Názory Tomáše Akvinského na stát
| Autor: Miroslav Zahálka | Škola: PAČR |
| Strany: 1 A4 | Obrázky: ne |
| Dokument stažen: 1170x | Náhled zobrazen: 2910x |
| Stáhnout zazipovaný dokument » | Zpět na seznam » |
| Textový náhled: Názory na stát a tyranii v pojetí T.Akvinského Akvinský se narodil v 1.pol.13.st. nedaleko Neapole.Je považován za zakladatele tzv. tomismu.V jednom ze svých děl Summa Teologická přebírá od Aristotela myšlenku přirozeného práva.Podle Akvinského právo a spravedlnost přicházejí od Boha.Lidé jsou podle Akvinského nadáni od Boha schopností rozpoznat dobro a dokážou o něj usilovat.Člověk je schopen konat dobro i v oblasti rozumu (tj.politiky),přirozené myšlení je povznesené svou účastí na budování dokonalé civilizace a to uznáním přirozené sféry racionálních a etnických hodnot,které jsou použitelné pro všechny.Tato racionálně poznaná norma spravedlnosti je ztělesněna zákony.Ty Akvinský rozdělil na – věčné (je to Boží moudrost,která řídí svět z něho jsou odvozeny všechny ostatní zákony) - božské (v podobě např.Bible jako doplněk přirozeného zákona) - přirozené (pomocí nich se se člověk podílí na rozumu – politice) - lidské (pozitivní zákony působící ve vzdělávacím smyslu a zajišťující mír v obci) Pokud se však přirozený zákon odchyluje od přirozeného zákona,pak už není legální (tedy jeho platnost závisí na tom,zda je spravedlivý resp.rozumný).Lidské zákony musí být zaměřeny ke společnému blahu státu. Podle Akvinského je stát nástrojem uspokojujícím základní potřeby.Stát si stanoví vlastní zákony – což je výrazem jeho suverenity.Koncepci státu jako dokonalé obce přejímá od Aristotela.Všechny vlády by měly usilovat o řádnou společnost v zájmu obecného dobra. Akvinský zvýrazňuje úlohu řádu,který staví do protikladu jak s vnitřní nejednotností státu,tak i s válečným stavem.Podle Akvinského oba tyto stavy brání (nebo dokonce znemožňují) společnosti aby se zdokonalovala.Je tedy prvořadou povinností každé vlády udržovat mír a pěstovat vnitřní i vnější pořádek.Dokonce prohlašuje,že nespravedlivý pořádek je často lepší než žádný. Základem společnosti – tedy i státu není jen společenská smlouva,ale i přirozená potřeba dosahování společných cílů,která nás vede k vytváření společenství. Stejně jako Aristoteles klasifikuje vládní formy na správné a zdegenerované.Mezi nespravedlivé vládní formy řadí např.oligarchii (skupina lidí vládnoucí tak,aby si udržela své postavení),demokracii (kde většina utlačuje menšinu) a diktatura (čili tyranie,kde jsou zájmy všech podřízeny zájmům diktátora).Právě diktaturu považuje za nejhorší a to např. protože : - vykořisťování postihuje téměř všechny lidi - diktátoři se odchylují k použití násilí k udržení si postavení Jedním dechem však Akvinský dodává,že vláda úplatné většiny,tedy demokracie je horší než tyranie vzhledem k pravděpodobnosti nejednosti,vedoucí k nestabilitě společnosti. Mezi spravedlivé formy vlády řadí např.politeu (vládu všech lidí) nebo monarchii (vládu skupiny lidí,kterou nazývá aristokracie).Právě monarchii považuje za nejlepší a své sympatie k ní neskrývá.Je však realista a ví,že lidé monarchii nedůvěřují pro vážné nebezpečí, že se zvrhne v diktaturu.Podle Akvinského by monarchie měla obsahovat mnoho pojistek pro tento případ – jaké by to měly být je však nejasné.Odpověď na otázku proč upřednostňuje právě monarchii,spočívá v tom,že nebezpečí,že by se monarchie zvrhla v tyranii je menší,než nebezpečí,že bude demokracie slabá,nejednotná a tudíž nevýkonná. Svržení vlády,která vydává iracionální zákony – tedy vlády tyrana je chvályhodné a nesmí být považováno za vzpouru.Na druhou stranu však dodává,že pokud by nepořádek a pohoršení vyplývající z odstranění tyrana komunitou mohlo vést k ještě větší škodě a většímu zmatku,než jaký už vládne,není správné vládu strhávat. | |