Politologie, Právní stát, Právní systém, Druhy práva
| Autor: Anna Adlerová | Škola: G Nad Štolou |
| Strany: 13 A4 | Obrázky: ne |
| Dokument stažen: 3376x | Náhled zobrazen: 12523x |
| Stáhnout zazipovaný dokument » | Zpět na seznam » |
| Textový náhled: POLITOLOGIE STÁT - v dobách starověku se společenství formuluje = 3 teorie vzniku; 1) náboženská - stát je dán od Boha (celé středověké myšlení je narušeno náboženstvím) 2) mocenská - vidí stát jako stroj nasilí; nerovnost mezi lidmi (snobi x bufet) - stát zruší sebe sama; dobrovolně pracovat vůči celku, žádná armáda 3) spol. smlouva - s počátkem Fran. revoluce, představitelé - Hobbes, Locke, Rouseau - 4 000 let BC první státy v oblasti Mezopotánie; předtím jisté formy = rody (kočovné v čele s náčelníkem) -> kmeny (určitá hiearchie) - vznik státu je úzce spojen se zemědělstvím => kočovníci se začínají usazovat a ohraničují si svá území Sociologická teorie - vychází z předpokladů, že člověk má potřebu se sdružovat, stát = jako nejlepší způsob společné formy Patriarchární teorie - vykládí stát jakožto formu organizované společnosti, která vznikla z rodiny; rodina -> rod -> kmen -> stát (Abrhám+synové pův. rodina, vznik židovského kmenu, obsadili dnešní území Izraele - jediný stát) - dnes něco kolem 200 států, dříve (před 10-ti lety) 180 států - osamostnění státních celků = Čr & Sr, Rusko, Jugoslávie - mezinárodní uznání pro stát (př. Kosovo, Čečensko nejsou státy) - některé státy izolovány = Jugoslávie, Lybie, Irák (bylo Rakousko) - definice: Stát je organizované společenství lidí žijících trvale na určitém ohraničeném území. - charakteristika státu: - území musí být ohraničeno (hranice) - státní aparát = zákonodárná, výkonná & soudní moc - symboly = vlajka, malý a velký státní znak, hymna, státní pečeť, standarta prezidenta - ozbrojená moc (armáda+policie) usiluje o pořádek ve státě Právní suverenita: Stát na svém území může určovat, jaké chce zákony. Nikdo není nad státem jako vyšší představitel. Právní subjektivita: Právo na svém území (pravní způsobilost) - funkce státu: právní, ochranná, občanství, ekonomická, organizační, společenská, so- ciální (stará se o své občany), vzdělání, výchovná, kulturní, reprezenta- tivní (angažmá v cizině) STÁTNÍ MOC 1) Rozsah SM - je vymezen státními hranicemi a počtem obyvatelstva 2) Obsah SM - oblasti života občana, do kterých stát zasahuje - formy státu: - podle toho, kdo státní moc vykonává a) demokracie - lidé zvoleni lidem b) diktatura - panovník (i více vůdců), neomezená moc - občan nemá právo volit, ani zasahovat do voleb panovníka - podle toho, kdo stojí v čele státu c) teokracie - náboženský stát, vláda kněží (staro. Egypt, dnes Vatikán) d) monarchie - vláda jednotlivce (doživotně), zisk většinou dědičně (dynastie) I. absolutní (Francie) - panovník má slovo II. konstituční (Polsko) - panovník je omezován ústavou III. parlamentní (Velká Británie) - nemá psanou ústavu; parlament udává panovníkovi ultimáta - druhy státu: - podle rozvržení výkonu státní moci A) centralizované - jedno centrum řízení => téměř všechna státní moc a správa; většinou nedemokratické (rozhoduje o všem, co se dá) B) decentralizované - svěřují značnou část státní moci a správy samosprávním územním celkům => sami si řeší některé otázky; účelem je, se co nejvíce přiblížit občanovi - podle struktury C) unitární - jednotný stát jako jeden celek (Dánsko, Monako) D) složený - skládá se ze dvou nebo více států (Němcko) USA - autonomní post E) federace - státy tvoří jednotný svazek a zároveň jsou jednotným subjektem (=> je- den jazyk, jedna měna) F) konfederace - spíše historická; každý stát samostatný subjekt (=> svá prava); USA při vzniku - národ: Společenství lidí, kteří maji stejný historický původ, jazyk, kulturu zvyky a mravy. (Romové jsou etnikum.) - moderní národy jsou spjaty s 18.