Sociální pedagogika, základy práva pro sociální pedagogy

Autor: KGB Škola: TU Liberec
Strany: 44 A4 Obrázky: ne
Dokument stažen: 8687x Náhled zobrazen: 106158x
   
Stáhnout zazipovaný dokument » Zpět na seznam »
  
Textový náhled:

Závěrečné okruhy ze sociální pedagogiky a ze základů práva pro sociální pedagogy

1) Poruchy chování, jejich vliv na vývoj člověka. Příčinné faktory poruch chování.

2) Věcná práva (vlastnické právo, věcná práva k věci cizí, držba).

3) Charakteristika a specifika práce v diagnostických zařízeních.

4) Postup pří určování otcovství. Popření otcovství. Osoby mezi, které jsou
uzákoněny vyživovací povinnosti.

5) Charakteristika a specifika práce ve speciálních výchovných zařízeních pro děti a
mládež, věznice pro mladistvé.

6) Podmínky trestní odpovědnosti. Okolnosti vylučující trestnost.

7) Charakterizujte pojmy ochranné a ústavní výchovy, předběžného opatření.

8) Manželství (uzavření, okolnosti vylučující manželství)

9) Dobrovolný diagnostický pobyt a jeho kritéria. Výchovné poradenství:

10) Náhradní rodinná výchova (osvojení, pěstounská péče; svěření dítěte do výchovy jiného občana).

11) Prevence drogových závislostí. Penitenciární problematika drogových závislostí.
Drogy ve vězení.

12) Základní zásady trestního řízení.

13) Agresivita - příčiny, druhy, výchovná opatření, přístup a náprava. Penitenciární
problematika práce s agresivními jedinci.

14) Závazky z porušení práva, podstata a funkce právní odpovědnosti, závazková
odpovědnost, úprava náhrady škody.

15) Šikanování - příčiny, výchovná opatření, přístup a náprava.

16) Co je trestný čin. Na co se vztahuje trestnost a kdy je pokus trestného činu beztrestný?

17) Gambling. Druhy. Příčiny vzniku. Osobnost gamblera. Možnosti léčby.

18) Zavinění v trestním právu. Presumpce neviny, trestní stíhání před soudem.

19) Alkoholismus. Příčiny. Fáze závislosti. Alkoholismus a trestná činnost.

20) Rozdíl mezi trestem a ochranným opatřením. Rozdíl mezi přestupkem a trestným činem.

21) Nealkoholové závislosti.

22) Trestný čin, skutková podstata trestného činu, okolnosti vylučující protiprávnost.

23) Klasifikace návykových látek, zneužívání a závislost na návykových látkách

24) Opravné prostředky v trestním řízení.

25) Sociokulturní handicap.

26) Subjekty trestního řízení.

27) Problematika uprchlíků, emigrantů.

28) Tresty a ochranná opatření.

29) Typy věznic. Specifika práce ve věznicích. Metodika práce s odsouzenými, organizace života.

30) Soudní spory občanskoprávní, příslušnost soudu, řízeni v .prvním stupni, formy
rozhodnutí soudu, opravné prostředky, výkon rozhodnutí.

31) Struktura vězeňské služby. Typy a členěni zařízení. Vnější a vnitřní diferenciace,
specifika výkonu trestu.

32) Rozdíl mezi obranou a krajní nouzí. Rozdíl mezi nedbalostí vědomou a nevědomou.

33) Alternativní tresty. Druhy. Alternativní tresty v ČR a ve světě.

34) Čas jako právní skutečnost v závazkovém právu, lhůty objektivní a subjektivní,
preklusivní a promlčecí lhůty.

35) Problematika bezdomovců.

36) Předpoklady a prvky právního vztahu.

37) Party a problematika závadové činnosti v partách. Organizovaná trestná činnost.

38) Odpovědnost za prodlení, smluvní pokuta, promlčení.

39) Skindheads.

40) Občanskoprávní úkony, zastoupení.








1. Poruchy chování, jejich vliv na vývoj člověka. Příčinné faktory poruch chování.



Poruchy chování lze charakterizovat jako odchylku v oblasti socializace, kdy jedinec není schopen respektovat normy chování na úrovni odpovídající jeho věku, eventuálně úrovni rozumových schopností.

Příčinné faktory poruch chování jsou multifaktoriální:

a) dědičnost (temperament
b) učení (sociokulturní zanedbanost)
c) oslabení nebo porucha CNS


Vliv na vývoj člověka:

-agresivita, bezohlednost, neschopnost udržovat přijatelné sociální vztahy, nerespektování sociálních norem, sekty, alkohol, drogy, kriminalita.

Specifické poruchy chování:

- hyperkinetický syndrom (nadměrná pohyblivost)
- hypokinetický syndrom ( pomalé, spavé děti)

Poruchy agresivního a neagresivního typu:

Agresivní: vandalismus, šikanování
Neagresivní: lhavost, záškoláctví, krádeže, závislosti

Zdroj: sociální pedagogika (Wágnerová), pedagogická psychologie (Josífková)




2. Věcná práva (vlastnícké právo, věcná práva k věci cizí, držba):


Vlastník má právo věc držet, užívat, disponovat s ní. Vlastnícké právo lze omezit pouze ze zákona dočasně nebo trvale. Vyvlastnění rozhoduje stavební úřad - proti se lze odvolat k soudu. Vyvlastnění: pouze ve veřejném zájmu, když nelze uspokojit jinak a vždy pouze za úhradu. Držení věci: oprávněné nebo neoprávněné.

Vlastník nesmí vykonávat svá práva na úkor jiných !

Nabývání vlastnického práva:

a) smlouvou (koupě, dar, směna)
b) děděním
c) rozhodnutím státního orgánu (soudem)
d) na základě jiných skutečností (vydržení)

Podmínky vydržení:
- oprávněná držba
- uplynutí stanoveného času (3 roky movitá, 10 let nemovitá věc)
- způsobilost předmětu (nelze nabýt k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu)

Držba: aby se jednalo o držbu, je třeba splnit tyto znaky:
a) faktické ovládání věci určitou osobou
b) držitel musí s věcí nakládat jako s vlastní, nebo vykonávat právo pro sebe

Zdroj - Richtera


Věcná práva představují důležitou a poměrně rozsáhlou skupinu majetkových práv, které se spojují s panstvím a tedy ovládáním konkrétní věci.
Věcné právo je souhrnný pojem pro vlastnické právo a závazkové právo. Vyjadřuje vztah k věci, které jsou - movité: vše co je v pohybu (peníze, jednání,...)
- nemovité: stavby, které jsou pevně spojeny s pevným základem se zemí (pozemky, rybník, ...)
- 10 let
Vlastnické právo
- vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat a
disponovat s ním,
- jedná se o absolutně právní vztah, tzn., že vlastnické právo musí být respektováno každým, to však neznamená, že výkonem vlastnického práva může subjekt zasahovat jiným do jejich práv, tzn., omezit někoho jiného (ruch, kouř)
- v případě nájemního vztahu, držby se jedná o relativní právní vztah
- subjekt nelze ve vlastnických právech omezovat, když omezovat, tak jen ze zákona, a to - dočasně x trvale
- vlastnické právo zaniká, když dojde k vyvlastnění = jen ve veřejném zájmu, jen za úhradu
- rozhoduje stavební úřad - odvolání - soud
- vlastnictví nesmí být zneužito - listina práv a svobod

Spoluvlastnictví - podílové - (zlomkem, %), při převodu souhlas spoluvlastníka, který má předkupní právo, převod na osobu blízké možný bez souhlasu spoluvlastníků
- bezpodílové - spoluvlastnictví manželů, vzniká uzavřením sňatku, zaniká smrtí nebo rozvodem
- do bezpodílového spoluvlastnictví nepatří - co 1 získal darem, dědictví, restituce, potřeby k povolání a osobní potřeby, co vlastnil před sňatkem
- ROZVOD - o majetku dohoda x soudně x po 3 letech každý to, co užíval
- možnost zrušení soudem za trvání manželství na návrh toho, kdo nepodniká.
-
Věcná práva k cizí věci

Zástavní právo - zástavce dává zástavní právo k věci zástavnímu věřiteli, oprávněným je v tomto případě zástavní věřitel a ne vlastník (i někdo jiný, ale souhlas vlastníků), vlastnictví se však nemění
- zástavní právo má dvě funkce - zajišťovací a uhrazovací
Vznik - písemnou formou zástava nemovitosti = zápis na katastrálním úřadě
- u movité věci - zástava přechází do držby zástavního věřitele nebo se předává 3. osobě

Zadržovací právo - právo věřitele zadržet movitou věc dlužník = zajišťovací funkce, věřitel nesmí prodat = výkon soudního rozhodnutí

Držba

- užívat určitou věc a chová se jako vlastník (nesprávně vyměřený pozemek)
Držba - oprávněná - majitel je v dobré víře, že užívá svůj majetek a sám chybu nezpůsobil, tento majetek (část) musí vydat, ale nemusí poskytnout žádnou úhradu za užitky
- neoprávněná - subjekt si věc úmyslně přivlastnil - musí vrátit a uhradit užitky za dobu užívání (advokát - 20 % z ceny nemovitosti)



3. Charakteristika a specifika práce v diagnostických zařízeních.

Dětský diagnostický ústav vyšetřuje komplexně z hlediska psychologického a pedagogického. Poskytuje péči pro děti na útěku (záchytný úkol). Pobyt na 2 měsíce, pak jsou děti umístněné do DD, DVÚ, VÚDM
Zákl. úkol:

- dává odborné diagnostické vyšetření tzn. komplexní zdravotní, psychologické, pedagogické a sociální vyšetření, pak závěrečná zpráva (psycholog) a prognóza dalšího vývoje

- kvalifikované roztřídění dětí - kam se dál zařadí

- vede celkovou evidenci umístněných jedinců - v regionu

Do DDÚ přicházejí chlapci i dívky od 3 let do ukončení povinné školní docházky.

Ve třídách a ve skupinách pouze 12 dětí. Přijímacího řízení se zůčastňuje sociální a zdravotní pracovnice, pak pohovor s psychologem a pak seznámení s režimem. O dětech se vedou denní záznamy (chování, spolupráce). Týdenní porady, závěrečná zpráva - denní a noční vychovatel, etoped, psychológ.

