Savci
| Autor: Anna Adlerová | Škola: G Nad Štolou |
| Strany: 6 A4 | Obrázky: ne |
| Dokument stažen: 2257x | Náhled zobrazen: 10658x |
| Stáhnout zazipovaný dokument » | Zpět na seznam » |
| Textový náhled: BIOLOGIE třída: SAVCI (mammalia) - savci jsou nejdokonalejší součástí třídy obratlovců; další třídy obratlovců - paryby, ryby, kruhoústí, plazi, ptáci, obojživelníci (+ 7. třída savci) - vyvinuli se v druhohorách ze savcoplazů - obratlovci: a) homoiotermní (= teplokrevní) - stálá tělesná telota - savci, ptáci b) poikilotermní (= studenokrevní) - přizpůsobivá tělesná teplota prostředí - ryby, paryby, plazi, kruhoústí a obojživelníci * embrya se vyvíjejí v děloze a živena jsou přes placentu * savci rodí živé potomstvo * mláďata sají mateřské mléko * jsou závislá na rodičích 3 tělní typy savců: 1) suchozemský čtyřnohý - hlava, krk, trup, přední a zadní končetiny, ocas (slon) 2) podzemní - protáhlé, válcovité tělo s krátkým ocasem, lopatovité končetiny (krtek) 3) vodní - vřetenovitý tvar těla s přeměněnými končetinami v ploutve a ocas (delfín) + 4) zvláštní specializece letounů - rozvoj křídel s kožní blánou a závěsnými zadními končetinami (netopýr) A) kůže pokožka - dělí se na 3 části škára 4 typy speciálních žláz: mazové podkožní vazivo pachové pesíky (delší s barvou) potní - na kůži roste srst - chlupy podsada (izolační část) mléčná sinusové (hmatové u šelem) - línání => pelichání srsti - deriváty pokožky: nehty, drápy, kopyta, rohy (ztvrdlá kůže) B) kostra - je tvořena páteří, lebkou, kostrou končetin a jejich pletenci - páteř má 5 morfologicky i funkčně odlišných částí: a) - každý savec má 7 krčních obratlů (charakteristický znak) - atlas a axis (nosič a čepovec) jsou prvním a druhým krkčním obratlem, jenž nesou lebku b) - 12 hrudních obratlů - nasedají na ně žebra; žebra pravá nasedají přímo na kost prsní a tvoří hrudní koš, zatímco žebra bez napojení jsou žebra volná c) - 6 bederních obratlů d) - 4 křížové obratle - obratle srůstají v kost křížovou e) - počet obratlů ocasních je individuální (délka ocasu) - lebka má část obličejovou a mozkovou, hranicí mezi nimi tvoří očnicové dutiny - končetiny přední jsou s osou těla spojeny pletencem lopatkovým - zadní končetiny se připojují k srostlým párovým pánevním kostem (kyčelní, sedací, stydké) C) svalstvo - svalovina příčně pruhovaná hladká srdeční - plochý sval bránice (charakteristický znak) odděluje dutinu břišní od hrudní D) trávicí soustava - ústní dutina (ohraničená pysky), v níž je měkké a tvrdé patro, jazyk, slinné žlázy (ptyalin) a chrup (heterodontní) -> zubní vzorec 1/2 chrupu horního patra - řezáky (incisivi), špičáky (canini), zuby třenové (premorales) a stoličky (morales) - za dutinou ústní pokračuje hltan, jícen, žaludek, tenké a tlusté střevo, konečník - v žaludku a tenkém střevu se tráví potrava - na rozhraní tenkého a tlustého střeva je střevo slepé, v nemž u býložravců žijí bakterie, které rozkládají rostlinnou buničinu - díky sání mléka (mamma - prs) mláďaty se vyvinuly svalnaté tváře, které se přeměňují u některých druhů v lícní torby (křeček) E) dýchací soustava - nozdry -> nosní dutina (od dutiny ústní je oddělena tvrdým a měkkým patrem) -> nosohltan -> chrupavčitý chrtan (na počátku je příklopka = epiglottis), v něm jsou slizniční žlázy - hlasivky -> průdušnice se větví na průdušky vstupující do pravé a levé plíce -> z průdušek na průdušinky, jenž jsou zakončeny plicními sklípky (alveoly) F) cévní soustava - tvoří jej čtyřdílné srdce (2 P/2 K), cévy - 2 krevní oběhy: a) velký oběh tělní b) malý oběh plicní - krev je rozváděna do tělních tkání; krev je složena z plazma a buněk -> bílé, červené a destičky (úlomky z červených krvinek) - savci mají bezjaderné červené krvinky, proto pojmou víc hemoglobinu; jsou jedny z nejmenších buněk v těle G) vylučovací