+19. (demokratizace) a 20. stoletím - náš národ 2/2 19. století - 2/2 18. století národní obrození Švédsko, Dánsko, Portugalsko (=národní stát) -> jeden stát, jeden národ - stát s národními menšinami Slovensko (+Maďaři) -> jeden hlavní národ + jedna a více menšin - dva a více národů (Švýcarsko, Belgie) -> nemají převahu, více jazyků - občanské státy (USA) -> velmi smíšené, národnost do pozadí DEMOKRACIE (vláda lidu) - vznik v 6. století BC v Řecku - z počátku ne moc oblíbená (volili jen svobodní muži 18 - 45 let) - po Řecku upadá do ústraní, znovu se objevuje až v období renesance (nedosažitelný ideál do 18. století), reálně se objevuje v Evropě v 1/2 18. století s Fran. revolucí - demokratické prvky: svobodné volby; rovnost občanů; svoboda projevu, názoru, volby - nedemokratické prvky: cenzura; diktatura; tajná policie; rasismus; znárodňování; ne-dovolené zasahování do soukromí - definice: Forma politického zřízení, které vychází z principu suverenity lidu, spočívá na podřízení se menšiny většině (při zachování práv menšiny) a na uznání svobody a rovnosti občanů. - zásady demokracie: 1) dodržováni lidských (občanských) práv 2) lid ustanovuje a kontroluje státní moc, která je zodpovědná 3) dělba moci - 3 složky a) zákonodárná b) výkonná c) soudní - musí být samostatné a na sobě nezávislé => kontrola mezi sebou (u nás porušováno = ministr x poslanec) 4) svoboda volby - volební právo (všeobecné) omezeno věkem, státním občanstvím, duševní způsobilostí - volební právo: a) aktivní - právo volit - volební právo: c) rovné (tajné) - každý b) pasivní - být volen hlas má stejnou moc d) přímé - každý volí sám a přímo za sebe - formy demokracie: 1) přímá, která byla jako ve starém Řecku; lid se sejde a hlasuje a) REFERENDUM - svobodné hlasování, rozhodování o důležitých prostách, věcech - problémy: - finanční záležitost - organizační (velké usilí něco nachystat) - nedostatečné vzdělání občanů (častý argument poslanců) b) PLEBISCIT - otázky ohledně území státu 2) nepřímá (zastupitelská) v Čr (u nás) - občané si volí své zástupce, kteří je pak v řešení otázek zastupují VOLEBNÍ SYSTÉM a) většinový (do senátu) - v anglosaských zemích ("vítěz bere všechno") - několik volebních okresků (u nás 81) -> stejně jako senátních křesel - 1. kolo = nad 50% hlasů (loni Fisher, letos Zielenec); za týden 2. kolo = dva nejsilněj-ší (může vyhrát i druhý po prvním kole) - výhody: potlačuje štěpení stran; umožňuje větší kontakt zvoleného s voliči; potlačuje extrémistické strany (Republikáni, Anarchisté) - nevýhody: zúčastňují se velké strany; kandidují i nezávislé osobnosti; usnaďňují (teo-reticky) volbu nezávislých osobností b) proporční = poměrný (do poslanecké sněmovny) - 200 poslanců; % hlasů = % reprezentantů - lepší rozložení hlasů (mimo 5%) - prý je demokratičtější; prosadí se i menší strany(ex-trémistické strany) c) smíšený (a+b) - v Japonsku, Maďarsku, Německu - kombinace výhod obou systémů, potlačuje nevýhody těch předešlých => je složitý a nepřehledný - 2 hlasy = každý systém 1 hlas - vliv na volbu: - jaké výhody ta strana nabízí - sympatie, přesvědčivost - reklamy (podle hesel), politický program, média - minulost dotyčných poslanců a stran - známost občana a jeho názor POLITICKÁ STRANA - organizovaná společenství občanů, která usilují o politickou moc; funkcí PS je zisk poli-tické moci Rysy politických stran - funkce PS: - organizační = organizuje stát, život v státě - výběrová = tzn. PS je ta, která vybírá reprezentanty ze svých řad -> a ty deleguje na ministerská křesla - sjednocující = PS sjednocuje lidi mající stejný názor - zprostředkující = vztah mezi státem a stranou - výchovná = výchova k určitým postojům, chování - členská základna u nás ve světě i bez ní (, ale je