Politické strany – vývoj, strukturování
| Autor: Lenka | Škola: GML Brno |
| Strany: 3 A4 | Obrázky: ne |
| Dokument stažen: 2857x | Náhled zobrazen: 7400x |
| Stáhnout zazipovaný dokument » | Zpět na seznam » |
| Textový náhled: 23a Politické strany - vývoj, strukturování pol. strana - organizovaná velká skupina lidí, dobrovolně se sdružujících za účelem získání politické (státní) moci vznik: původně jako zájmové skupiny uvnitř mocenské elity, potom začaly vytvářet místní skupiny (politické kluby) a postupně se organizovaly do politických stran - stabilní organizace zahrnující celou zemi, resp. region - stabilní ztotožnění se členů s organizací (na základě ideolog. či pragmatickém) historie, vývoj: Prvními politickými stranami v dnešním slova smyslu byly strany v parlamentu VB, po těchto stranách vznikla během VFBR další tradiční dvojice stran: umírněných(girondistů) a radikálních(jakobínů). V průběhu 19, st. se ve většině evropských zemí vytvořilo politické spektrum stran pravice a levice. - Vznik pol. strany podléhá zápisu do evidence politických stran. Každá strana musí mít svůj organizační řád - stanovy. Strana vzniká dnem zápisu do evidence a zaniká na základě dobrovolného rozpuštění nebo z rozhodnutí soudu. Politické strany jsou odděleny od státu = nemohou přímo tvořit právo, ale pouze iniciovat legislativní proces. Nesmějí působit ve státních orgánech a na pracovištích. dělení stran - mnoho dimenzí A) hierarchická (komun., nacist.) X B) demokratická-ti,o které jde se přímo vyjadřují tradiční dělení stran i) konzervativní (tradicionalismus, konzervatismus, zdůrazňování úlohy státu, obrana stavovských a aristokrat. výsad, skeptický názor na možnost lepšího spol. uspořádání î) liberální (pokrokovost, individualismus, rovnostářství, optimismus) další dělení ä pravice: strany konzervativní, monarchistické, statkářské, fašistické --> střed: strany liberální, pokrokové, demokratické a levice: strany sociálně demokratické, socialistické a komunistické nezapadají : národnostně orientované, profesní, náboženské, ekologické apod. podle členské základny a) členské (s individuálním členstvím aa) masové (s velkou členskou základnou) ab) elitární (výběrové) b) volební (vyvíjejí činnost převážně jen ve předvolebních obdobích) - někdy mají jen funkcionářský aktiv a ani neregistrují své členy podle vztahu k vládní moci a) vládní - sestavující vládu (buď samostatně nebo v koalici) b) opoziční - usilující o převzetí politické moci cestou volebního vítězství - ba) parlamentní bb) mimoparlamentní c) antisystémové - nerespektující zásady pluralitní demokracie (extrémní pravice či levice) zákl. funkce - integrační = vytyčování spol. cílů a sdružování jejich zastánců - výběrová = vytváření polit, elit, jejich výchova a zapojení do struktur - zprostředkovatelská = přenášení politických zájmů do státních orgánů, zapojování občanů do tvorby a kontroly státní politiky Z hlediska spjatosti s polit. stranou se rozlišují a) voliči strany, b) členové strany c) aktivisté, d) členové vedení, e) poslanci za stranu. Finance - na činnost polit. stran plynou většinou ze státních zdrojů (příspěvek na činnost, částka za každého voliče ve volbách, pokud dosáhnou více než 3% v ČR) Přehled polit. stran v ČR po r. 1989 1989 - KSČ, ČSL(strana lidová), ČSS(strana socialistická) v Čechách a dvě na Slovensku -Strany slobody a Strana slov. obrody) listopad 89 - Občanské fórum, Křesťansko-demokratický klub (od prosince Křesťansko-demokratická strana), obnovena Československá strana sociálně demokratická září 89 - Demokratická iniciativa (změna názvu na Liberálně-demokratickou stranu) Parlamentních voleb v roce 90 se v ČR zúčastnilo 16 stran, z nichž se do České národní rady dostaly jen 4 (OF, KSČ, KDU - koalice ČSL a KDS -a HSD-SMS) 92 - rozdělení OF na ODS a Občanského hnutí Ve volbách do federálního shromáždění v červnu 92 uspělo jen 6 stran (koalice ODS a KDS, LB(levý blok), ČSSD, SPR-RSČ, KDU-ČSL a LSU), do České národní rady pak také ještě ODA a HSD-SMS. Přes 3 % ještě získaly OH a Hnutí důchodců za životní jistoty. do 96 - další politická diferenciace - a) pravice: ODS(kam se před volbami přifařila KDS), ODA, KDU-ČSL, DEU b) střed: Svobodní demokraté - Liberální strana národně sociální, Českomoravská unie středu c) levice: ČSSD, Důchodci Za Životní Jistoty, Strana dem. levice, Levý blok, KSČM Strana československých komunistů Obtížné je zařadit SPR-RSČ, programově se hlásí ke krajní pravici, ale činností je spíše krajní levice. Volby = způsob, jakým jsou vybíráni členové některých státních a jiných orgánů, zejména zastupitelských sborů volební právo v demokr. systémech: a) všeobecné (po dosažení urč. věku) b) rovné každý hlas má stejnou hodnotu neexistují volební kurie(Rak.Uhersko) c) tajné (nelze zjistit, jak kdo hlasoval) rozlišuje se volební právo: a) aktivní, b) pasívní(být volen) základními volebními systémy jsou: a) většinový (v každém obvodu volen 1 poslanec) aa) jednoduchý-zvolen kandidát s nejvíce hlasy ab) absolutní-zvolen ten, kdo získá nad 50% ac) kombinovaný- probíhá ve 2 kolech b) poměrný (mandáty se rozdělují v poměru hlasů získaných polit. stranami), je výhodnější malé strany c) smíšený (kombinace dvou předchozích) forma volby: a) přímé b) nepřímé ä buď volí voliči volitele a ti pak provedou vl. volbu a nebo se volí jen do místních orgánů, které pak volí orgány vyšší | |