Diagnostický ústav pro mládež - to samé co DDÚ, ale umístnění od ukončení povinné školní docházky do 18-ti let, pouze pro chlapce, nebo dívky.


Zdroj: sociální pedagogika.



4. Postup při určování otcovství. Popření otcovství. Osoby mezi které jsou uzákoněny vyživovací povinnosti.

Zjištění otcovství

§ 42
1) Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne po zániku manželství nebo po jeho prohlášení za neplatné, považuje se za otce manžel matky.
2) Narodí-li se dítě ženě znovu provdané, považuje se za otce manžel pozdější, i když se dítě narodilo před uplynutím třístého dne po tom, kdy její dřívější manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné.

§ 43
Jinak se považuje za otce muž, který otcovství uzná nebo jehož otcovství zjistí soud.

§ 44
1) Otcovství lze uznat jen se souhlasem matky, je-li na živu. Souhlasu matky není třeba, je-li zcela zbavena svéprávnosti anebo je-li opatření jejího souhlasu spojeno s těžko překonatelnou překážkou.
2) Uznání otcovství se děje prohlášením před soudem nebo před orgánem pověřeným vést matriky.

§ 45
Otcovství lze uznat i k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato.

§ 46
Muž, který otcovství uznal, může je popřít, jen když dítě nezplodil a dokud neuplyne šest měsíců ode dne, kdy otcovství uznal.

§ 47
1) Není-li otcovství uznáno, může jak dítě, tak matka žádat, aby otcovství zjistil soud.
2) Za otce se považuje muž, který s matkou dítěte obcoval v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto osmdesát a více než tři sta dní.
3) Není-li domnělý otec již naživu, podává se žádost o zjištění otcovství proti jeho opatrovníkovi, kterého mu soud pro tuto věc určil.


§ 48
1) Manžel matky může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozví, že se jeho manželce narodilo dítě, a soudě popřít, že je jeho otcem.
2) Je-li manžel zcela zbaven svéprávnosti pro duševní poruchu, která vznikla před uplynutím popěrné lhůty, může otcovství popřít jeho zákonný zástupce, a to do šesti měsíců ode dne, kdy se dozví o narození dítěte, nebo věděl-li o jeho narození již dříve, do šesti měsíců po svém ustanovení.

§ 49
1) Narodí-li se dítě v době mezi sto osmdesátým dnem od uzavření manželství a tří stým dnem po tom, kdy manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, lze otcovství popřít jen tehdy, je-li vyloučeno, že by manžel matky mohl být otcem dítěte.
2) Narodí-li se dítě před sto osmdesátým dnem od uzavření manželství, postačí k tomu, aby se manžel matky nepovažoval za otce, popře-li na soudě své otcovství, ledaže s matkou dítěte obcoval v době, od níž neprošlo do narození dítěte méně než sto osmdesát a více než tři sta dní, nebo že při uzavření manželství věděl, že je těhotná.

§ 50
Manžel má popěrné právo vůči dítěti a matce, jsou-li oba na živu, nežije-li dítě, vůči matce, a nežije-li matka, vůči dítěti. Není-li naživu ani dítě ani matka, toto popěrné právo manžel nemá.

§ 51
Také matka může do šesti měsíců od narození dítěte popřít, že otcem dítěte je její manžel. Ustanovení o popěrném právu manžela platí tu přiměřeně.


Vyživovací povinnost

§ 70
1) Z poměru příbuzenství plyne příbuzným v pokolení přímém vzájemná povinnost poskytovat se úhradu na osobní potřeby (vyživovací povinnost).
2) Není-li potomků, přechází povinnost vyživovací na předky. Je-li několik potomků nebo předků, mají vyživovací povinnost příbuzní ve stupni bližším před příbuznými ve stupni vzdálenějším.

§ 71
Je-li více osob povinných, které jsou příbuzné v témže stupni, jsou všechny spoludlužníky rukou společnou a nerozdílnou, ale v jejich vzájemném poměru nese každý takový podíl, jaký odpovídá poměru jeho výdělečných a majetkových možností k výdělečným a majetkovým možnostem ostatních.



§ 72
Nárok na úhradu nákladů na osobní potřeby přísluší oprávněným osobám, jen pokud jsou v nouzi. To neplatí o nároku nezletilých dětí proti rodičům.

§ 73
Rozsah vyživovací povinnosti určují jednak odůvodněné potřeby osoby oprávněné, jednak výdělečné a majetkové možnosti osoby povinné.

§ 74
1) Koná-li osoba povinná u někoho jiného anebo pro někoho jiného práce, ať trvale nebo občas, platí pro určení rozsahu její vyživovací povinnosti a pro vymáhání závazku ji plnit, že má průměrnou odměnu za práce stejného druhu.
2) Jsou-li práce konány u osoby blízké nebo pro ni, nemůže tato osoba namítat, že vyplatila odměnu napřed, ani si nemůže započítat vzájemnou pohledávku za osobou povinnou.

§ 75
Jestliže ten, kdo již byl zavázán plnit vyživovací povinnost, se v posledních třech letech před tím, než oprávněná osoba žádala o určení tohoto závazku, zřekne právním jednáním nebo opominutím majetkových práv nebo výhod, nebo jestliže se vzdá bez důležitého důvodu dosavadního zaměstnání nebo je zamění za méně výnosné, přihlédne soud při určení výše jeho závazku k jeho výdělečným a majetkovým možnostem v době před tím, než tak učinil.

§ 76
1) Otec díděte, za kterého matka dítěte není provdána, je povinen matce přispět, jak slušnost žádá, na úhradu nákladů na těhotenství a slehnutí, jakož i na úhradu jejích osobních potřeb po dobu tří měsíců. Z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud vyživovací povinnost otcovu rozšířit i nad tuto dobu.
2) Vzniknou-li matce bez její viny těhotenstvím anebo slehnutím nezbytně jiné výdaje nebo mimořádné majetkové újmy, může soud uložit otci díděte, aby přispěl i na jejich úhradu.
3) Právo žádat úhradu nákladů podle předchozích odstavců se promlčí ve třech letech ode dne slehnutí.

§ 77
K zajištění úhrady těchto nákladů, jakož i k zajištění výživy dítěte po dobu tří měsíců může soud na návrh těhotné ženy prozatímním opatřením uložit tomu, jehož otcovství je pravděpodobné, aby potřebnou částku poskytl předem. Kdy a jak tuto částku poskytnout, určí soud.

_________________________________________________________________

Zákon č.265/1949 Sb.



5. Charakteristika a specifika práce ve speciálních výchovných zařízeních pro děti a mládež, věznice pro mladistvé.


Speciální výchovná zařízení: jsou internátní zařízení pro ÚV, OV, PO, jsou dělena podle věku (děti a mladiství), dále dle pohlaví, podle stupně sociálního narušení, podle mentální úrovně.
Jsou to: DDÚ, DÚM, DVÚ, VÚDM, VÚM, VÚM s ochranným režimem.

Dětský diagnostický ústav vyšetřuje komplexně z hlediska psychologického a pedagogického. Poskytuje péči pro děti na útěku (záchytný úkol). Pobyt na 2 měsíce, pak jsou děti umístněné do DD, DVÚ, VÚDM

Základní úkol:

- dává odborné diagnostické vyšetření tzn. komplexní zdravotní, psychologické, pedagogické a sociální vyšetření, pak závěrečná zpráva (psycholog) a prognóza dalšího vývoje
- kvalifikované roztřídění dětí- kam se dál zařadí
- vede celkovou evidenci umístněných jedinců - v regionu

Do DDÚ přicházejí chlapci i dívky od 3 let do ukončení povinné školní docházky.

Ve třídách a ve skupinách pouze 12 dětí. Přijímacího řízení se zůčastňuje sociální a zdravotní pracovnice, pak pohovor s psychologem a pak seznámení s režimem. O dětech se vedou denní záznamy (chování, spolupráce). Týdenní porady, závěrečná zpráva - denní a noční vychovatel, etoped, psychológ.

Diagnostický ústav pro mládež - to samé co DDÚ, ale umístnění od ukončení povinné školní docházky do 18-ti let, pouze pro chlapce, nebo dívky.

Dětský výchovný ústav - od 12-ti let do ukončení povinné školní docházky, možnost do 18-ti let (19), škola základní, zvláštní škola, ředitel může požádat o statut "Dětský výchovný ústav se zvýšenou výchovnou péči" - pak skupiny po 10-ti dětech, extra chlapci a dívky.

Výchovný ústav pro děti a mládež - 12 až 18 let, jinak stejně jako výše uvedené, základní škola, učiliště.

Výchovný ústav pro mládež - extra dívky a chlapci, od ukončení povinné školní docházky do 18 (19) let,

Do všech výše uvedených se umístňuje mládež s nařízenou ústavní výchovou, nebo uloženou ochrannou výchovou.


Věznice pro mladistvé:

Specifika u mladistvých: utváří se osobnost, chytlavý, otázka vzdělání, šikanování.......
- je u nich zohledněna jejich adolescentní vývojová etapa spojena s různou mírou dosažené sociální úrovně chování a sociální odpovědnosti

VTOS u mladistvích intenzivněji realizuje výchovnou funkci trestu především prostřednictvím:

- uplatňování způsobů zacházení s mladistvími odsouzenými
- specializovaných resocializačních programů
- kázeňské praxe
- stupně vnitřní diferenciace /toxikomani, psychopati,.../



Zdroj: vyhláška č.64/81 Sb. MŠ ČSR (školské zařízení pro výkon ustavní výchovy)




6. Podmínky trestní odpovědnosti. Okolnosti vylučující trestnost.

a) Věk - Kdo v době spáchání činu nedovršil 15. Rok svého věku, není trestně odpovědný.

