m23 Projev

Autor: Alena Písecká Škola: G Opatov
Strany: 2 A4 Obrázky: ne
Dokument stažen: 2087x Náhled zobrazen: 3979x
   
Stáhnout zazipovaný dokument » Zpět na seznam »
  
Textový náhled:

Projev, proslov – kontaktové prostředky ve stylistice

- projev, proslov = řečnické útvary
- veřejný charakter = řečník je v přímém kontaktu s posluchači, může proto využívat nejen
zvukové prostředky jazyka, ale i mimiku a gesta
- podstatnou vlastností projevů a proslovů je emotivní působivost, naléhavost, řečník se obrací
na cit posluchačů
historie řečnictví:
- počátky v antickém Řecku
- zakladatel: Aristoteles – napsal dílo Rétorika, chtěl, aby řečnický styl byl jasný a odpovídal
tématu a povaze řečníka
- řeči byly děleny na politické, soudní a slavnostní
- další řečníci: Demosthenes, M.T. Cicero
- antická rétorika měla na církevní spisovatele a kazatele celého středověku (př. Jan Hus)
- 19. století: řečníci: F.L. Rieger, F. Palacký

výstavba řečnického projevu
1) úvod: a) oslovení posluchačů
b) vytčení tématu a stanovení cíle řeči
c) přehledné rozvržení řeči
2) stať: a) rozvedení myšlenek naznačených v úvodu a odůvodnění pravdivosti jistých
tvrzení
b) uvedení možných námitek a jejich vyvracení
c) vyzdvižení hlavních tvrzení
3) závěr: a) shrnutí závěrů, ke kterým řečník dospěl
b) působení na cit posluchačů, aby bylo u nich dosaženo cíle řeči

projev
- př. politický, slavnostní
politický projev
= hodnotící úvaha
- fakta, která řečník uvádí, mají za úkol hodnotit skutečnost a ukázat správný směr dalšího
jednání

slavnostní projev
= oficiální projev pronesený při mimořádné příležitosti, př. při oslavě výročí významné
kulturní události, jubileu významného státníka, pohřbu zasloužilých osob
- fakta, které řečník uvádí, mají být podkladem pro kladné hodnocení. Záporné může být
pouze stručné hodnocení překážek, které bránily zaslouženému dílu
- řečník působí na city posluchačů, emocionální prostředky však užívá s mírou, nesmí
upadnout do nadneseného patosu
- je-li projev určen méně početnému posluchačstvu a má osobnější ráz, může řečník používat i
hovorové prostředky

proslov
= projev menšího rozsahu, má jednodušší kompozici
- může být úvodem k nějakému jednání, př. k odbornému kurzu, kulturnímu pořadu atd.
- při slavnostních příležitostech se zpravidla menším počtem osob, navzájem známých, bývají
pronášeny proslovy, které se vyznačují přátelskou srdečností a malou mírou oficiálnosti, př.
projevy k sňatku, vítání žáků 1. ročníků
jazykové prostředky
- v projevech, které mají působit na cit posluchače, se používají výrazy citově zabarvené,
důvěrná slova atd.
- v projevech, které přinášejí rozumové poučení se užívají výrazy, které pojmenovávají věci
přesně, ale jimž posluchači rozumějí
- užívání tázacích vět, na které řečník odpovídá
- užívání řečnických otázek
- užívání několikanásobných větných členů
- působivost projevů závisí na tom, jak jsou předneseny – důležité je frázování , větný
přízvuk, intonační předěly






1