jich málo) - chtějí mít co nejvíce členů - víc voličů - možnost výběru lidí na posty - peníze -> člen. příspěvky, příspěvky za voliče - organizační řád = dáno zákonem (stanovy, pravidla) - hiearchická posloupnost - název strany a její zkratka - sídlo, sjezdy... - rozpuštění: - dobrovolné (neúspěchy) - nucené = zákonem (porušováni zákonů demokracie) - volební program = "vizitka strany" -> navržené rešení problémů (, kdyby byli u moci) - jedno volební období na 4 roky - u nás musí být politické strany odděleny od státu -> např. nesmí tvořit zákony - PS v naší republice nesmí podnikat, žadné firmy; však členové mohou LEVICE vs. PRAVICE - vznik v 18. století ve Francii - v nově zvoleném parlamentu (od Fr. revoluce) seděli nalevo od předsedy demokrati (chudí) a napravo aristokrati (bohatá šlechta) 3 kritéria: 1) ekonomické = Levice - společenské vlastnictví; regulace trhu státem Pravice - tržní ekonomika, trh; soukromé vlastnictví 2) zásah státu do společnosti = Levice - mnoho oblastí, kde stát musí zasahovat ???????????????????????????????????????Pravice - naprosto liberální, co největší svo- boda 3) sociálně-zdravotnický model = Levice - základní povinnost státu to fi- nancovat (oblast státu) Pravice - občan musí přijmout část zodpovědnosti za sebe sa- mého, stát to nezvládne POLITICKÉ HNUTÍ - volná sdružení občanů, která spojuje náhled na určitou problematiku - volná možnost působení, někteří to považují za lepší než PS - řeší jeden hlavní problém (nemusí být ani politický) => feminismus, ekologie - jedno téma, na které se blíže soustředí - výhody: - působí na politickou moc, ale nesnaží se ji získat - přitáhnou lidi, kteří by se o politiku nikdy nezajímali - někdy se mění v masovou nátlakovou skupinu - demonstrace, petice, stávky, medializace problému - nevýhody: - fanatici (, když to veme do rukou špatný člověk) - když chtějí získat politickou moc NÁTLAKOVÉ SKUPINY - skupiny lidí, kteří vykonávají soustředěný nátlak na některou složku politické moci, aby dosáhli pro sebe nějakou výhodu; neusilují o politickou moc - nátlak na: - prezidenta - parlament, politickou stranu - obecní zastupitelstvo - patří do NS: - odbory, církev - profesní skupiny (armáda) - reklamní agentury, média PRÁVNÍ STÁT - musí splňovat 4 základní rysy; 1) státní moc je vázana právem a uplaťňuje se jen v právním rámci 2) státní moc je v horizontální i vertikální rovině rozdělena 3) státní moc respektuje lidská a občanská práva (+práva menšin) 4) státní moc se realizuje demokratickým způsobem ÚSTAVA - nejvyšší zákon; má největší moc, nic není víc při moci; nejvyšší právní síla - vývoj: - základní pravní dokument státu - všechny listiny, vyhlášky musí být v souladu s ústavou - I. ČSR ústava byla vydána ze dne 29.2. 1920 => byla plně demokratická; vzorem ji byly ústavy z USA, Švýcarska, Francie a Německa (výkonná moc), tehdy jedna z nejlepších v Evropě - volební právo bylo plně demokratické - státní aparát odpovídal tomu dnešnímu - parlament -> 2 komory 1) senát (od 21-ti let) 2) posl. sněmovna (od 30-ti let; rozdíl s dneškem) - zákonodárná moc jako dnes - výkonná moc = prezident (volen na 7 let) + vláda - soudy založeny na dnešním principu - ústava tvrdila, že Češi a Slováci jsou jeden národ (později s tím spojené problémy) - Podkarpatská Rus - autonomie, nikdy se tak nestalo; dnes součástí Ukrajiny 5/48 - ústava, která přichází po znárodnění => Lidově demokratická - Slovensko získalo svou výkonnou moc = ústava byla asymetrická - objevují se nedemokratické prvky; vydržela do roku 60 7/60 - ústava z července => Socialistická - cíl komunistů -> socialismum - neuznávala soukromé vlastnictví (všechno všem) - článek o vedoucí úloze KSČ do roku 92 - dvě ústavní změny (novelizace): 1) z 9/68 - ČSR se stává federací (existovala česká a zvlášť slovenská vláda) 2) po roce 89 - vypuštěn článek o vedoucí úloze KSČ; zrušeno plánované hospodářství (co, kdy a za kolik se bude vyrábět bez ohledu na názor zákazníka); zrovnoprávněny typy vlastnictví 1.1. 