soustava - párové, pravé ledviny (metanefridie) -> filtrace odpadních látek; primární moč 150 l/ den, sekundární moč 1,5-2 l/ den (u člověka!) - z ledvin do močovodu přes močový měchýř do močové trubice H) nervová soustava - tvoří ji CNS (centrální nerv. soustava) a PNS (periferní nerv. soustava) - CNS se dělí na míchu a mozek -> 6 dílů: prodloužená mícha, most, střední mozek, mezimozek, koncový mozek, mozeček; první tři díly utváří mozkový kmen - mají složitě tvarovaný, pohyblivý boltec a ve středním uchu jsou tři sluchové kůstky (kladívko, kovadlinka, třmínek) - vidí zpravidla barevně a velmi dobře, mají komorové oko kulovitého tvaru s čočkou, která je schopná zaostřit; mrkají většinou horním víčkem - čich slouží k rozeznání změny prostředí, potravy, hledání kořisti nebo větření útočníka CH) rozmnožovací soustava - samičky mají párové vaječníky, kde dozrávají vajíčka; samečci mají párová varlata a spermie dorávají po celý život - oplození je vnitřní -> splynutí samčí a samičí buňky ve vejcovodu -> v děloze se vyvíjí embryo = nidace - pomocí placenty je zárodek vyživován, může dýchat a vylučovat - po porodu placenta opouští tělo chvíli za mládětem, pupeční šňůru si samička překousne a placentu pozře SYSTEMATIKA SAVCŮ - třída: savci podtřída: vejcorodí podtřída: živorodí nadřád: vačnatí nadřád: placentálové Vejcorodí - starobylá skupina savců, nesoucí znaky plazů - až 3 cm velká, žloutkem bohatá vejce v pergamenové bláně; snášena jsou po krátkém pobytu v děloze - řád: Ptakořitní - mají znaky plazů i savců, ale také své vlastní podle vývojové specializace (u ježur vakové kosti, ostruhy na zadních končetinách, u ptakopysků čelisti změněné na rohovité lišty) a) znaky plazů - vejce shodná s vejci plazů - samičky mají jeden vaječník - plně vyvinutá kloaka (vyústění soustavy trávicí, vylučovací a rozmnožovací) b) znaky savců - plnohodnotná srst, mléčné žlázy, 3 sluchové kůstky - 7 krčních obratlů, bránice a úplně rozdělené srdce - rozšířeni jsou pouze v Austrálii, Tasmánii a Nové Quineji - zástupci: Ježura australská - živí se mravencema a termitama - z pesíků -> bodlinky; vejce nosí ve vaku; silné hrabavé nohy Ptakopysk podivný - plochý zobák; čvachtá stejně jako kachna - má 5 prstů propojených blánami, ocas má jako kormidlo - vejce si hlídá v hnízdě Živorodí - samičky přivádějí svá mláďata porodem na svět - nadřád: Vačnatí - asi 250 druhů - mláďata rodí po krátkém nitroděložním vývoji značně nedokonale vyvinutá - samice klokana mají 2 dělohy i vagíny (dvojčata ze dvou vajíček), samci mají rozeklaný penis - ocas klokanům slouží k rovnováze při sedu - medvídek koala je bezocasý stromový tvor, žije na eucalyptu - rozšířeni v Austrálii a Jižní Americe - konvergence je podobnost s placentálem (vakoveverka vs. veverka) - nadřád: Placentálové - mláďata jsou rozena po dlouhém nitroděložním vývoji; metabolismus zárodku je zajišťován placentou (plodový koláč) - po porodu jsou mláďata schopna aktivně sát mléko - asi 4 050 druhů - původem jsou z Laurasie, postupně osídlili celý svět - řád: hmyzožřavci - mají homodontní (nerozlišený) chrup - ploskochodci -> využívají celou plochu chodidla k chůzi - jsou mimořadně žraví a nejvíce činní jsou za šera a přes noc - mláďata jsou holá, slepá, bezbranná - př.: ježek, krtek, rejsek (u nás nejmenší savec) - ježkovití - na hřbetě a boku těla mají preměněny pesíky na ostny - díky podkožnímu vaku jsou schopni se svinout a naježit - upadají do zimního spánku - rejskovití - drobní savci s protaženou hlavou - mají silně vyvinuté pachové žlázy a sežerou hodně hmyzu, čimž jsou prospěšní lidem i ekosystémům - jsou aktivní i přes zimu - řád: letouni - jako jediný savci mají schopnost letu díky létací bláně - živí se hmyzem; upadají do zimního spánku; mají srst; páří se zpravidla na podzim - echolokace - vnímají vysoké