Formy státu
| Autor: Věruška | Škola: G Vyškov |
| Strany: 3 A4 | Obrázky: ne |
| Dokument stažen: 2904x | Náhled zobrazen: 5920x |
| Stáhnout zazipovaný dokument » | Zpět na seznam » |
| Textový náhled: Formy státu, formy vlády, parlamentní a prezidentský systém, volby Stát je organizované společenství lidí, žijících trvale na určitém ohraničeném území. Moderní stát existuje zhruba 100 let. Existuje několik teorií o vzniku státu: 1. náboženská - je nejstarší, vychází z toho, že panovník, který vládne, je božského původu 2. patriarchální (organická) - tvrdí, že stát vznikl z rodiny jejím postupným rozšiřováním 3. smluvní - stát vznikl sepsáním smlouvy mezi lidmi. Na jejím základě zrušili přirozený stav, zorganizovali se a založili stát Charakteristické znaky státu: 1. státní aparát - vykonává státní moc a správu 2. ohraničené území - vztahuje se na něj působnost státních orgánů 3. občané 4. ozbrojená moc - policie, armáda 5. právní subjektivita - samostatně vystupuje v právních vztazích, např. při uzavírání smluv Druhy států: 1. dělení podle rozvržení státní moci - centralizované, decentralizované 2. dělení podle struktury - jednotné, složené Centralizovaný stát - řízen z jednoho centra => hl. města, kde je soustředěna státní moc a správa. Pokud je rozdělen na územní celky, jsou pravomoci jejich řídících orgánů velmi malé Decentralizovaný stát - Svěřuje značnou část státní moci a správy svým samosprávním uzemním celkům. Ponechává si jen rozhodování o zásadních věcech celostátního významu. Jednotný (unitární) stát - má jediné řídicí centrum a zpravidla jednoduchou organizační strukturu. Decentralizace nenarušuje jeho jednotné zřízení. Složený stát - svazkem dvou a více státních celků, které mají různým způsobem upraveno autonomní postavení. Federace - pevný svazek států. Členové federace nevystupují v mezinárodních vztazích samostatně, nemají mezinárodní právní subjektivitu. Federace má jednotnou měnu, armádu, zahraniční politiku a další důležité instituce. Ústřední orgány federace a orgány jednotlivých člen. států mají jasně vymezené kompetence. Příklad - USA, SRN, Švýcarsko. Konfederace - volný svazek států s vlastní právní subjektivitou. Ústřední orgány mají jen málo pravomocí. Konfederace bývá přechodným sdružením států mezi unitárními státy a federací. Formy vlády Kde vykonává státní moc, kdo stojí v čele státu. Demokracie ( z řečtiny = vláda lidu). Je to státní forma umožňující účast všech plnoprávných občanů na správě a řízení státu. Jejich účast může být přímá (bezprostřední) - všichni mohou např. formou referenda rozhodovat o státnických záležitostech. Referendum - všelidové hlasování. Plebiscit - odpovídá se pouze ano-ne. Demokracie nepřímá (zastupitelská) umožňuje občanům volit v pravidelných obdobích své zástupce (poslance), kteří vykonávají státní moc za voliče. Protikladem demokracie je diktatura. Theokracie (z řečtiny = boží vláda). Je to stát pokládaný za výtvor Boha. Osoba stojící v čele státu se považuje za vykonavatele boží vle. Monarchie ( z řečtiny monarcha = jediný vládce). Je to stát, jehož nejvyšší představitel - monarcha vládne doživotně, vlastním jménem. Evropské monarchie se nazývají podle titulu jejich panovníků (království, velkovévodství ...). Monarchova moc bývá dědičná. Rozlišujeme monarchie: absolutní - panovník má neomezenou moc, chybí legislativa (Arabské emiráty) konstituční - ústavní, moc panovníka je omezena ústavou. Zákonodárná moc je rozdělena, chybí exekutiva parlamentní - panovníkovu moc omezuje parlament (sněm volených zástupců). Místo panovníka parlament tvoří a ustanovuje zákony. Oddělená exekutiva od legislativy. Panovník se stává jen symbolem státní moci. V současné době je 1/6 států parlamentní monarchií. dualistická - existuje parlament, ale monarcha je na něm nezávislý. Má právo veta, jmenuje vládu (dnes Kuvajt, Saúdská Arábie). Republika (z latiny res publica = věc veřejná). První novodobá republika v Evropě byla Francie - nenašli vhodného monarchu. V čele republiky stojí prezident, volený představitel. Má zpravidla demokratický charakter. V současné době existují 3 systémy: prezidentský - USA. Prezident je nejvyšší představitel vládní moci. Má velké pravomoci, je volen přímo občany. Prezident navrhuje zákony, ústavní změny, jmenuje ministry, vyhlašuje válku. parlamentní - ČR. Zákonodárnou moc má parlament (posl. sněmovna, senát). Výkonná moc - vláda, její předseda je nejmocnější ve státě - navrhuje ministry. Premiérem se stává předseda vítězné politické strany, poražená strana tvoří opozici. hybridní - Švýcarsko, Francie, Polsko, Rusko. Totalitní stát Moc má v rukou jeden člověk nebo skupina osob. Vládne neomezeně - mluvíme o diktatuře, totalitě, despocii nebo tyranii. Znaky totalitního státu: existuje pouze 1 politická strana, existuje jediná ideologie, uplatňování systému teroru, monopolní kontrola médií - cenzura, monopolní použití sil, centrální řízení ekonomiky. Volby Způsob, jak se mohou občané účastnit na politickém životě. Rozlišujeme volby parlamentní, prezidentské a komunální. Volební právo - souhrn všech právních předpisů, které upravují provedení voleb. Volební principy - všeobecnost, rovnost, přímost, tajnost, svoboda Volební systémy: 1. většinový (majoritní) volební systém je založen na principu, že rozhodující je většina hlasů. To vede ke snížení počtu politických stran v parlamentu. Rozlišujeme většinový systém: jednoduchý - je zvolen kandidát, který získá více hlasů (málo obvyklý) absolutní - je zvolen ten, kdo získá minimálně 50% + 1 hlas kombinovaný - probíhá ve dvou kolech, v 1. kole je nutná nadpoloviční většina hlasů, ve 2. kole vítězí ten, kdo získá více hlasů 2. poměrný volební systém spočívá v tom, že výsledek voleb je stanoven podle poměru hlasů, které jednotlivé strany získaly. Čím více hlasů strana získá, tím více získá i mandátů v poslanecké sněmovně. V ČR musí polit. strana získat min. 5% hlasů. | |