Nepříčetnost- duševní porucha
Zdroj: trestní zákon, § 11, § 12

b) Trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno,

- nařídí-li to prezident republiky (milost, amnestie)
- je-li trestní stíhání promlčeno
- osoba vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (osoba požívající výsad a imunit dle zákona nebo mez. práva)
- nedostatek věku (15 let)
- proti tomu kdo zemřel
- proti tomu kdo za týž skutek byl již pravomocně odsouzen
- proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozhodnutím jiného orgánu ke stíhání trestných činů oprávněného, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno
- je-li trestní stíhání podmíněno souhlasem poškozeného a souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět
- stanoví-li tak vyhlášena mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána

Zdroj: trestní řád - § 11








7. Charakterizujte pojmy ochranné a ústavní výchovy, předběžného opatření:

Ochranná výchova - uloží soud mladistvému když, o jeho výchovu není řádně postaráno, výchova zanedbána a vyžaduje-li to prostředí
Lze již od 12. let - diagnostické ústavy, od 15. let - vězení

Ústavní výchova - nařizována dětem, jejichž rodiče neplní zákl. rodičovské povinnosti, nejsou schopni jim zajistit odpovídající rodičovskou výchovu, materiální zabezpečení, ohrožují jejich výchovu
(rodiče alkoholici,týrání, vězení)

Předběžné opatření - na základě soudního rozhodnutí, je vydáváno v naléhavých případech, kdy je nutno rychle umístnit dítě v ústavu

Vše z rozhodnutí soudu!!! Umístnění v DDÚ, v DÚM

Zdroj: sociální pedagogika



8. Manželství (uzavření, okolnosti vylučující manželství).

Manželství vzniká souhlasným prohlášením obou manželů před oddávajícím za přítomnosti dvou svědků. Civilní i křesťanský obřad. Je možné zastoupení. Na lodi oddává kapitán, v cizině - na ambasádě.
Nepovoluje se sňatek mezi osobami stejného pohlaví, mezi osobami, které jsou již jednou oddání (bigamie je trestná)
_________________________________

Manželství je trvalé společenství muže a ženy založené zákonem stanoveným způsobem.
Hlavním účelem manželství je založení rodiny a řádná výchova dětí. (§1 z. o rod.)

- nejde o manželskou smlouvu
- právní předpoklady uzavření manž., způsob jeho uzavírání, jsou zárukkou, že nedojde k porušení zásady dobrovolnosti vstupu do manželství
- vztah druh a družka není na stejné právní úrovni jako vztah manželský, není to vztah zakázaný, ale není právně ošetřen (pouze v některých relacích např. obč. práva - dědění)

FUNKCE:
a) biologická - nejvýhodnější prostředí k zajištění reprodukce
společnosti,uspokojení citových a sexuálních potřeb
b) výchovná
c) ekonomická - rodina je stále spotřební hospodářskou jednotkou, poskytuje
základní hmot. zabezpečení svým členům (dětem), povinnost vzájemné pomoci a
péče.



ÚČEL: založení rodiny a řádná výchova dětí

Manželství se uzavírá svobodným a souhlasným prohlášením o tom, že spolu vstupují do manželství učiněným před obecním úřadem nebo před orgánem církve nebo náboženské společnosti oprávněné k tomu zvláštním předpisem.

Prohlášení se činí veřejně a slavnostně v přítomnosti dvou svědků. (§ 3 z.o rod.)

- jako svědek musí být osoba zletilá
- je zachována rovnost mezi sňatkem církevním a občanským
- z důležitých důvodů může být provedeno prohlášení o vstupu do manželství jednoho ze snoubenců v zastoupení (plná moc musí být písemná a notářsky ověřená obsahující předpesané náležitosti) - toto je možné pouze vyjimečně (delší pobyt snoubence v cizině, nemoc, aj.)

NEPLATNOST: manželství prohlášené za neplatné se považuje za neuzavřené

- uzavření manželství se ženatým mužem nebo vdanou ženou

- mezi předky a potomky a mezi sourozenci, totéž platí o příbuzenství založeném osvojením, pokud osvojení trvá (toto platí i pro předky, potomky nebo sourozence osvojitele, tato překážka trvá i mezi osvojencem a původními pokrevními příbuznými, které zákon uvádí)

- manželství nemůže uzavřít nezletilý, vyjimečně , jestliže to je v souladu se společenským účelem manželství, může z důležitých důvodů uzavřít manželství osoba starší 16-ti let (které důvody lze považovat za tak vyjimečné, zákon blíže neurčuje). Podá-li návrh na uzavření manželství osoba mladší 16-ti let musí soud tento návrh zamítnout


- osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům. Osoba, jejíž způsobilost je omezena, může uzavřít manželstvím jen se svolením soudu (k omezení způsobilosti k pr.ú. může dojít i pro nadměrné požívání alkohol. nápojů nebo omamných prostředků či jedů. Zde však nejde o duševní poruchu.)

- jestliže prohlášení o uzavření manželství bylo učiněno v důsledku bezprávné výhružky anebo omylu týkajícího se totožnosti jednoho ze snoubenců (právo uplatnit neplatnost manželství zaniká uplynutím jednoho roku: § 15a odst.2 z.o rod.)


Muž a žena mají v manželství stejná práva a povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. (§18 z.o rod.) Jestliže některý z manželů neplní své povinnosti pečovat o rodinu, nastupují ustanovení o plnění vyživovací povinnosti mezi manželi a vůči dětem.





ZÁNIK manželství:

- smrtí nebo prohlášením jednoho manžela za mrtvého (manželství zaniká dnem, kdy rozhodnutí nabude pr. moci (§22 z.o rod.)

- soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže manželství je tak trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití (§24 z.o rod.)


- manželství nelze rozvést , dokud nenabude pr.moci rozhodnutí o úpravě poměrů nezl dětí pro dobu po rozvodu



9. Dobrovolný diagnostický pobyt a jeho kritéria. Výchovné poradenství.

Je vykonáván buď v diagnostickém ústavě nebo v DVÚ, VÚDM nebo v VÚM na základě žádosti rodičů, se souhlasem ředitele ústavu. Je to preventivní pobyt minimálně na 2 měsíce pro těžko zvladatelné jedince.



10. Náhradní rodinná výchova (osvojení, pěstounská péče, svěření dítěte do výchovy jiného občana).


Osvojení: Je to optimální forma náhradní výchovy. Osvojením vznikají mezi osvojitelem a osvojencem vztahy jako mezi rodiči a dětmi. Mezi osvojencem a příbuznými osvojitele, vztahy příbuzenské. Vztahy a vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou zanikají. Osvojit lze jen nezletilého a pouze osvojení v jeho zájmu, se souhlasem původních rodičů, (není potřeba souhlas, když se min. 6 měsíců o dítě nezajímají, nebo dali přivolení k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům).Před rozhodnutím soudu musí být osvojenec min. 3 měsíce v péči budoucího osvojitele.

Osvojení - dva stupně:

- zrušitelné ( může zrušit soud jen z vážných důvodů, na návrh osvojence nebo osvojitele, zrušením vznikají znovu původní práva a povinnosti osvojence a původní rodiny

- nezrušitelné (může soud rozhodnout jen u dítěte, které je starší 1 roku)


Pěstounská péče: Do pěstounské péče se svěřují děti, jejichž výchova není u rodičů zajištěna a příčiny budou zřejmě dlouhodobé. Pěstoun má ve výchově práva a povinnosti rodičů. Právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti má však jen v běžných věcech. Jestliže se pěstoun domnívá, že rozhodnutí zákonného zástupce není v zájmu dítěte může požádat o rozhodnutí soud.



Příspěvek:

Dítě- od Okresního úřadu- příspěvek na úhradu potřeb dítěte
Pěstoun - měsíční odměna, dále příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení vozidla

Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu, zaniká zletilostí dítěte, úmrtím dítěte nebo pěstouna, soud vždy zruší - požádá-li o to pěstoun.
Místa péče - buď doma, nebo vesničky SOS.


Svěření dítěte do výchovy jiného občana:

Důvody: nedostatky výchovy ve vlastní rodině nezávislé na jednání rodičů (nemoc, úmrtí rodičů, nezletilost rodičů) Podmínka: ani jeden z rodičů nemůže zajistit řádnou péči a výchova u jiného občana je v zájmu dítěte.

Ústavní výchova jen když nelze zajistit výše uvedené formy.
0 až 1 rok - kojenecké ústavy
1 až 3 roky - dětské domovy




11. Prevence drogových závislostí. Penitenciární problematika drogových závislostí. Drogy ve vězení.

Tři cesty :
- ordinace lékaře - simulace chorob vyžadující léky s psychotrop. účinky
psychostimulační - povzbuzující - antiastmatika
psychofarmaka - opiáty
sedativa - spavky - analgetika
- balíčky, návštěvy, pracoviště - civ. zaměstnanci
- připravované náhražky drog samotnými vězni (magorák)

Problémy :
- agresivní jednání, zneužívání ordinace lékaře, selhávání výchovného působení - je výchovně neovlivnitelný, narušování chodu věznice.
Je nutná evidence těchto lidí a sledování cest dodávání drog do věznice.
Základním momentem je zachycení a rozpoznání abst. příznaků.
První kroky vedou ke zvládnutí abst. syndromu.
Riziko do budoucna :
Droga je významný kriminogenní faktor, bez problémů se vrací do známého prostředí.







12. Základní zásady trestního řízení:

a) stíhání pouze ze zákonných důvodů a způsobem dle zákona
b) do pravomocného odsouzení - jako by byl nevinen - presumce neviny
c) státní zástupce je povinen stíhat všechny TČ o nichž se dozví, pokud zákon neb mez. smlouva nestanoví jinak
d) orgány činné v tr. řízení musí tr. věci projednávat co nejrychleji s plným šetřením občanských práv, k peticím se nepřihlíží
e) nutnost zjištění skutkového stavu věci,, objasňování pro i proti, doznání nezbavuje orgány přezkoumat všechny okolnosti případu
f) hodnocení důkazů podle vnitřního přesvědčení
g) spolupráce se zájmovými sdruženími občanů (tzv.spol.záruky)
h) trestní stíhání před soudem jen na podkladě obžaloby podané st. Zástupcem
i) před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce
j) projednávání před soudem je veřejné, vyloučení veřejnosti jen v případech stanovených v tr. zákoně (ohrožení tajemství a svědků)
k) jednání před soudy je ústní- výslech obviněného, svědků, znalců
l) soud přihlíží jen k těm důkazům, které byly při jednání soudu provedeny
m) v každé m období řízení musí být tem proti kterému se řízení vede poučen o právech zvolit si obhájce, právo na plné uplatnění obhajoby
n) každý má právo před orgány činnými v tr. řízení používat svůj mateřský jazyk , řízení se vede v češtině

Zdroj: trestní řád, § 2



13. Agresivita - příčiny, druhy, výchovná opatření, přístup a náprava. Penitenciární problematika práce s agresivními jedinci.