1993 - vzniká ústava samostatné ČR, ÚSTAVA ČR - 1/93 vstupuje do platnosti se vznikem samostatné Čr (16.12. 1992 byla schválena) - politický kompromis hlava I. - obecná ustanovení - náš stát je republika; svobodně demokratické zřízení; zdrojem veškeré moci je lid; hlavním městem je Praha; české státní symboly hlava II. - zákonodárná moc (legislativa) - parlament má 2 komory: 1) senát = 81 senátorů; 40 a více let; voleni na 6 let, při- čemž každé 2 roky se obměňuje 1/3 2) posl. sněmovna = 200 poslanců; 21 a více let; na 4 roky - navrhují a schvalují zákony - členové vlády také mohou navrhovat zákony - nad 1/2 přítomných poslanců = běžný zákon; 3/5 (z 200) všech poslanců a senátorů = ústavní zákon hlava III. - výkonná moc (exekutiva) - prezident a vláda jsou představitelé - prezident 40 a více let; volen na 5 let max. 2x po sobě - jeho pravomoce: - amnestie (udělení milosti) - jmenuje předsedu vlády, soudce a velvyslance - vrchní velitel ozbrojených sil (armády) - reprezentuje Čr v zahraničí - propůjčuje státní řády a vyznamenání - předseda -> 2 místopředsedové -> ministři hlava IV. - soudní moc (justice) - nezávislý 1. Ústavní soud v Brně 4. Vrchní soud (Praha a Olomouc) 2. Nejvyšší soud v Brně 5. Krajský soud 3. Nejvyšší správní soud 6. Okresní soud - od Ústavního soudu se dá pouze odvolat k nějakému meziněrodnímu hlava V. - NKU (nejvyšší kontrolní úřad) - kontroluje, jak jednotlivé státní instituce hospodaří se státními příspěvky (z daní) hlava VI. - ČNB (česká národní banka) - centrální banka, udává tempo státu ohledně ekonomiky -působí na míru inflace - ozhoduje o mnohém; politici vs. ČNB v konfliktu hlava VII. - územní samospráva - od 1.1. 2001 máme 14 krajů, v čele jsou hejtmani - obec: - v čele zastupitelstvo se starostou (na 4 roky) - rozhodují o místní samosprávě; každá obec má svůj rozpočet - obecně závazné vyhlášky ("zákony") -> stát smí zasahovat pouze když porušuje zákony nebo ústavu + listina základních práv a svobod (jako hlava VIII.) - důležitá role v republice DĚLBA MOCI - v horizontální i vertikální rovině - první zmínka v 17. století (horizontální) a další posun pak v 18. století John LOCKE - dvojí pojednání o vládě = politická stať - ve státě by měla existovat dvojí moc; zákonodárná -> přirozená práva a výkonná moc -> volební zástupci - od sebe oddělené, aby se neovlivňovaly, ale naopak se kontrolovaly Charles MONTESQUIEU - stať o "duchu zákonů" - upravil Lockeho pojednání -> platí dodnes 1) oddělení složek (! u nás poslanec x ministr) 2) dělení na moc výkonnou, soudní a zákonodárnou - prezident je navrhován a kontrolován vládou - vládu a soudce jmenuje prezident - parlament si volí a jmenuje lid LIDSKÁ PRÁVA - všichni lidé jsou si před zákonem rovni - r. 1789 (pád Bastilly -> Fr. rev.) = vydána "Deklarace práv člověka občana" - nikdo nemůže být obviněn bez důkazu, rovnost před soudem - r. 1945 OSN na konci 2SV - Charta OSN = co jsou to lidská práva, a proč se musí dodržovat = požadavky na práva celosvětová - malý ohlas - 10.12. 