednu 1996. Podle běžné procedury pro přijímání nových členských zemí následovalo vyjádření Komise (Posudek), v němž se Komise vyjadřuje ke způsobilosti dané země stát se členem EU ( červenec 1997). Tento posudek je součástí dalšího významného dokumentu zvaného Agenda 2000. Agenda 2000 byla schválena Radou ministrů v červenci 1997. Obecně bylo konstatováno, že ČR se může stát členem, pokud splní požadavky specifikované v Posudku. Lucemburský sumit z prosince 1997 rozhodl, že koncem března 1998 budou otevřena jednání se všemi deseti kandidátskými zeměmi, ale s pěti zeměmi budou zahájeny negociace v dubnu 1998. V roce 1994 byl ustaven VVEI4 a PVED5. Výbor vlády a pracovní výbor se původně zabýval jen otázkami spojenými s prováděním Asociační (Evropské) dohody, po podání žádosti o vstup ČR v lednu 1996 se začaly oba výbory zabývat všemi otázkami spojenými s budoucím vstupem. Podáním přihlášky do Evropské unie tak ČR vstoupila do přednegociačního stadia. V dubnu 1996 rozeslala Komise všem uchazečským zemím Dotazník, který měl sloužit k tomu, aby Komise získala představu o způsobilosti dané země k budoucímu vstupu do EU. Vyplněný dotazník byl českou stranou předán Komisi v červnu 1996. V prosinci 1996 bylo Vládním výborem rozhodnuto, že každý orgán ústřední správy zpracuje poziční dokument, v němž vyhodnotí postoj ČR k převzetí příslušné části acquis communautaire (soubor práva ES), která se dotýká kompetence, svěřené tomuto resortu zákonem." Stát, který žádá o přijetí však musí: a)Dosáhnout stability svých institucí, které zajišťují demokracii, právní stát, dodržování lidských práv a respektování a ochranu menšin b)Vybudovat fungující tržní ekonomiku schopnou konkurence uvnitř zemí EU c)Být schopen převzít závazky vyplývající z členství, včetně plnění cílů politické, ekonomické a měnové unie. Shrnutí: Evropská unie vznikla na základě dohody několika států. Tyto státy usilovaly o společenství, ve kterém by si státy pomáhaly(např.: války, katastrofy, konflikty, politika, zemědělství, obchod…). Prvním výsledkem bylo podepsání bezpečnostního Bruselského paktu mezi Francií, Velkou Británií a třemi státy Beneluxu. O rok později vzniká Rada Evropy. V roce 1957 vzniklo EHS. Společenství tvořilo 6 zemí: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko. Vytvořil se Evropský měnový systém. Evropská unie má tři pilíře: 1.hospodářská a měnová unie 2.spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí 3.společná zahraniční a bezpečnostní politika Orgány EU: Evropská rada Rada ministrů Evropská komise Evropský parlament Euro: Evropská unie zavedla také společnou měnu Euro. Euro se používá ve všech státech EU kromě Velké Británie a Dánska. Uchazečské státy: Bulharsko, Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Malta, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Turecko Členské státy: Německo, Itálie, Francie, Španělsko, Velká Británie, Belgie, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko, Rakousko, Řecko, Portugalsko, Finsko, Irsko, Lucembursko ČR a EU ČR se uchází o členství od roku 1996. Během této doby musí ČR6 projít mnoha pohovory a splnit požadavky. ČR by měla do EU vstoupit kolem roku 2004.