Kleopatra
| Autor: Veronika Žáková | Škola: G Jablonec |
| Strany: 2 A4 | Obrázky: ne |
| Dokument stažen: 1264x | Náhled zobrazen: 2237x |
| Stáhnout zazipovaný dokument » | Zpět na seznam » |
| Textový náhled: Kleopatra Režie: F.Roddam Rok: 1999 Hl. role: Leonor Varelová, T.Dalton, B.Zane Dvoudílná americká filmová verze příběhu egyptské královny je snímek plný vášní, intrik a válek. Příběh Kleopatry začíná v roce 47 před naším letopočtem. Jako dvacetiletá je v exilu a trůnu v Egyptě se zmocnila její sestra Arsinoe se svým dvanáctiletým bratrem a rádcem. Do Egypta přijíždí Caesar, aby vybral daně a také jmenoval novou královnu. Kleopatra se to dozví a zatouží ho získat. Zabalená v koberci se nechá dovézt do paláce jako dar. Teprve před Caesarem je koberec rozvinut a z něj vystoupí krásná Kleopatra. Ona se stane Caesarovou milenkou a on jí určí novou královnou Egypta. Za manžela jí určí jejího mladšího bratra. Ten se však s Arsinoe pokusí o útěk, při kterém zemře. Arsinoe pak v paláci zavraždí Kleopatra. Caesar je povinostmi donucen vrátit se do Říma. Musí potlačit povstání v Pontu a připomenout římskému senátu, že stále vládne on. Caesar opouští Egypt aniž by mu Kleopatra řekla, že s ním čeká dítě. Asi po roce zve Caesar Kleopatru do Říma na oslavy vítězství v Pontu, ale netuší, že mu hodlá představit jejich syna Ptolemaia Caesara. Kleopatru uvítá Caesarův pobočník a velitel armády Marcus Antonius. Kleopatra ukáže Caesarovi jeho syna, ale on ho odmítá uznat veřejně za vlastního. Římané Kleopatru nepřijali příliš vřele, a tak se rozhodla porušit svůj slib Caesarovi a ukázala svého syna na veřejnosti. Caesar ho nakonec uznal svým synem. Po tomto činu se Kleopatra a její syn ocitnou v nebezpečí života a za ochránce je jim určen Marcus Antonius. Brutovy (Brutus – kritik Caesara) a Octaviánovy (dědic Caesara) pokusy je zabít selžou, a tak je nakonec zavražděn sám Caesar. V momentě kdy umírá pronese slavnou větu: „I ty Brute?" Když Marcus Antonius pomstí Caesarovu smrt setká se po třech letech s Kleopatrou. Zamilují se do sebe a Kleopatra zve Antonia do Egypta, aby s ní žil. Antonius se vrací do Říma a aby zabránil občanské válce ožení se se setrou císaře Octavií. Na Kleopatru však nemůže zapomenout a tak za ní zanedlouho odjíždí. Ona mu vyčítá svatbu, ale on jí nakonec přesvědčí, že k ní došlo jen z politických důvodů. Antonius prohlásí, že Kleopatra byla jedinou právoplatnou manželkou Caesara dá veřejně zruší svůj římský sňatek a ožení se s Kleopatrou. Octavius to považuje za porušení dohody a vyhlašuje válku Kleopatře a Marcu Antoniovi. Nejprve se zmocní Antoniových legií v Gálii a pak se se svou armádou přibližuje k Alexandrii. Dojde k námořní bitvě a Antonius s Kleopatrou prohrají. Kleopatra v domění, že Antonius je mrtví opouští bitevní vřavu a vrací se zpět do Alexandrie. Do přístavu však vjíždí jako vítěz, aby ji lid neviděl poraženou. Když se objeví vyčerpaný Antonius, Kleopatra je nesmírně šťastná, ale on jí vyčte, že ho opustila a předstírala vítězství. Antonius přestává vnímat situaci kolem sebe, ale Kleopatra ho vrátí do reálného života a přiměje ho k novému boji. Antonius se vydá se svými čtyřmi legiemi do pouštní bitvy. Další porážku už však Antonius nepřežije a umírá Kleopatřině paláci v jejím náručí. Octavius přijíždí do paláce a žádá, aby se Kleopatra vzdala. Ona však odmítá a umírá vlastní rukou. Nechá se uštknout posvátným hadem. Před smrtí Kleopatra ještě zachránila svého syna. Když jí Octaviánus objeví prohlásí, že zvítězila. Její a Antoniova duše spolu putují do dalšího života. | |