zvukové vlnění - zástupci: kaloni (býložravci), vrápenci (vampír, upír.. napadají skot; u nás netopýr) - řád: chudozubí - mají redukovaný chrup - lenochod (žere pouze listy a plody), mravenečník (jazyk místo chrupu), pásovec - řád: hlodavci - nejpočetnější savčí řád - rychlé rozmnožování, hodně mláďat - bobr, hraboš, sysel, svišť, křeček, myš, dikobraz, ondatra, nutrie - krysa vs. potkan - krysa má osrstěný delší ocas, šedočerná srst a ušní boltec - řád: šelmy - mají úplný chrup, třenové zuby se mění na trháky (tesáky) a) vodní - ploutvonožci - předky mají u medvědovitých - končetiny přeměněny na ploutve a ocasní ploutev - mají mnoho podkožního tuku - jsou polygamní (více samiček na jednoho samečka) - mrož (má kly), lachtan, tuleň - lachtan vs. tuleň - lachtan má rozdílné ouška, pohlavní dimorfismus b) suchozemské - medvědovití - ploskochodci a všežravci - medvěd hnědý, panda, brzlík, grizzley - kunovití - poloploskochodci - lasička, tchoř, skunk, jezevec, sobol, hranostaj (srst na král. hermelín) - kočkovití - krátká kulovitá hlava, ostré zatažitelné drápy - loví ze zálohy a mají schopnost velkého zrychlení - kočka, rys, lev, tygr, puma, levhart - psovití - žijí ve smečkách, loví štvaním zvěře - liška, šakal, vlk, hyena - řád: damani - 11 druhů; vyskytují se ve skalnatých terénech Afriky, Přední Asie a žijí ve stádečkách - jsou býložraví a od pohledu připomínají sviště, aktivní jsou přes den - daman kapský - řád: zajícovci - původ mají společný s kopytníky - jsou býložravci, ploskochodci, noční aktivta - zajíc polní, králík divoky - řád: chobotnatci - největší suchozemci, mají silnou pokožku - nos + horní ret = chobot; kel je zubovina (dentin) - vyhynulý zastupce mamut, dnes slon indický a slon africký (má větší uši) - řád: ochechule (sirény) - vodní a býložraví - konvegence (podobnost) s kytovci - kapustňák (mořská kráva) - řád: lichopytníci - redukovaný počet prstů - 1 nebo 3 prsty; býložraví - tapír, nosorožec (silná pokožka), osel, kůň (Tarapan) - mezek = hřebec + oslice - mula = klisna + osel - řád: sudokopytníci - nesourodá skupina, společně se k sobě řadí jen díky sudému počtu prstů na končetinách - býložravci stejně jako lichokopytníci, ovšem příbuzní si nejsou - mozolnatci - kožní mozol pod prstama - velbloud dvouhrbý, dromedár, lama - přežvýkavci - mají kopýtko a také 4dílný žaludek (bachor, čepec, kniha, slez) * jelenovití - parohy (čelní kost) - jelen, daněk, srnec, los, sob * žirafovití - mimochodci (pravá přední společně vykračuje s pravou zadní, levá principem jako pravá) - žirafa, okapi * turovití - nepočetnějsí skupina sudokopytníků - mají duté rohy pokožkovitého původu - žijí ve stádě; tropické savany, stepi, polopouště, tundra, skalnatý terén - nepřežvýkavci - mají úplný chrup - prasata, hroši (velmi agresivní zvíře) - řád: kytovci - vřetenovitý tvar těla bez pokrývky kůže - přední končetiny jsou přeměněny v ploutve na rozdíl od zadních, ty jsou zakrnělé a ocasní ploutev má osu vytvořenou vazivovou výstuhou, nikoli kostí - mají vynikající sluch, čich je zakrnělý a oči jsou uzpůsobené jejich podvodnímu životu - podle stavby chrupu je dělíme na: - ozubení - mají homodontní chrup, jeden nosní otvor a asymetrickou lebku se stejně dlouhými čelistmi - u evropských břehů je známý delfín obecný, u amerických delfín skákavý - v chladných mořích světa je běžná kosatka dravá, která se živí lovem tučňáků, delfínů, ryb, hlavonožců a dovoluje si i na velryby - vorvaň tuponosý, narval jednorohý - kosticovci - místo zubů mají jemné rohovité listy (kostice), jimiž filtrují mořský plankton - bývají označováni jako velryby - mají symetrickou lebku a spodní čelist delší než horní - plejtvák obrovský dříve rozšířen kosmopolitně, dnes je na pokraji vymření - velryba grónská dosahuje délky až 20 m, také objekt lovu, nyní je chráněna | |