Agresivita - vnitřní pohotovost k agresi

Agresivní chování lze definovat jako porušení sociálních norem, omezující práva a narušující integritu živých bytostí i neživých objektů. Je prostředkem, jak dosáhnou uspokojení, kterému stojí v cestě překážky.

Agrese - označuje aktuální projev takového jednání
- nepřátelství a útočnost a výrazem, záměrem někomu ublížit má 3. stupně.
1. stup. - navenek se neprojevuje, v sobě je člověk utlumí
2. stup. - projevuje se verbálně /nadávání/
3. stup. - fyzická agrese

Příčiny agrese: vnitřní - vrozené předpoklady, nižší IQ, špatné morální
vlastnosti, patologické změny, nedostatek soucitu
vnější - špatná výchova, vliv party, vliv sdělovacích
prostředků.

Náprava - spolupracovat s rodinou, věnovat zvýšenou pozornost a probrat
individuelně, možnost vybití jinde - sport, objasnění příčin
____________________________________________________________________
Agresivita je takový projev, který zasahuje bolestivě, negativně do života i druhým lidem, je to nerespektování osobnosti druhých. Agresivitu známe fyzickou, citovou, obrácenou navenek i dovnitř, vzniká např. když zabráníme - li dosažení cíle, stanovíme - li nereálné cíle, při nadměrné pomoci .

Frustrace - agresivní hypotéza : jakákoliv frustrace vyvolává agresi, pocit zmaření, nedosažení cíle vyvolá rovněž agresi. Agrese se dá taky naučit.
Agresivita vzniká : frustrací, posilováním , naučením, napodobováním.
Zabránění agresi musí se umět zacházet s trestem, samotný trest snižuje pravděpodobnost agresivního chování, ale frustruje dítě, zvyšuje motivaci k agresivitě.
Agresivita je dána dědičností, vrozená dispozice se rozvíjí učením, pozitivním posilováním, nápodobou . Agresivita otevřená (navenek ), skrytá (ve fantazii).
Silné tresty snižují otevřenou, ale zvyšují skrytou agresivitu. Minimální trest snižuje otevřenou i skrytou agresivitu . Žádný trest nemá vliv!

Agresivita : instrumentální ( něco získat )
emocionální ( hněvivá , zlobivá )
fyzická ( přímá , nepřímá )
verbální

Agresivita individuální a agresivita ve skupině (člověk si dalece více troufne ) .




14. Závazky z porušení práva, podstata a funkce právní odpovědnosti, závazková odpovědnost, úprava náhrady škody.

Neplněním závazku vznikají nové závazky:

Vedle závazku - např. odebral zboží, nezaplatil, musí zaplatit úrok z prodlení (a ten je buď uveden ve smlouvě, nebo dle Obch.zák.to co banky + 1% anebo dle Obč. zák. 2x diskontní sazba).
Místo závazku - např. výrobek je vadný, reklamace, původní závazek splněn, nový závazek (vyřídit reklamaci) navazuje

Smluvní pokuta - to co zaplatí dodavatel při nesplnění podmínek daných ve smlouvě - smluvní pokuta - její výše je dána ve smlouvě.


Právní odpovědnost (podstata a funkce):


Závazková odpovědnost:


Náhrada škody: zákon sleduje, aby došlo k náhradě způsobené škody tzv. REPARACI.


Tři podmínky zodpovědnosti za škodu:

1. vznik škody (poškozený musí prokázat škodu skutečnou a ušlý zisk)
2. aby bylo zavinění
3. příčinný vztah mezi škodou a zaviněním (protiprávní jednání, které vedlo ke způsobení škody)

Odškodnění:

- naturální restituce (uvedení v předešlý stav- je-li to možné a účelné
- relutární náhrada (poskytnutí peněz)

Nikdo se nemůže předem vzdát práva odškodnění.

Zdroj: Richtera




15. Šikanování - příčiny, výchovná opatření, přístup a náprava.

Šikana je násilné ponižující chování vůči slabšímu jedinci, který se nemůže účelně bránit (uniknout). Patří mezi agresivní poruchy chování. Šikanu lze hodnotit jako jednu z forem silného sociálního stresu.

Příčiny: vliv rodiny(psychická deprivace), dědiční vlivy, poškození mozku.


Výchovná opatření:

Přístup a náprava: spolupracovat s rodinou, věnovat zvýšenou pozornost a
probrat individuelně, možnost vybití jinde - sport,
objasnění příčin


Zdroj: poruchy chování Wágnerová




16. Co je trestný čin. Na co se vztahuje trestnost a kdy je pokus o trestný čin beztrestný?

Trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně. (§ 3 TZ)
Trestnost se vztahuje na chráněný zájem.
Pokus tr. činu je beztrestný jestliže pachatel dobrovolně:

a) upustil od dalšího jednání k dokonání tr. činu a odstranil nebezpečí které vzniklo chráněnému zájmu z podniknutého pokusu
b) učinil o pokusu tr. činu oznámení v době kdy nebezpečí, které vzniklo mohlo být ještě odstraněno. Oznámení : st. zástupcici, policejnímu orgánu, voják veliteli. (§ 8/3, TZ)
___________________________

Co je trestný čin

Trestný čin je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně.

Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i když vykazuje znaky trestného činu.

K trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li tento zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti.

Stupeň nebezpečnosti činu pro společnost je určován zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou.

Na co se vztahuje trestnost

K trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li tento zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti.

Úmyslné zavinění

a) pachatel chtěl způsobem v TZ uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný TZ

b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn.

Nedbalostní zavinění

a) věděl, že může způsobem v TZ uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný TZ, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nenastane

b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.

Pokus trestného činu

- jednání pro společnost nebezpečné, které bezprostředně směřuje k dokonání TČ a jehož se pachatel dopustit v úmyslu TČ spáchat, je pokusem TČ, jestliže k dokonání TČ nedošlo.




Kdy je pokus trestného činu beztrestný

Trestnost TČ zaniká, jestliže pachatel dobrovolně:

a) upustil od dalšího jednání potřebného k dokonání TČ a odstranil nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému TZ z podniknutého pokusu, nebo

b) učinil o pokusu TČ oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému TZ z podniknutého pokusu, mohlo být ještě odstraněno. Oznámení je nutno učinit OČVŘ, voják veliteli útvaru

- trestnost pachatele však není dotčena za jiný TČ, který již tímto svým jednáním spáchal


Okolnosti vylučující trestní odpovědnost

Věk - kdo v době spáchání činu nedovršil patnáctý rok svého věku, není trestně odpovědný

Nepříčetnost - kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho nebezpečnost pro společnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný

Nutná obrana
Krajní nouze
Oprávněné použití zbraně



17. Gambling. Druhy. Příčiny vzniku. Osobnost gamblera. Možnosti léčby.

GAMBLING

Český, ne zcela běžný, výraz "hráčství" je překladem anglického "gambling", což většinou znamená hazardní hru, nikoli tedy hru ve smyslu prosté zábavy.

Pro hazardní hru je typické, že hráč má možnost zakoupit si výhru, a proto každou hru, při které lze takto získat finanční nebo hmotnou výhru, lze označit jako hazardní.

Chorobné, případně patologické hráčství lze charakterizovat jako duševní poruchu, která spočívá v častých, opakovaných epizodách hráčství, které dominují v životě subjektu na úkor sociálních, materiálních, rodinných a pracovních hodnot a závazků.

Patologické hráčství je porucha chování, kdy se potěšení ze hry časem mění v neovladatelnou vášeň. To, co z hráčské vášně činí závislost, je skutečnost, že hráč preferuje vlastní zážitky spojené s výhrou nebo ztrátou. Hráč přestává vnímat své okolí a zájem o faktickou výhru nebo ztrátu ustupuje daleko do pozadí. Neexistuje vůbec nic, co by hráče vzrušilo víc než hraní. Již při samotném vstupu do herny dochází k potlačení sebetíživější reality a zároveň hráč pociťuje slastné vzrušení a euforii.


DRUHY HER:

Nejčastější a nejrozšířenější formu hazardní hry tvoří tzv. výherní automaty a až kdesi v jejich stínu stojí další formy hazardních her.

Hrací automaty jsou v restauracích, bistrech, na nádraží, dokonce i v předsálí kin či jiných kulturních podniků. Není žádný problém vzít minci a zkusit štěstí. Automaty mohou být buď zábavní, nebo tzv. výherní. U zábavních automatů si hráč kupuje čas. O hazardní hru se tedy vlastně nejedná. U tzv. výherních (přesnější název by byl proherních) automatů si zákazník kupuje možnost výhry. Jde tedy jasně o hazardní hru. Lidem, kteří v jejich blikavé společnosti tráví svůj čas, se neoficiálně říká "gambleři".

karetní hry
sázkové hry - tipy na kombinaci náhodně vylosovaných čísel (sportka, bingo), tipy na sportovní výsledky
loterie a tomboly- los, hra v kostky, ruleta - specifické prostředí kasina


PŘÍČINY VZNIKU:

Na vzniku chorobné závislosti na hře se mohou podílet zejména následující faktory :

1. Stresová situace, která zvyšuje riziko únikové aktivity (v tomto případě hraní).

2. Nabídka hry jako spouštěcí podnět, např. ve formě hracích automatů, hráčské party apod. Takovým způsobem může fungovat i sociální učení (znalost hráčů, kteří byli v jeho rodině apod.).

