Fidlovačka
| Autor: Veronika Žáková | Škola: G Jablonec |
| Strany: 2 A4 | Obrázky: ne |
| Dokument stažen: 917x | Náhled zobrazen: 3260x |
| Stáhnout zazipovaný dokument » | Zpět na seznam » |
| Textový náhled: Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka Divadlo na Fidlovačce režie: Tomáš Töpfer autoři: Josef Kajetán Tyl – František Škroup datum: 1.10.2000 postavy: Antonie Mastílková, máselnice – Milena Dvorská Lidunka, její neteř – Zuzana Vejvodová Václav Kroutil, švec – Ladislav Trojan Jeník, jeho syn – Mario Kubec Andreas Jammerweil, Němec ve službách Mastílkové – Lubomír Lipský Margareta, Němka, hospodyně Mastílkové – Eliška Balzerová Kozelka, dohazovač – Petr Rychlý Dudéc, pražský švihák – Zdeněk Maryška Hvězdoleský, literát etc. – Břetislav Slováček Panna Cibulcini, zpěvačka – Pavla Vojáčková Klinkáčková, vdova po sládkovi – Marie Durnová Hubínek, uzenář – Miloš Vávra Živeles – Petr Herrmann Mareš, slepý muzikant – Petr Haničinec Bětuška – Milada Kratochvílová Šebelka (Jirka) – Jiří Racek Pavelka (Honza) – Jan Zadražil Dráb – Matěj Kopecký Fidlovačka je první Tylova dochovaná hra. Je to lidová fraška se zpěvy, v níž autor zobrazuje rušný život obrozenecké Prahy v první polovině třicátých let 19. století. Odehrává se během oblíbené velikonoční pouti a slavnosti pražských ševců. V této hře jsou nastíněny různé řemeslnické vrstvy jako je např. švec Václav Kroutil – český živel a vdova Mastílková – zástupkyně poněmčelé Prahy. Ševcův syn Jeník se zamiloval do Lidunky neteře Mastílkové. Oba by se rádi vzali, ale brání jim v tom letité nepřátelství Jeníkova otce a Liduščiny tety. Vdova Mastílková vybrala pro svou neteř zámožného měšťana jménem Dudéc, o kterém se později ukázalo, že to byl podvodník. U paní Mastílkové byl zaměstnán Němec Andreas Jammerweil a Němka Margareta.Andreas se o Margeritu ucházel, ale tu zajímal spíše pan Dudéc. Poté co odhalila jeho falešné úmysly vyslyšela Andrease. Všichni se sešli na ševcovské slavnosti – Fidlovačce, kde vyslechli vlasteneckou píseň slepého houslisty Mareše(Kde domov můj?). Mastílková a Kroutil byli dojati a usmířili se a nakonec svolili ke svatbě Lidunky s Jeníkem. Celou hrou provází komická postava „dohazovače" Kozelky. V této hře zazněla poprvé Škroupova píseň na slova J.K.Tyla - Kde domov můj? Úplně poprvé však zazněla 21.prosince 1834 na scéně Stavovského divadla. Největší cti a satisfakce se písni Kde domov můj? dostalo po převratu roku 1918, kdy byla oficiálně uznána za českou hymnu. Název této hry „Fidlovačka" má několik významů. Znamená oblé, uprostřed zesílené dřevo na hlazení (fidlování) kůže na obuvi. Nebo to také může být tradiční slavnost ševcovského cechu, konaná každoročně první středu po Velikonocích na louce v nuselském údolí. Bývala to nejoblíbenější pražská pouť. Podle legendy stál u jejího zrodu císař Josef II. Ve skutečnosti se však Fidlovačka slavila mnohem dříve. | |