Johanka z Arku
| Autor: Veronika Žáková | Škola: G Jablonec |
| Strany: 2 A4 | Obrázky: ne |
| Dokument stažen: 1129x | Náhled zobrazen: 1939x |
| Stáhnout zazipovaný dokument » | Zpět na seznam » |
| Textový náhled: Johanka z Arku režie: Ch. Duguay rok: 1999 hlavní role: J.Bisset V době temného středověku žila ve Francii legenda jejíž příchod byl předpovězen velkým prorokem Merlinem. Říkalo se, že téměř po století válek přijde panna a sjednotí svůj rozdělený lid a dovede ho ke svobodě. Už se však neříkalo jak. Roku 1412 se v severní Francii ve vesnici Domremě Isabel a Jacquesovi narodila dcera. Otec jí nechtěl, protože byla těžká doba a ona byla děvče. Matka ho však přesvědčila a děvčátko dostalo jméno. Jana vyrůstala se svými bratry. Roku 1422 se jí poprvé zjevila svatá Kateřina. V té době ještě dost dobře nechápala co to znamená. Věřila v legendu v pannu orleánskou. Otec neměl Janu příliš v lásce a možná také proto Jana ve svých šestnácti letech odmítla jím navrhovanou svatbu. Po smrti svého slepého bratra má zjevení, které na ní naléhá, aby odjela do Chinonu a pomohla Karlovi nárokovat korunu. Farářovi v Domreně se svěřila s tím, že slyší stále naléhavější hlasy, které chtějí, aby odešla, protože její osud je jinde. Naskytla se jí příležitost odjet se sirem Robertem do Chinonu. Jana se tajně schovala do vozu, ale ten jel jen do Vaucouleurs, obléhaného města Burgunďany. Jean Robertův pobočník poté co Janu vyslechl, zavedl ji za svým pánem a představil mu ji jako pannu orleánskou. Ten se jí však vysmál stejně jako Jean. Jana ve městě přiměla lidi, aby vybudovali opevnění města proti Burgunďanům. Když Robert viděl její počínání, rozhodl se Janu posla do Chinonu za Karlem. Jana si o sobě nemyslela, že by byla pannou orleánskou, ale byla ráda, že se opět přiblížila svému cíli. Doprovázel ji Jean, jeho panoš a dva bratři v Robertových službách. Během cesty se Jana s Jeanem velice sblížila a on jí začal věřit, že skutečně slyší boží hlasy. Jeli přes údolí řeky Loiry a dojeli až do Orleánu. Tady si Jana vzala z vypáleného kostela meč svaté Kateřiny, se kterým později bojovala. Po příjezdu do Chinonu na Karlův dvůr se Jana setkala s dofénem, a potom co mu poskytla požadovaný důkaz ji poslal do kláštera, aby ji tam přezkoušeli. Dofén po jejich setkání prohlásil, že bůh mu poslal Janu z Arku z Domremy, aby vedla jeho armádu proti Angličanům. Jana odjela se svými přáteli do Orleánu a tam se setkala se svou boží armádou z prostého lidu. Dvanáctitisícové armádě se podařilo Orleán osvobodit. Jana stále viděla zjevení svatého Michala a svaté Kateřiny, která jí dodávala odvahu. Jana přijela domů na svatbu svého bratra. Jeden z jejích bratrů s ní potom odjel a přidal se k její armádě. Roku 1429 byl v remešské katedrále Karel korunován na krále Francie. Davy lidí si vyžádali vidět pannu orleánskou, ale ona není šťastná, začíná ztrácet své přesvědčení, ale ne svou víru v boha. Jana bojovala ještě v několika bitvách a ztratila v nich přítele a svého bratra. Jana stále více pochybovala o správnosti svých činů. Janin otec jí vyčítal smrt bratra a považoval ji za snílka. Jana ho žádala o odpuštění a on jí ho nakonec dal. V bitvě u Compiegne roku 1430 byla Jana zajata a žádala Jeana, aby neriskoval svůj život na její záchranu. Karel Janu zradil a ona byla vězněna v anglickém vězení v Rouenu. Jean chtěl Janu zachránit, ale neměl prostředky. Janu obvinili z čarodějnictví a kacířství, Jana se ptala proč jí trestají za to, že mluví s bohem, ale nikdo ze soudců jí na to nedokázal odpovědět. Jana podepsala, že se podvoluje vůli církve a že vše co tvrdila byly lži. Jean se s Janou setkal ve vězení a přesvědčoval ji k útěku. Domluvili se na druhý den. Jana sice pakt podepsala, ale druhý den vše popřela. Pro svou bezbožnost byla Jana odvedena na hranici. Jean se snažil zorganizovat okamžitou záchranu, ale když do města vjela armáda, hranice už hořela. Jean splnil Janě její poslední přání a celou dobu jí držel před očima kříž. Jak Jana předpověděla na hranici, sedm let po její smrti se Burgundsko připojilo k Francii a Angličané byli vyhnáni. ¨Jean DeMetz se nikdy neoženil. Isabel, Janina matka, uspěla ve snaze o anulování rozsudku. O 500 let později byla Johanka z Arku kanonizována. Svědkové popravy tvrdili, že její srdce neshořelo. Myslím, že tento dvoudílný historický film je velice zdařilý a dokonale popisuje osudy mladé dívky, která pro své upřímné přesvědčení musela zemřít. | |