3. Osobnostní vlastnosti, které představují jakousi obecnou predispozici k hráčství: extroverze, menší zábrany, narcistické rysy, nedostatek spolehlivého vztahu, nedostatek empatie a nedůvěra.


OSOBNOST GAMBLERA:

Klasická definice patologického hráče pochází od Berglera :

* hráč miluje časté riziko,
* hra absorbuje většinu jeho zájmů, aktivit a fantazií,
* hráč je optimistický, neschopný poučení z porážek a vzdor logice a pravděpodobnosti věří ve šťastný osud a v to, že se mu vytrvalost jednou vyplatí,
* je neschopen přestat hrát, pakliže vyhrál,
* riskuje neúnosně vysoké částky,
* mezi sázkou a výsledkem prožívá slastně úzkostné napětí.






MOŽNOSTI LÉČBY

U závislých hráčů jde o poruchu v oblasti sebehodnocení a v oblasti autoregulace. Gambler je člověk psychicky závislý na hře, a protože se této závislosti nikdy nezbaví, je cílem léčby úplná abstinence.

Léčení může probíhat společně s léčbou lidí závislých na alkoholu a jiných drogách. Důvodem je okolnost, že při léčbě patologického hráčství se používají stejné postupy, jako při léčení závislosti na alkoholu a jiných návykových látkách.

Na léčbě se mohou podílet psychologové, psychiatři, pracovníci protialkoholních poraden, laičtí terapeutové i další pracovníci. Zejména v případě ambulantní léčby je zásadně důležité, aby probíhala co nejblíže bydliště pacienta nebo klienta.

Léčba choroby:
* první krok - nutné tělesné a psychiatrické vyšetření
* motivace ke změně -nácvik sociálních dovedností, skupinová psychoterapie apod,
* důležitá je spolupráce rodiny, zejména u dlouho trvající léčby.


Anonymní hráči - společenství mužů a žen, kde jedinou podmínkou členství je přání přestat hrát a pomáhat druhým, patologickým hráčům, aby i oni přestali hrát.

Stejně jako závislost na návykových látkách může vést i hazardní hra ke vzniku patologického návyku.

Zdaleka ne každý, kdo prohraje větší množství peněz, je patologický hráč. Pokud však už hazardní hra vede k návyku, projde gambler následujícími stadii nemoci:

1. Stadium výher - patologická hra začíná nenápadně. Hraní nepřináší větší problémy a časté jsou fantazie o velké výhře. Neštěstím, které celý průběh podstatně urychluje, bývá skutečná velká výhra. Hráč touží výhru zopakovat a vyhrát ještě více. Má růžové představy a hýří optimismem, pro který nejsou důvody. Zvyšuje sázky a hraje častěji. Jestliže začínal hrát ve společnosti, přechází k osamělé hře. Často se chlubí, že vyhrál, i když to nemusí být pravda.

2. Stadium prohrávání - v této fázi už většinou jde o patologické hráčství. Postižený myslí hlavně na hraní a s hrou nedokáže přestat. Dlouhá období prohrávání mohou být střídána pokusy hru regulovat nebo s ní přestat. Hru už často financuje z půjčených peněz. Své hraní skrývá před rodinou a blízkými lidmi. Začíná se chovat ke druhým bezohledně. Splácení dluhů odkládá a vypůjčuje si znovu větší částky peněz. Trpí zaměstnání. Hráč mí na svou práci čím dál tím méně času a energie. V rodině se objevují vážné problémy. Rodinný život v této fázi je nešťastný. Člověk, který dospěl až sem, se stává neklidný, podrážděný a uzavřený. Zanedbává své zdraví. Přestává být schopen splácet dluhy. Může se snažit získávat peníze nezákonně.

3. Stadium zoufalství - pověst hráče je poškozena. Přichází soudní jednání, podmíněné nebo nepodmíněné tresty, odcizení od rodiny i přátel, osamělost. Stále více času tráví hráč hrou nebo fantaziemi o ní. Dále prohrává. Má tendenci obviňovat z odpovědnosti za své neštěstí druhé. Lituje se, propadá depresi a beznaději. Výčitky svědomí, bez konkrétních kroků ke změně, mu nijak nepomáhají. Spíše jeho stav zhoršují. Přichází panika. V této fázi se hráč může dopustit i závažnějších trestných činů. Typické jsou krádeže, zpronevěry, podvody. Rodiny se rozpadají. Většina hráčů v této fázi je už rozvedená. Někteří uvažují o sebevraždě nebo za sebou mají sebevražedné pokusy. Řada z nich se hroutí. Někteří se snaží unikat k alkoholu nebo jiným návykovým látkám. To jejich situaci ještě zhoršuje. V době, kdy nehrají, sílí jejich neklid, podráždění. Jsou čím dál nešťastnější.



18. Zavinění v trestným právu. Presumce neviny, trestní stíhání před soudem.

Zavinění: TČ spáchán úmyslně nebo z nedbalosti

Úmysl:

a) chtěl způsobem v TZ uvedeným porušit nebo ohrozit chráněný zájem
b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení
způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn

Nedbalost:

a) věděl, že může porušit nebo ohrozit chráněný zájem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení neb ohrožení nezpůsobí
b) nevěděl,že svým ...., ač o tom vědět měl a mohl

Zdroj: TZ, § 4 a 5

Presumce neviny: Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen. (§ 2,odst.2, TŘ)

Trestní stíhání před soudem: Koná se jen na podkladě obžaloby, kterou podává a před soudem zastupuje státní zástupce, pak předběžné projednání obžaloby u soudu a na závěr řízení k směřování k vyřízení věci, včetně výkonu soudního rozhodnutí. (§ 180 a 181



19. Alkoholismus. Příčiny. Fáze závislosti. Alkoholismus a trestná činnost.

Alkoholismus je společensky nežádoucí návyk nadměrného požívání alkoholických nápojů, podněcuje agresivitu, rozpad rodin, východisko pro slabé jedince, ze zvyku,

Alkohol - ideální energetická živina, ale spotřebuje až 90 % kyslíku, rychlé stárnutí, zdravotní problémy (játra, ledviny, srdce)

- nadměrné požívání toxických látek.

Alkoholismus - abnormalita vztahu mezi člověkem a alkoholem, při které je člověk alkoholem ovlivňován i tehdy, když není přítomen v jeho organismu.

Vývojové fáze /dle Jelineka/ :

I. - čl. pije, chutná, hodně snese, nemá potíže - 4 let

II. - zvyšuje se tolerance, pije mnoho, neselhává /umí pít/ - 4 let

III. - rozhodující fáze, selhává v sociální /hádky v rodině, výpadky v zaměstnání/ a biologické /poruchy vědomí, pomočování, epileptické záchvaty/ oblasti, v psych. oblasti plynulá tvorba racionalizačního systému - vymýšlí, kecá, neustále zdrav. problémy - 4 let

IV. - rozvoj orgánových změn - mozek /zpomalení ps. funkcí/, záněty periferních nervů, vředy na dvanácterníku, ukládání tuku v játrech - 4 let

Antabus - chemický difulsiram, blokuje alkohodehdrogenózu a znemožňuje metabolismus. Stane se že se v org. se hromadí acetaldehyd, který organismus intoxikuje.

První léčebný ústav - 1914 Valašsko, 1940 Hnutí anonymních alkoholiků, 1945 definice alkoholismu jako choroby OSN.

Současná léčba - psychiatrické odd. Apolinář - Ementní kůra, režimová léčba, psychoterapie, 1980 Liberec - uzavřený terapeutický systém.

Alkoholik není schopen normálně pít, abstinující alkoholik se propije pravidelně.
V průběhu abstinence se mění nálada /snižuje se nervozita/ a váha /většinou se přibývá/ člověka.
Stabilizovaná nálada znamená lepší prognózu.



20. Rozdíl mezi trestem a ochranným opatřením. Rozdíl mezi přestupkem a trestným činem.

Účelem trestu je chránit společnost před pachateli trestných činů, zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti a vychovat jej k tomu, aby vedl řádný život, a tím působit výchovně i na ostatní členy společnosti.

Ochranná opatření: ochranné léčení, ochranná výchova a zabrání věci.

Ochranné léčení soud uloží jestliže pachatel činu jinak trestného není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný. Ochranné léčení může soud uložit i vedle trestu anebo při upuštění od potrestání.

Ochranná výchova - lze uložit jen mladistvému. (VÚM)

Zabrání věci: Nebyl-li soudem uložen trest propadnutí majetku, může soud uložit, že se taková věc zabírá,



a) náleží-li pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit
b) náleží-li pachateli, od jehož potrestání soud upustil
c) vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku, nebo obecný zájem


Rozdíl mezi PŘ a TČ:

Přestupek je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v z.č.200/90 Sb. nebo jiných zákonech (např. zákon: silniční, lesní, ochrana přírody, živnost apod.)

Trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně.

Obecně lze říci, že rozdíl je ve stupni závažnosti a nebezpečnosti pro společnost.

Zdroj: trestní zákon (č.140/61 Sb.), přestupkový zákon (č.200/90 Sb.)



21. Nealkoholové závislosti.

Drogy, kouření, gamblerství.



22. Trestný čin, skutková podstata trestného činu, okolnosti vylučující protiprávnost.


Trestný čin je společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v TZ. Čin, jehož stupeň nebezpečnosti je nepatrný není trestným činem i když vykazuje znaky trestného činu. K trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. Stupeň nebezpečnosti je určován zejména významem chráněného zájmu, způsobem provedení, následky, okolnostmi, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou.

Skutková podstata trestného činu: je to souhrn znaků trestného činu typických pro nebezpečnost činů pro společnost.

Znaky trestného činu:

1. Objekt (chráněný zájem)
2. Objektivní stránka (způsob provedení)
3. Subjekt (pachatel)
4. Subjektivní stránka (míra zavinění)

Nemá-li čin všechny tyto znaky nemůže jít o trestný čin !!!!!


Okolnosti vylučující protiprávnost: nutná obrana a krajní nouze.

Nutná obrana: Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný tímto (TZ) zákonem, není trestným činem. Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

Krajní nouze: Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému tímto zákonem, není trestným činem. Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil.