1948 Všeobecná deklarace lidských práv - přijalo ji valné shromáždění OSN (přes 150 zemí) - základní spis, co to lidská práva jsou; nezávazný katalog - ! nebyla právně vymahatelná, pouze v diplomatické rovině - r. 1975 konference (v Helsinkách) o bezpečnosti a spolupráci v Evropě - povinnost včlenit práva do svého právního řádu - bylo tam i ČSSR (porušování) => r. 1977 vzniká Charta 77 - mluvčí: Václav Havel, Jan Patočka, Zdeněk Mlynář; členi: Jiří Diensbier ... atd. DĚLENÍ LIDSKÝCH PRÁV A SVOBOD a) občanské svobody - rovnost všech občanů - právo na ochranu majetku a osoby - svoboda myšlení a vyznání b) politické svobody - svoboda projevu a shromažďování - petiční právo c) sociální svobody - právo na vzdělání (u nás bezplatné) - svobodná volba povolání - právo sdružovat se v odborech d) základní práva a povinnosti soudní ochrany - presunkce neviny - právo odmítnout výpověď - člověk má právo na obhájce PRÁVO - soubor předpisů, podle kterých se organizuje a řídí život lidské společnosti - stát je nositelem práva 1) objektivní - konkrétní právní předpisy, které nějak upravují mezilidské vztahy 2) subjektivní (osobní) - tj. nárok účastníka právního vztahu (konkrétní oprávnění) PRÁVNÍ ŘÁD - souhrn všech právních předpisů ve státě Rysy právního řádu 1) PŘ musí tvořit jednotný a logický celek; nesmí být nic opomenuto, jinak by mohlo být zneužito 2) normy se navzájem doplňují v souladu s ústavou (s vyšší vrstvou), nesmí si protiřečit 3) PŘ je dynamický a neustále se vyvíjí Právní norma - všeobecně závazná pravidla, jejichž dodržování je vynutitelné státní mocí - základem právní normy je určení povinnosti (musíš x nesmíš něco dělat...) - po porušení -> sankce (trest) preventivně odstrašuje - represivní (důsledky) DRUHY PRÁVNÍCH NOREM 1. podle účastníků právního vztahu: a) zavazující - stanovují přesně dané povinnosti b) opravňující - umožňují volbu 2. podle závaznosti: a) donucující (kogentní) - závazné beze zbytku, musí se dodržovat b) podpůrné (dispozitivní) - v menší miře se dají upravit Právní vztahy - provází nás celých životem - skládá se ze 3 prvků: 1) účastníci - fyzická osoba = konkrétní jednotlivec - právní osoba = uměle utvořený subjekt (firma, fond) 2) obsah - konkrétní práva a povinnosti 3) předmět - cíl právního vztahu Fyzická osoba a) právní subjektivita = člověk se stává subjektem práva -> mám jistá práva povinnosti od narození a ztrácím je smrtí (existují vyjímky - otec zemře před narozením dítěte; prohlášením za mrtvého) b) způsobilost k právním úkonům = dorost do 18-ti let (vyjímky do 16-ti), způsobilost zakládat, rušit a měnit právní vztahy; rodiče (nebo zákonní zástupci) zastupují osoby do 18-ti let PRÁVNÍ SYSTÉM - ústavní právo => příprava ústavy a jejich zákonů - správní právo => organizuje a kontroluje činnost státní administrativy - občanské právo => řeší majetkové vztahy fyzických a právnických osob - obchodní právo => obchodní vztahy, podnikatelská práva - pracovní právo => zabývá se vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli - rodinné právo => manželé a jejich práva, rodiče vs. děti, náhradní rodinná péče - trestní právo => stanovuje, co je trestné (chování), a jak jej trestně ohodnotí Dělení podle obsahu a odvětí: Právo = 1) veřejné - právní vztah řeší mezi státem a osobou; stát to vyřeší za mě - trestní, správní 2) soukromé - jednotlivci, kteří jsou si rovni - obchodní, občanské RODINNÉ PRÁVO - cílem je ochrana rodiny, dětí a manželství - princip solidarity => základní právní princip (rodiče se starají o děti v mládí ...) Manželství - vznikne svatbou, sňatkem: a) civilní = na radnici; před představitelem státu b) církevní = v kostele; před zastupitelem církve - dnes jsou tyto dvě formy uzavření manželství rovné, ale dříve tomu tak nebylo překážky pro sňatek: 1) mladiství (musí být starší 18-ti let; jsou vyjímky -> v tom případě minimální věk 16 let) 2) duševní choroba 3) bigamie (mnohomanželství, více partnerů najednou) 4) blízké příbuzenství (dovoleno já + bratranec/sestřenice) - manželé mají stejné práva i povinnosti; mají vůči sobě vyživovací povinnost (i po rozvodu) zánik manželství: 1) smrt jednoho z manželství (konec sňatku) 2) prohlášení za mrtvého 3) rozvod -> neexistuje právní nárok na rozvod (soud nemusí rozvést) určování otcovství - matka je vždy jistá, zatímco otec nikoli 1) pokud žena žije v manželství, otcem