Kurikulární projekt
| Autor: Kateřina Simonidesová | Škola: Jihočeská univerzita |
| Strany: 4 A4 | Obrázky: ano |
| Dokument stažen: 367x | Náhled zobrazen: 1103x |
| Stáhnout zazipovaný dokument » | Zpět na seznam » |
| Textový náhled: Projektová výuka 1. Projekt Každý projekt musí obsahovat jednotlivé kroky: jak staří žáci jsou schopni jej zvládnout (jaké znají učivo) jaký je pevně stanovený cíl projektu jak budeme projekt kontrolovat časový rozvrh (ve vyučovacích hodinách) pomůcky (programy, literatura…) úvodní motivaci (musíme děti nalákat na projekt…) 2. Integrovaná projektová výuka Školní vzdělávací program (školní kurikulum) je možné alespoň pro nižší ročníky prvního stupně založit na integrované výuce. (Integrace předmětů je ovšem něco jiného, než integrováním žáků se specifickými vzdělávacími potřebami - např. s určitým postižením).Podstatou integrované výuky je hledání a nalezení určitých témat učiva, která je možné spojovat bez ohledu na jejich původní začlenění do tradičních předmětů. Na prvním stupni základní školy má integrovaný charakter například prvouka. Integraci je však možné prohlubovat a uvažovat o spojení čtení, psaní (seznamování s gramatickými pravidly), matematiky, vlastivědy, přírodovědy, jednotlivých výchov apod. Při integraci výuky jde o to, jak naplnit obsah vyučovací doby, aby v ní byla obsažena jednotlivá témata a činnosti ze všech oblastí uvedených v rámcovém vzdělávacím programu. I když realizaci integračních záměrů může naznačovat školní vzdělávací program, zůstane nakonec na každém učiteli a učitelce, aby sami při výuce uskutečnili požadavky na integraci. 3. Projekty - cesta k integrované výuce Alternativou k tradičnímu pojetí výuky je projektová metoda. Její podstatou je předložení určitého úkolu, který má komplexnější charakter a který děti musí řešit. Primární motivace spočívající v samotném zadání úkolu vede k zájmu o získávání poznatků i dovedností, učení je výraznou potřebou a v této situaci je učení velice intenzivní. Principy projektové metody vycházejí ze zásad pedagogického progresivismu formulovaných v USA již koncem 19. století. Myšlenková východiska, směřující k projektové metodě, nalezneme u všech velkých pedagogů, ať už to byl například J. A. Komenský a jeho Schola ludus nebo J. H. Pestalozzi, vychovávající děti švýcarských sedláků k praktickým činnostem apod. V současné době k projektové metodě směřuje konstruktivistické pojetí školní práce. Při využívání projektové metody je důležité pojmout edukační proces integrovaně. Tématem vyučování přestává být izolovaný „předmět“. Stávají se jím určité problémy, které je třeba při projektu vyřešit. Výuka vedená klasickým stylem výkladu učitele samozřejmě zcela nezmizí, spoustu věcí je třeba dětem vysvětlit, těžiště se však přesouvá do řešení úkolů v rámci projektu. Přitom si žáci znalosti ještě doplňují a upevňují. Podstatné je to, že si je vkládají do širších souvislostí, aby je mohli později využít. Při práci na projektech je úkolem učitele naplnit vyučovací dobu činnostmi s takovým obsahem, aby byla probírána a procvičována témata z jednotlivých oblastí rámcového vzdělávacího programu. Pro pedagoga, který je zvyklý tradičním způsobem probírat látku a postupovat podle učebnice, je to velice obtížný úkol. Dosavadní úspěchy s projektovou výukou v mnoha třídách a školách dokazují, že si netradiční způsoby školní práce získávají oblibu. Pro názornou ukázku jsem uvedla jeden kurikulární projekt, který lze uplatnit na základní škole ve výuce výpočetní techniky. Je zde přesný návod pro budoucí (současné) pedagogy. 4. Kurikulární projekt – F I R M A Zadání: Vaše třída je firma na výrobu propisovacích tužek. Továrna Vám je dodává rozložené na jednotlivé části (pružinka, tuha, dvě šroubovací části). Vaším úkolem je dát je dohromady. Provedete to prakticky i teoreticky, přičemž k dispozici máte dvě metody. Musíte použít obě dvě a zároveň na nich provedete následující úkoly, které zpracujete jako projekt na počítači v uživatelských programech Microsoft WORD a EXCEL. 