Zdroj: TZ



23. Klasifikace návykových látek, zneužívání a závislost na návykových látkách.

- Opiáty: opium, morfin, kodein, heroin
- Látky centrálně tlumivé: alkohol
- Stimulancia: pervitin, kokain, extáze
- Halucinogeny: LSD, lysohlávka (houba), konopí (marihuana, hašiš)
- Drogy hloupých: toulen, ředidla



Zdroj: soc. pat. Skupiny (Sochůrek)



24. Opravné prostředky v trestním řízení.


Opravným prostředkem proti usnesení je stížnost. Stížnosti lze napadnout každé usnesení vyšetřovatele nebo policejního orgánu. Usnesení soudu a státního zástupce lze napadnout jen kde to zákon výslovně připouští a jestliže rozhodují ve věci v prvním stupni.

Zdroj: § 141 až § 150 TŘ


25. Sociokulturní handicap.

Jedná se o uprchlíky a cikány. Mají komunikační problémy, tím pádem jim chybí informace a akceptace majoritní společnosti. Jazyk je součástí sociální identity. Uznávají jiné hodnoty a normy chování., jiný styl života.





26. Subjekty trestního řízení.

- jsou všechny osoby, které mají a vykonávají vlastní vliv na průběh trestního řízení a kterým zákon za tímto účelem poskytuje určité procesní právo nebo ukládá určité povinnosti.

Mezi subjekty patří "orgány činné v trestním řízení" (soud, státní zástupce, vyšetřovatel, policie) a dále " osoba proti které se vede trestní stíhání, obhájce, poškozený, svědkové, znalci, tlumočníci".

Zdroj: Z mé chytré hlavičky.



27. Problematika uprchlíků, emigrantů.


Dva druhy osob:

a) osoby pronásledované z politických a náboženských důvodů
b) osoby, které opouštějí vlast z ekonomických důvodů

Bohatý sever, chudý jih, jazykové problémy, nemožnost sehnání tlumočníků, při založení komunit nemožnost proniknuti do ní, ČR - tranzitní země,

Emigrace je stres a je spojená s obtížemi v uspokojování většiny psychických potřeb. Komunikační problémy. Úspěšná integrace dětí - riziko vyloučení z rodiny. Pozitivně působí vazba na nějaké zázemí např. rodinu, etnické seskupení.


28. Tresty a ochranná opatření.

Tresty: Za spáchané trestné činy může soud uložit pouze tyto tresty:

a) odnětí svobody
b) obecně prospěšné práce
c) ztrátu čestných titulů a vyznamenání
d) ztrátu vojenské hodnosti
e) zákaz činnosti
f) propadnutí majetku
g) peněžitý trest
h) propadnutí věci
i) vyhoštění
j) zákaz pobytu


Ochranná opatření: ochranné léčení, ochranná výchova a zabrání věci.

Ochranné léčení soud uloží jestliže pachatel činu jinak trestného není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný. Ochranné léčení může soud uložit i vedle trestu anebo při upuštění od potrestání.

Ochranná výchova - lze uložit jen mladistvému. (VÚM)

Zabrání věci: Nebyl-li soudem uložen trest propadnutí majetku, může soud uložit, že se taková věc zabírá,

d) náleží-li pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit
e) náleží-li pachateli, od jehož potrestání soud upustil
f) vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku, nebo obecný zájem



29. Typy věznic. Specifika práce ve věznicích. Metodika práce s odsouzenými, organizace života.

Věznice pro vazbu a věznice pro výkon trestu.

Metody práce se musí přizpůsobit negativním vlivům ve vězení:

- vzájemná demoralizace vězňů (tzv. druhý život)
- posilování otrlosti, podlézavosti, lhostejnosti
- zpřetrhání soc. vazeb: užitečné a neužitečné
- sociální stigmatizace (člověk má nálepku kriminálníka)
- narušení volních vlastností (nesamostatnost, spoléhání se na řád, absence vnitřní ukázněnosti)
- vzestup komplexu méněcennosti
- růst zadluženosti
- homosexuální zkušenosti


Metodika práce s odsouzenými: formy zacházení s vězni

1. edukační (vzdělávací)
2. volnočasové (kroužky)
3. pracovní
4. tréninkové a psychoterapeutické techniky
5. kontakt s venkem


Zdroj: metody práce s vězněnými (Sochůrek)







30. Soudní spory občansko právní, příslušnost soudu, řízení v prvním stupni, formy rozhodnutí soudu, opravné prostředky, výkon rozhodnutí.

Soudní spory:

- řízení sporné - soud nalézá právo, zásada projednací, účastníci jsou povinni doložit důkazy, soud může vyžadovat důkazy

- řízení nesporné - soud uvádí stav věcí v právo (osvojení, prohlášení za mrtvého, manželství u nezletilce), soud je zodpovědný za důkazní prostředky, zásada vyšetřovací, důkazy určuje soud

Příslušnost soudu: je dán sídlem právnické osoby, trvalým bydlištěm fyzické osoby. Obchodní spory nad 50.000.- Kč řeší krajský obchodní soud.

Řízení v prvním stupni: Řízení je zahájeno podáním návrhu (žaloby), ta musí obsahovat:

- označení žalobce, odpůrce
- název soudu
- čeho se dovolává (obsah)
- zdůvodnění žaloby
- důkazní prostředky
- tzv. petit (jak má vypadat rozsudek)
- podpis a datum

Forma: písemně, nebo ústně do protokolu, telegraficky nebo faxem - ale do tří dnů ještě písemně.

Formy rozhodnutí soudu:

- rozsudek (obsahuje označení soudu, sporu, účastníků, dále výrok, odůvodnění a poučení
- usnesení
- platební rozkaz

Když povinný neplní rozhodnutí soudu, tak oprávněný má právo dát návrh na "výkon rozhodnutí(exekuci)"


Opravné prostředky:

- odvolání: řádný opravný prostředek, do 15-ti dnů od doručení do vlastních rukou. Právní moc - rozhodnutí soudu je vykonavatelné. Odvolání se dává tomu soudu, který rozhodl (soud do 30-ti dnů postoupí nadřízenému soudu)

- dovolání: opravný prostředek - do 30-ti dnů od pravomocného rozsudku odvolacího soudu

- mimořádná opravný prostředek: obnova řízení do třech měsíců od zjištění skutečností, max. do třech let


Výkon rozhodnutí: když povinný neplní, oprávněný požádá soud o výkon rozhodnutí tzv. exekuci. (např. neplatiči nájemného se zabaví příslušná část majetku, ten se dá do dražby a pohledávky se umoří výnosem z prodeje. Majetek zabavuje exekutor.


Každý občan má právo se domáhat svých práv před soudem občanskoprávním
Soud vede řízení za účelem zajištění práva, a to

a) sporné - soud je zodpovědný sám a sám si zajišťuje důkazy, není vázán, není vázán na předložených důkazních prostředcích, rozhodnutí na základě rozhodnutí soudu

b) nesporné - uvádí stav věci tak, aby odpovídalo právu
- zásada projednací=předkládání důkazních prostředků účastníky řízení
- nalézací řízení ( v případech osvojení, prohlášení za mrtvého, manželství nezletilému)

Příslušnost soudu
- obchodní spor - 40 druhů, o kterých rozhoduje KS, jinak OS
- podle místa právnické nebo fyzické osoby (odpůrce) = místně příslušný soud

Řízení
Řízení je zahájeno podáním návrhu žaloby = obsah - označení žalobce, odpůrce, název soudu, předmět sporu, odůvodnění sporu, důkazní prostředky, PETIT - jak má soud rozhodnout, podpis, datum

Formy žaloby
- ústně do protokolu u soudu
- faxem
- písemně poštou
- telegraficky - do 3 dnů potvrdit písemně, jinak soud nepřihlíží

Zpět vzetí návrhu - souhlas odpůrce, pokud ne, řízení pokračuje
Uzavření smíru - neodporuje-li zákonu, soud schválí = účinky pravomocného rozhodnutí

V řízení nelze soudu vnucovat důkazy, obesílání k řízení (znalci, svědci), soud vyzve odpůrce k vyjádření (písemně + lhůta), rozhodnutí ve stoje, dlaší zasady - nejíst, nekouřit, bez čepice, odvolání do 15 dnů od doručení - pokud ano, nenabyde právní moci

Zkrácené řízení - platební rozkaz (žalobce - dlužník zaplatit do 15 dnů - je vydán bez slyšení účastníků)
- po podání odporu (do 15 dnů)- soud nařídí jednání za účasti žalobce a odpůrce

Směnečný platební rozkaz - námitka do 3 dnů, předložit originál směnky
Formy rozhodnutí soudu
- rozsudek
- usnesení
- platební rozkaz, směnečný platební rozkaz

Opravné prostředky

a) řádné
b) mimořádné

ad.a) odvolání do 15 dní od doručení do vlastních rukou, odvolání
odvolání k soudu, který rozhodnutí zamítnutí odvolal, tedy do 30 dnů vyššímu soudu, zamítnutí odvolání po lhůtě, neoprávněná osoba.
Vyšší soud - potvrdí rozsudek soudu 1 stupně.
změna rozsudku - 1. stupeň rozhodl špatně.
zrušit rozhodnutí - nedostatky, vrátí zpět,
1. stupeň vázán právním názorem 2, stupně.

ad.b) obnovení řízení, nové skutečnosti, které mohou změnit rozsudek - lhůta objektivní do 3 let
lhůta subjektivní do 3 měsíců od zjištění nových skutečnosti
dovolání - odňata možnost přítomnosti u soudu, dovolené, lhůta do 30 dnů od pravomocného rozsudku odvolacího soudu.
výkon rozhodnutí - po nabytí právní moci rozsudku.



31. Struktura vězeňské služby. Typy a členění zařízení. Vnější a vnitřní diferenciace, specifika výkonu trestu.

Vazební věznice: druhy vazby:

- útěková
- obviňovací
- k zamezení pokračování v trestné činnosti

Věznice:

- s dohledem
- s dozorem
- s ostrahou
- se zvýšenou ostrahou



Zdroj: metody práce s vězněnými (Sochůrek)

32. Rozdíl mezi nutnou obranou a krajní nouzí. Rozdíl mezi nedbalosti vědomou a nevědomou.

Nutná obrana: Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný tímto (TZ) zákonem, není trestným činem. Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

Krajní nouze: Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému tímto zákonem, není trestným činem. Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil.