je manžel (pokud proti tomu nevystoupí muž či žena); stává se tak automatiky - 300 dní po rozvodu je otcem bývalý manžel 2) otcem je ten, který se dozná na matričním úřadu (bez ohledu na manželství) 3) rozhodnutí soudu: a) 180 - 300 dnů před porodem - pohlavní styk muž vs. žena b) v rozmezí 'a' pokud jich je více - provádějí se krevní testy náhradní rodinná péče - pokud rodiče nejsou schopni (nemocni, po smrti) se postarat o dítě, zodpovědnost přebírá stát 1) osvojení (ADOPCE) - cizí pár (rodiče) přijímá dítě => stává se příbuzenský vztah - dítě má stejné příjmení; rodiče se starají o dítě - rozhoduje o tom soud: a) pokrevní rodiče neprojevili zájem o dítě do 6-ti měsíců b) souhlas k adopci -> dítě k adopci adopce: I. nezrušitelná - u dítěte staršího 1 rok života II. zrušitelná - u starších dětí 2) poručenství - blízký příbuzný jako poručník => přijímá povinnosti a práva pokrevních rodičů; většinou poručníkem babička, strýc... 3) pěstounská péče - dítě je svěřeno státem do výchovy určitých lidí, na rozdíl od adopce nevzniká příbuzenský vztah - 18-tým rokem dítěte končí pěstounská péče - pěstoun je placen (dotován) státem PRACOVNÍ PRÁVO - soubor právních norem o pracovních vztazích a vztazích s výkonnem práce související - vyspělé země (i ČR) slibují práci - úřady práce zprostředkovávají za stát pracovní právo - podpora v nezaměstnanosti (6 měsiců -> důkazy pro úřady - aktivně hledající práci...) - 3 měsíce 60% platu (čistého), další 3 měsíce 50 % => bez práce na sociální dávky (2-3000 Kč) - rekvalifikace = přeučení k jinému zaměstnání; úřad práce to platí a ještě dostávám podporu Pracovní smlouva - měla by být písemná - vyjímky tvoří -> různé brigády (na 3 týdny ap.); zaměstnavatel ji nemusí dát (pokud o ni požádám, tak mi ji musí dát) PS nás musí seznámit (co chceme) PS musí určovat podmínky - jaká budu mít práva a povinnosti - druh práce - jaké budu mít pracovní podmínky - místo pracoviště - jakou mzdu dostanu - datum (od kdy, do kdy) - smlouva: a) na dobu určitou = časově omezená b) na dobu neurčitou = neomezeno - první absoloventi (SŠ, VŠ), kteří prvně navštíví pracovní místo, tak se je stát zastává, aby měli smlouvu neurčitou (bez zkušební doby) - firma či podnik má právo dát "zkušební dobu" maximálně na 3 měsíce - do 18-ti let musí být písemný souhlas rodičů, omezená pracovní doba ze 40 na 33 hodin ukončení pracovního poměru 1) dohoda => zaměstnanec vs. zaměstnavatel (pokud jeden z nich není proti) se dohodnou na určitém termínu a sepíšou to = potvrzeno písemně 2) výpověď => zaměstnavatel musí uvést přesné důvody podle zákoníku práce a odcitovat ho, zaměstnanec důvody uvádět nemusí - totéž co dohoda -> písemnou formou - výpovědní lhůta 2 měsíce od začátku prvního dne následujícího měsíce, dohodou lze ukončit dříve 3) okamžité zrušení pracovního poměru - pryč ze dne na den (max. 3 dny) - zaměstnavatel má dva důvody: a) hrubé porušení pracovní kázně b) odsouzení k výkonu trestu nepodmíněně více než 1 rok - zaměstnanec má taky dva důvody: a) zdravotní stav (nemoc) b) 15 dnů po výplatním termínu bez platu 4) ukončení pracovního poměru ve zkušební době 5) doběhne doba na dobu určitou - neplatné: - není podepsáno - není písemně Péče o zaměstnance 1) bezpečnost na pracovišti (podmínky, aby nedošlo k úrazu) 2) instruktáž o místě (práci, místo práce) 3) přestávky po 4 hodinách práce - 30-ti minutové pauzy 4) přestávka na stravování (zaměstnavatel je povinen něco zajistit) TRESTNÍ PRÁVO - zabývá se trestáním fyzických osob (jako jednotlivce) za závažná provinění proti společenským zájmům 1) hmotné -> zabývá se, stanovuje, co je trestní čin, a jaký trest můžu vyfásnout a sazby za ně 2) procesní -> v úvahu tehdy, když se něco stane = součástí při vyšetřování, soudním řízení a výkonu trestu (dostihne