1.Zjistíte celkový čas, který je potřebný na provedení obou metod, tedy za jak dlouho jste byli z prací hotovi. Zároveň budete svoji práci měřit a zapisovat po dvaceti „vyrobených“ propisovačkách. Celkem jich máte udělat 100 ks. Sestavíte údaje do tabulek a grafů (v grafu bude uvedená závislost smontovaných propisovaček na čase). 2.Porovnáte obě dvě metody, která z nich byla pro firmu úspěšnější. To je, která metoda byla rychlejší = produktivnější. 3.Určíte průměrnou hodnotu – čas, na jeden výrobek u obou metod. 4.Porovnáte u daných metod čas v 60-té minutě. METODA A) Pracovní skupina, ve vašem případě třída, má neomezený počet členů. Každý člen skupiny musí mít práci. U této metody je nutné, aby pracovníci dělali jednotlivé úkoly postupně, ale zároveň byli rozděleni do čtyř skupin. Každá skupina může dělat pouze určitou práci: první skupina nasazuje pružinku na tuhu druhá tuhu i s pružinkou do přední části propisovačky třetí nasadí poslední část čtvrtá udělá poslední úkol, zmontuje obě části METODA B) Na této metodě pracuje každý sám, ale zároveň se zodpovídá za celou skupinu. Tedy práce se počítá dohromady. Principem této metody je, že se práce rovnoměrně rozdělí mezi všechny žáky, každý dostane určitou část jednotlivých dílů propisovaček a každý sám sestavuje celý výrobek – propisovačku. Ukázky obou metod: METODA A) 1 - 20 21- 40 41- 60 61 - 80 81 - 100 suma průměrný čas na jednu propisovačku ČAS 1 141,5 146,05 157,6 152,25 160,9 758,3 7,583 ČAS 2 212,5 145,95 141 152,65 175,5 827,6 8,276 ČAS 3 195,2 162,4 146,65 106 205,9 816,15 8,1615 Průměrný čas na jednu propisovačku 8,007 METODA B) 1 - 20 21 - 40 41 - 60 61 - 80 81 - 100 suma průměrná hodnota ČAS 1 170,7 136,65 211,55 130,65 151,3 800,85 8,008 ČAS 2 131,05 155,35 111,5 211,55 93,8 703,25 7,0325 ČAS 3 152,8 166,15 140,95 160,55 115,6 736,05 7,3605 Průměrný čas na výrobu jedné propisovačky 7,467 Cíl úkolu 1: Žáci by měli umět zpracovat daný úkol jako projekt se všemi úpravami ve WORDU. Tj. sepsat získané údaje a upravit je tak, aby každý běžný uživatel poznal, co bylo jejich úkolem. Měli by tedy umět běžné úpravy textu (zarovnání, opravy chyb, tabelátory, zarážky…, formátování textu, a úpravu stránky pro tisk). Chci, aby se žáci na tomto úkolu naučili tvořit tabulku, zadávat do ní údaje na základě získaných hodnot. Potom také formátování a úpravy jednotlivých buněk, tvoření vzorců (aritmetický průměr, suma…). Je nezbytné, aby si uvědomovali vztahy mezi jednotlivými buňkami, jak se změní buňka, tak i hodnota ve vzorci. Dále sjednocení, zarovnání, ohraničení. Na závěr, aby na základě tabulek uměli tvořit grafy, a mohli tak vyplnit následující úkoly, porovnávání obou metod. Pro to je nutné, aby uměli kopírovat data z Wordu do Excelu a naopak. Cíl úkolu 2: Porovnáním obou metod si žáci mají uvědomit, jak u obou metod postupovali a proč vlastně je jedna výhodnější. Jestli v jednoduchosti práce, počtu vyrobených propisovaček nebo výhoda v kolektivní práci či jednotlivé. Cíl úkolu 3: Při určování průměrné hodnoty si procvičí nejlépe práci s buňkami v excelu. Dále také možná zjistí, že průměrné hodnoty u obou metod se mohou lišit. Čím to je? Cíl úkolu 4: Cílem posledního úkolu je, aby se ve svých poznámkách uměli orientovat, tj. aby vše dělali přehledně, jasně a názorně. Závěr: Mým cílem je, aby se děti naučili pracovat s uživatelskými programy Word a Excel. Nejenom je ovládat, ale také používat v praxi, aby si uměli poradit se všemi možnými úkoly. Proto jsem sestavila tento projekt, na kterém si mohou vyzkoušet svoje vlastní dovednosti. Z obecného hlediska se naučí členit text na úvod, úkole, provedení a závěr, což pro ně bude v budoucí praxi velmi důležité. | |