Zdroj: TZ

Nedbalost vědomá:
- věděl, že může porušit nebo ohrozit chráněný zájem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení neb ohrožení nezpůsobí
Nedbalost nevědomá:
- nevěděl, že svým ...., ač o tom vědět měl a mohl



33. Alternativní tresty.

Je to forma trestu nespojená s odnětím svobody (nesmí obsahovat žádnou ztrátu svobody, pachatel musí vyhovět podmínkám, délka alternativního trestu pouze do max. délky odnětí svobody)

Smysl je v tom, aby se prvotrestaný člověk nedostal do vězení, kde se mohou nastartovat negativní důsledky.
3 důvody trestu na svobodě:
- humanitní (lze jej potrestat i jinak)
- ekonomické
- pragmatické (snížení přeplněnosti věznic)


Alternativy k trestu odnětí svobody:

domácí vězení, podmíněný odklad nástupu, probace (dohled), služba pro veřejnost, veřejná důtka, veřejná služba v léčebnách, trest odnětí svobody přerušováním, podmíněné propuštění.

Probace se skládá ze dvou momentů:

a) odklad trestu
b) individuální pomoc

U nás:
- peněžitý trest (jen když to dovoluje zákon)
- obecně prospěšné práce
- diverze (odklon od typického řízení)
- institut narovnání (mimosoudní vyřízení) 4 podmínky: malá závažnost TČ, doznání pachatele, náhrada škody, souhlas obviněného

U alternativních trestů nedochází k poškozování osobnosti jako ve vězení, není vytržen od rodiny, dopad na pachatele (uvědomění si viny, snaha odčinit)


Zdroj: Alternativní tresty (Sochůrek)


34. Čas jako právní skutečnost v závazkovém právu, lhůty objektivní a subjektivní, preklusivní a promlčecí lhůty.

Lhůta má svůj běh tj. začátek a konec. Začíná běžet následující den po doručení.

Lhůty:

- objektivní (do 3 let od vydání rozhodnutí u náhrady škody
- subjektivní (do 2 let u náhrady škody)
- pořádková (u soudu - soud uloží, stanoví lhůtu, není spojená se sankcí)
- prekluzivní -propadná (uplynutím právo zaniká, není vymahatelné)
- promlčecí (uplynutím právo nezaniká, ale je značně zeslabené)
- přetržená (od uznání dluhu znova běží lhůta
- stavění lhůty (např. v případě reklamace - podobu opravy neběží doba záruky)

Objektivní promlčecí doba počíná běžet ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla nebo došlo k získání bezdůvodného obohacení.

Subjektivní promlčecí doba počíná běžet dnem, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ní odpovídá. Subjektivní promlčecí doba může začít kdykoli za trvání příslušné objektivní doby. V každém případě však subjektivní promlčecí doba skončí nejpozději uplynutím objektivní promlčecí doby.

Prekluzivní doba znamená neuplatnění práva ve stanovené době. Právo zaniká. Dlužník nemůže po uplynutí prekluzivní doby svůj dluh dobrovolně splnit. Jinak by plnil neexistující dluh.

Promlčecí lhůta znamená neuplatnění práva v zákonem stanovené promlčecí lhůtě a tím jeho uplatnění a vymáhání prostřednictvím státního orgánu je vyloučené, pokud povinný subjekt vznese námitku promlčení. Délku promlčecí lhůty stanoví zákon, obecně je 3-letá.


Objektivní právní skutečnost vyvolávající vznik, změnu nebo zánik občanskoprávních vztahů je i plynutí času (již samo o sobě může vyvolat určité právní následky - zletilost). Jindy je plynutí času v souvislosti s právním úkolem (promlčení)

ČAS - význam - jako samostatná právní skutečnost
- jako součást složené právní skutečnosti
Právní skutečnost dělíme na - právní události (nezávisle na vědomí a vůli
- právní úkony
lhůty - se započítávají následující den po vydání rozhodnutí

Význam času - zánik práva
- prekluze
- promlčení
- vydržení

Subjektivní lhůta - 2 roky od doby, kdy se poškozený dozví o škodě a pachateli nebo oprávněný se dozví o neoprávněném obohacení

Objektivní lhůta - ze zákona 3 roky, resp. 10 let jde-li o úmysl

Prekluzívní lhůta - znamená, že po jejím uplynutí právo zaniká
- k zániku musí přihlížet soud z úřední moci

Promlčecí lhůta - znamená, že právo nezaniká, ale je výrazně zeslabeno (po 3 letech)
- právo pak existuje jako tzv. naturální právo
př.: půjčka - dlužník nevrátí v dohodnutém termínu - potom běží 3-letá promlčecí doba, po uplynutí se věřitel obrátí na soud, dlužník se odvolá na promlčení- soud musí rozhodnout ve prospěch dlužníka - tím pádem právo zaniká



34. Problematika bezdomovců.

Bezdomovec - člověk, který nemá trvalé bydliště. Většinou ztratil i rodinu a zaměstnání, nemá ke společnosti téměř žádné vazby, zůstal na jejím okraji.

Bezdomovectví - je výsledkem generalizovaného psychosociálního selhání, spojeného se ztrátou komplexu běžných rolí

Příčiny:

-ekonomické faktory, nezaměstnanost, růst chudoby
-postižení jsou komplexně, somaticky, psychicky i sociálně handikapováni
-původní orientační rodina bezdomovců bývá dysfunkční nebo neexistuje
jako děti byli vystaveni nezájmu, podceňování, i násilí a zneužívání, byli z rodiny vyhnáni nebo samy utíkali, toulali se
-rodina měla špatné bytové a materiální podmínky
-chybí jim jakékoliv sociální zázemí
-kombinace různých zátěží vede ke generalizovanému sociálnímu selhání





Postoj společnosti k bezdomovcům

-typický ambivalentní, kombinací odporu a soucitu, převažuje negativní postoj spojený s odmítáním

Osobnost bezdomovce

- schopnosti bezdomovců bývají snížené, nedovedou účelně jednat, potřebují pomoc jiného člověka
-nedonutí se k účelnějšímu projevu, nejsou dostatečně odolní ani vytrvalí, nedovedou se ovládat
-nedokáží se adekvátně orientovat ve světě
-nechápou pravidla a normy, které regulují chování a vzájemné vztahy mezi lidmi, odmítají je, nejsou schopni se jimi řídit
-nejsou schopni poučení ze zkušenosti,
-ulpívají na nefunkčních způsobech chování, které jim připadají vhodné jen proto, že je používali vždycky
-nejsou schopni prosadit svoje práva a často je ani neznají
- k vyrovnání se zátěžemi užívají nepřiměřené a neúčelné způsoby
- u mnoha dominuje postoj rezignace, apatie a fatalismu
-mívají nízké sebehodnocení

Bezdomovectví je projevem selhávání v oblasti socializace :

-nedostatek trvalejších a hlubších vazeb s jakýmkoli člověkem
-převažují náhodné kontakty s podobnými lidmi
-jejich sdružování je obyčejně účelové, vytvářejí jakési subkultury (na nádraží)
-v důsledku toho bývají emočně oploštělí se zvýšenou citovou deprivací, duševními nemocemi, drogovou závislostí a z toho vyplývající egocentrismus a bezohlednost

Somatická rizika bezdomovectví:

-styl života vede k rychlejšímu somatickému chátrání, nedodržují základní hygienu, bývají podchlazeni, svoje nemoce přecházejí, špatná životospráva (jedí co seženou, častost užívání alkoholu, drog, masivní kouření)
= riziko předčasného úmrtí(důsledky abúzu různých látek, smrt v podchlazení v opilosti, v důsledku úrazu, celkového vyčerpání organismu)




35. Předpoklady a prvky právního vztahu.


Právní vztahy jsou ty společenské vztahy, které jsou upraveny právní normou.
Právní skutečnost- právní událost- vzniká nezávisle na naší vůli (vědomí) např. uplynutí lhůty
Právní úkony: jednostranný, právní, neprávní, závěť, kupní smlouva,

Právní vztah je pojem, kde můžeme mluvit o subjektu, objektu a o obsahu.

Subjekt- u veřejnoprávních - na jedné straně stát na druhé občan
u soukromoprávních - fyzické nebo právnické osoby

Subjekty:

a) fyzické osoby (způsobilost- 18 let)
b) právnické osoby (způsobilost až zápisem do obchodního rejstříku, vystupuje u V.O.S. - každý společník, u a.s. jednatel)
c) stát.

Objekt (předmět) - předmětem právního vztahu je hodnota hmotného charakteru, pro který se ten který právní vztah uzavírá (věc, služba, výkon, právo).

Obsah tvoří subjektivní práva a povinnosti účastníků právního vztahu a z tohoto důvodu můžeme mluvit o:

- relativním právním vztahu (vzniká když vlastník se vzdává obsahu vlastnického práva (držet, disponovat, užívat)
- absolutním právním vztahu (vlastnická práva, držet, disponovat, užívat)


Předpoklady a prvky právního vztahu

Právní vztah

- ty společenské vztahy, které jsou upraveny právní normou
- aby vznikl právní vztah, je zde podmínka existence právní normy
- vznik právního vztahu vyžaduje určitý právní úkon
- právní vztahy vznikají, mění se nebo zanikají na základě právních skutečností

Právní skutečnosti dělíme na právní události a právní úkony

Právní událost je určitá právní skutečnost, která vzniká nezávisle na našem vědomí, na naší vůli (narození, smrt ....)