se pachatel a soudí se podle ideálu za určitou sazbu) 1) hmotné - trestat se může i nedokončený či zmařený čin - spolupachatel trestán stejně jako by ho sám prováděl - podmínky trestní odpovědnosti: a) naplnění skutkové podstaty trestního činu - člověk, který vykoná trestní skutek (třeba (třeba někoho vydírá) , důležitá důkazová složka a okolnosti b) vina - je prokázána vina -> rozlišuje se: I. úmysl 1) přímý = on chtěl 2) nepřímý = věděl, že to provést může II. nedbalost 1) vědomá = ví, že něco porušuje, ale předpokládá, že se nic nestane 2) nevědomá = někdo něco způso- bí, ale nevěděl, že se to nemá, ale vědět to má c) důvody vylučující trestnost 1) nutná obrana = člověk je napaden a v ohro- žení života může zasáhnout; v USA i obrana majetku 2) krajní nouze = porušení práva za účelem ně- komu pomoct (když jde někomu o život) 3) nezletilost = u nás až od 15-ti let; mezi 15 a 18-tým (mladiství) -> poloviční sazba 4) duševní porucha, nepříčetnost = odsouzení k vězeňské léčbě DRUHY TRESTŮ 1) odnětí svobody - u nás max. 15 let; vyjímky 25 let nebo doživotí (pro společnost nebezpečný) 2) odebrání čestných titulů a vyznamenání - za vlastizradu - zpronevěření své profese (lékař jedná neeticky) 3) ztráta vojenské hodnosti - postih mravní i osobní - vlastizrádce 4) zákaz činnosti - př. -> výčepní opakovaně podává nezletilému alkohol = zákaz 1 - 10 let 5) propadnutí majetku - nezákonný zisk -> soudem odebráno; musí mu nechat osobní věci (hygiena,...) 6) peněžitý trest - pokuta (od 2000 tis. do 5 mil. Kč) - za menší trestné činy (vražda, znasilnění,... ap. se nedá vykoupit) - stanovuje se přiměřený trest pro pachatele (aby nespácel do konce života) 7) propadnutí věci - zabavení konkrétní věci, která sloužila k napomáhání určitého činu 8) vyhoštění - týká se jen cizinců 9) zákaz pobytu - týká se to cizinců, ale i občanů republiky -> nemá dovolen vstup do určitého území - je spáchán trestní čin a po dobu vyšetřování se mění sazba za ten čin, u soudu je už uzákoněný nový zákon, ale potencionální pachatel je ještě souzen podle zákona, který platil v době konání trestního činu - soudce přihlíží k polehčujícím (přiznání, lítost, čin spáchán poprvé..) a přitěžujícím (ne-přiznání, arogance, čin spáchán už po několikáté...) okolnostem - existuje tzv. "promlčecí doba" -> její délka závisí na vážnosti trestního činu (od 3 do 20 let); nepromlčitelné = vražda, vlastizrada... 2) procesní - týká se vyšetřování, soudního procesu a výkonu trestu - zásady trestního řízení: a) nikdo nemůže být stíhán jinak než z nezákonných důvodů b) musí nás stíhat zákonným způsobem (záliba médií) c) před soudem můžeme stanout jen na základě státního žalobce d) jednání soudu je veřejné (jen ve výjimečných případech se může požádat o neveřejné jednáni) e) soud musí stejně brát i posuzovat důkazy pro a proti - průběh trestního řízení (5 stádií) 1) přípravné řízení (vyšetřování) - shromažďují se informace a důkazy; domnělý pachatel ještě není nazván obžalova-ným, je pouze obviněný - nikdo není nucen k výpovědi (nemusí vypovídat) - spis se dostává k státnímu zástupci, ten když souhlasí, tak z obviněného je obžalovaný a je i velká pravděpodobnost konání soudu 2) předběžné projednání obžaloby - účastní se ho pouze soudce, advokát a státní zástupce => neveřejné - projednání se koná jen u méně závažných činů (sazba do 5 let) 3) hlavní líčení (soud) - soudce, státní zástupce, advokát a pachatel => veřejné (většinou) - rozhodnutí o vině a o konečné sazbě trestu, v lepších případech sproštění viny 4) odvolací řízení - pachatel nevykonává trest a čeká, jak dopadne odvolání (vyšší soud rozhoduje) - odvolací soud může snížit, ale i zvýšit sazbu trestu 5) vykonávací řízení - až když rozsudek nabude nabude státní moci - doba vazby -> započítává se do trestu - tresty se zapisují do trestního rejstříku DOBA VAZBY - započítává se do trestu - tresty se zapisují do trestního rejstříku OBČANSKÉ PRÁVO - zabývá se 2 hlavními oblastmi: A) majetkovými vztahy fyzických a právnických osob B) ochrana osobnosti (urážka na cti... ap.) - dělí se na: a) práva věcná -> zabývají se právě vlastnictvím (majetkem) = určitá práva a povinnosti b) práva závazková -> zabývá se smlouvami a jejich vznikem (na princi- pu věřitel x dlužník) = půjčky, nájem bytu, kup- ní a nájemní smlouvy a) vlastnictví - I. majetek se rozděluje: 1) movitý - dá se přenést a nezničíme ho; dá se s ním hýbat (5 pytlů obilí) - možno ho převádět bez smlouvy, ústní dohodou - mnohdy nejsou ani evidovány 2) nemovitý - nedá se přemístit beze změny (různé stav- by, pozemky a stromy) - sepisuje se do katastru nemovitostí - písemná smlouva - II. majetek se rozděluje: 1) dělitelný - rozdělíme, aniž by neztratil svou hodnotu v prodeji (obchodu) - př. -> 10 000 Kč... 2) reálně nedělitelný - nejde rozdělit, aniž by se nezhod- notil; př. -> TV, auto... - stanoví se ideální podíl => a) určí se cena a vyplatí se do dané sumy (míra peněz) b) rozdělí se území na stejný počet částí jako je osob, podle vzájemné dohody (míra prostoru) - člověk vlastní věc ve své moci, má právo ji používat, právo s ní volně disponovat, právo mít z ní užitek, pokud to jde (plod ze stromu) - právo nabýt majetku: a) koupí, smlouva (nemovitost) b) dědictvím c) rozhodnutím státního orgánu + ilegálně krádeží + po nálezu věci - jako nálezné 10% ceny z nalezené věci; nálezné se dá vymáhat - ohlášení v lepším případě to vrátit (pokud víme, komu to patří) - pozbýt majetek - stát může omezit vlastnické právo => v jaké míře jde o veřejný zájem - po omezení či sebrání je stát povinen: a) nahradit penězi b) nahradit jiným pozemkem - v případě vlastnictví dvou a více osob: 1) podílové spoluvlastnictví = podíl se získá výpočtem -> práva a povinnosti (v činžáku si každý nájemník koupí svůj byt, a ten, kte-rý má garsonku o rozloze 30m2 má méně povinností, ale i menší práva o rozhodování vůbec než nájemník s bytem o rozloze 150m2) 2) bezpodílové vlastnictví = většinou mezi manželi - > dělí si rovným dílem to, co společně vydělali (bez ohledu, jestli muž nebo žena víc) - nepočítají se: dary, dědictví, věci osobní potřeby (oblečení, hygiena..) a věci k vý- konu svého povolání - případně se může sepsat předmanželská smlouva (výjimečně) b) právo závazkové - zabývá se závazkovými vztahy mezi dlužníky a věřiteli -> smlouvami - mnoho typů smluv: kupní, obchodní... - uzavřením smlouvy vzniká závazek oferta = nabídka x akceptace = přijetí nabídky - když dojde k omylu za: a) úmyslně - právo na to, že koupě je neplatná - musí se prokázat prodejci b) neúmyslně - menší vada, která není tak podstatná a dá se levně nahradit - vada => za vadu na výrobku odpovídá prodejce (pokud ovšem není ve slevě) 1) neodstranitelná - a) vrácení peněz b) výměna výrobku 2) odstranitelná - a) poskytnutí slevy b) oprava (zaplacení) c) doplnění (v případě, že něco chybí) - k reklamaci s účtem (razítko + podpis) a záručním listem; obal od výrobku (většinou domací spotřebiče) není třeba, nemusí se doma skladovat různé krabice... - záruka na běžný výrobek je 6 měsíců, však na jídlo max. 3 dny ZAJIŠTĚNÍ ZÁVAZKŮ 1) smluvní pokuta - v okamžiku uzavření smlouvy přidám větu, co se stane, když se poruší podmínky smlouvy 2) ručení - vyžadují české banky, pojišťovny - půjčení od banky -> chce písemné potvrzení ručitele 3) dohoda o srážkách ze mzdy - jisté procento z mého přijmu, když nedodržím a nejsem ochoten(a) spácet ZÁNIK 1) vypršením lhůty 2) výpověď - porušení smluvních podmínek 3) dohodou 4) dědictvím - při úmrtí => na dědice, dědí se i dluhy stejně jako majetek... 5) uplatněním práv (záruční doba) | |