Každý právní vztah má tyto prvky:
a) subjekt -účast. právn.vztahu
b) objekt (předmět)
c) obsah

ad a) - subjekty soukromoprávních vztahů - fyzické osoby, právnické osoby, stát
- aby subjekt mohl vystupovat, musí mít -

1. způsobilost k právním úkonům,
2. způsobilost k právu a povinnostem

ad 1) občan může vlastním jednáním provést právní úkony, založit, změnit nebo zrušit právní vztahy

- vzniká v 18 letech - vlastními úkony může uzavírat právní vztahy
- soud může omezit úplně nebo částečně - opatrovník, právní zástupce
- vyjímka - od 16 let - manželství - způsobilý k právu a povinnostem
(trestní odpovědnost od 15 let věku, určité úkony může uzavírat - např. pracovní smlouvu)

ad 2) vzniká narozením a končí smrtí, způsobilost má i započaté dítě, narodí-li se živé (dary, dědictví)

Právní způsobilost - právnická osoba - nabývá zápisem v OR (zájmová sdružení, spolky, politické strany, fondy, nadace - nevytváří zisk, cílem prospěšná činnost
- statutární orgány určeny státem
- společenská smlouva - statutární zástupce firmy
- vlastnické právo, sídlo firmy
- zánik - výmaz z OR

Právní způsobilost - fyzická osoba

- vystupuje svým jménem nebo zástupcem, místo bydliště

ad b) Objekt právního vztahu (předmět) - hodnota hmotného charakteru, pro který se určitý vztah uzavírá, tedy věc

- lidské chování = přímý předmět občanskoprávních vztahů
- majetkové statky - nepřímý předmět ....
Věci rozdělujeme na: movité x nemovité, zastupitelné x nezastupitelné, druhové x individuální, reálně dělitelné x nedělitelné

ad c) Obsah právního vztahu

Obsah tvoří subjektivní práva a povinnosti účastníků právního vztahu
Subjektivní práva se dělí:
- na absolutní práva, která působí proti všem = vlastnické právo, nositel-subjekt má právo věc držet, disponovat a užívat,
- na relativní práva, kdy právo určitého subjektu odpovídá povinnosti určitého subjektu
(vzájemná práva a povinnosti), př. závazek, kupní smlouva




36. Party a problematika závadové činnosti v partách. Organizovaná trestná činnost.


O tom se dá kecat do nekonečna, je to sociálně patologická skupina lidí, vůdce party, vliv party, ovlivňování členů party, pouliční kriminalita, drogy, atd.

Party pozitivní (sport, zábava).

Party negativní :

a) aktivní (zlé) jejich program je trestná činnost, výtržnictví (na fotbale), nebezpečí svedení dalších, jsou předstupněm gangů, vztah k organizovanému zločinu

b) pasivní (nemají zájmy, toxikomani)


Vznik: sdružování (stejné zájmy), hledání podpory a pochopení,

Místa vzniku: periférie měst, kluby, diskotéky,

Organizovaná trestná činnost: organizovaný zločin je často zastřen pod pláštíkem seriózní firmy, organizátoři mají často čisté ruce (špinavou práci dělají za ně jiní),

Cíl: získat peníze, drogy, za drogy peníze za peníze zbraně, teroristé,

Organizace:

- solidní
- zločinecké (skrývají se v podsvětí)
- gangy (Al Capone)
- nájemní vrah (stranger morders)
- party

Metody: organizace a prodej drog, sázkové hry, prostituce, praní špinavých peněz ( Václav Klaus nezná pojem špinavé peníze), terorismus, vydírání, únosy, podplácení,

Zdroj: soc. patologické skupiny (Sochůrek)
_________________________


Party a problematika závadové činnosti v partách

Parta je časově stálejší skupina zpravidla původně nevzniká k páchání tr. činnosti, nýbrž k uspokojení nějakých společných zájmů. V partě se obvykle vytváří jistá hierarchická struktura včele s vůdcem. Soudržnost je posilována některými rituály a symbolikou (přísaha, odznak, oblečení). Vstup do party a odchod z ní jsou obvykle dost volné. Stupeň plánování tr. činnosti bývá relativně nízký, zahlazování spáchaných tr. činů primitivní.

Parta - soc. skupina -malá určitá skupina (2-40 osob, pevné určité vazby, komunikativní, vyšší úroveň komunikace, vztahy citově zabarvené)
- zpravidla referenční (vztažná-není členem, ale chce být), z hlediska soc. patologie má sociálně patologický cíl = loupež
- její vznik většinou neformálně
- skupina ovlivňuje člověka, člověk skupinu
- uplatnění soc. vlivu skupiny=odměny, sankce, jít příkladem


Druhy party: - positivní - sportovní kluby, spol. zájem

- negativní - pasivní (bezcílně bloumají ulicemi, nemají cílené chování, příležitost=příležitostná TČ)
-aktivní-tzv. party zlé- jejich program je páchat trestnou činnost


Základní znaky party:

- příslušníci mají trvalejší vztahy, nikoliv nahodilé, jedinci se v partě znají a mají mezi sebou bipolární vztahy, v partě se vytváří určitý systém pravidel, norem , mravů, obyčejů, mají stejné cíle a zájmy, jsou zde vymezeny role, uspokojuje sociál. Potřeby jednice (pocit sounáležitosti)


Přitažlivost party pro jedince/motivace/:

- prestiž skupiny, funkce skupiny, sympatie ke skupině


Vznik party:

1. struktualizace- utvářejí se vztahy a vznikají role,
2. vydělení vůdců-neformální vydělení přirozených vůdců,
3. utváření ideologie a kontroly party-snížení kontroly=nárůst kriminality,
4. kontakty a komunikace,
5. Diferenciace vztahů


Normy party:

-pravidla, kterými se členové party musí řídit, stanovují jak se má člen party řídit, základní funkcí je úprava vztahů
-nemá dělat nic než ostatní, ale nebýt pod standardem a nevybočovat
- nedělat a neříkat nic, co by mohlo partě uškodit
-nesmí mít charakter podlízání
-nemyslet si, že jsem víc než ostatní členové party




Organizovaná trestná činnost

- kriminalita páchaná úmyslně více jak dvěma osobami

Pojem: jde o druh skupinové trestné činnosti, páchané organizovanou zločineckou skupinou nebo organizací, vyznačující se dlouhodobostí, dělbou činnosti, plánovitostí a orientací na vysoký zisk nebo na získání vlivu na veřejný život, výjimečně ideologicky (teroristické organizace)

- Organizovaná kriminalita
- je plánovité a snahou po zisku nebo moci motivované spáchání zvlášť závažného trestného činu nebo páchání - po delší či neurčitou dobu - trestných činů, které ve svém souhrnu jsou zvlášť závažnými, pokud se tohoto nebo těchto trestných činů, účastní více než dvě osoby, které:

-mají mezi sebou rozděleny úkoly
-jednají konspirativně
-používají struktur podobajících se živnosti nebo obchodu
-používají násilí nebo jiných prostředků vhodných k zastrašení, anebo ovlivňují alespoň jednu z těchto sfér: hospodářství, politiku, hromadné sdělovací prostředky, státní či veřejnou zprávu, justici, policii.

Podmínky pro organizovanou trestnou činnost:

-rostoucí liberalizace životních poměrů
-stále rostoucí anonymita, podporovaná využívaným právem na ochranu informací
-krajně nedotknutelné bankovnictví a daňové tajemství
-zvýšená mobilita stále většího množství lidí v důsledku zlepšování telekomunikací
-zrušení pohraničních kontrol v zemích ES
-realizace téměř všech obchodů pomocí výpočetní techniky
-stále se rozšiřující bezhotovostní platební styk, s možnostmi manipulace
-plná vytíženost orgánů trestního stíhání, přičemž vyšetřování deliktů hospodářské kriminality předpokládá vysoké odborné znalosti hospodářské, finanční , daňové a počítačové
-právní vymezení pro nasazování skrytých policistů podle zákona o potírání organizované kriminality

Formy organizované trestné činnosti:

-nelegální obchod s drogami
-terorizmus
-organizovaná hospodářská kriminalita
-bankovní a poštovní loupeže
-krádeže motorových vozidel
-krádeže uměleckých a starožitných předmětů
-převaděčství a obchod s lidmi
-vydírání poplatků za tzv. ochranu
-ilegální obchod se zbraněmi a výbušninami
-počítačová kriminalita
-korupce
-praní špinavých peněz
37. Odpovědnost za prodlení, smluvní pokuta, promlčení.

Neplněním závazku vznikají nové závazky:

Vedle závazku - např. odebral zboží, nezaplatil, musí zaplatit úrok z prodlení (a ten je buď uveden ve smlouvě, nebo dle Obch.zák.to co banky + 1% anebo dle Obč. zák. 2x diskontní sazba).

Místo závazku - např. výrobek je vadný, reklamace, původní závazek splněn, nový závazek (vyřídit reklamaci) navazuje

Smluvní pokuta - to co zaplatí dodavatel při nesplnění podmínek daných ve smlouvě - smluvní pokuta - její výše je dána ve smlouvě.


Promlčení: Promlčení znamená neuplatnění práva v zákonem stanovené promlčecí lhůtě, v důsledku čehož může povinný subjekt čelit soudnímu uplatnění práva námitkou promlčení.

Promlčení spočívá na třech právních skutečnostech:

1. na uplynutí zákonem stanovené promlčecí doby
2. na neuplatnění práva před soudem
3. na uplatnění námitky promlčení v příslušném řízení, ve kterém se právo uplatňuje

Délku promlčecí doby stanoví zákon. Obecná promlčecí doba je 3-letá. Platí všude tam, kde není stanovena delší nebo kratší promlčecí doba.

Vzhledem k tomu, že právo (po promlčení) trvá nadále a je pouze oslabeno, může dlužník splnit svůj dluh i po promlčecí lhůtě dobrovolně.

Uplatní-li povinný námitku promlčení, nárok zaniká a právo se stává nevynutitelné, tzn., že příslušný orgán ho nemůže přiznat.

Promlčení nepodléhají:
- vlastnické právo
- práva ze zástavní smlouvy, pokud trvá zajištěná pohledávka
- práva z vkladů na vkladních knížkách a běžných účtech, pokud vkladový vztah trvá

__________________________________


Odpovědnost za prodlení

Prodlením dlužníka nebo věřitele dochází ke změnám v obsahu závazků

Prodlení dlužníka nastává, jestliže dlužník svůj závazek nesplnil včas a řádně
Nesplní-li jej ani v dodatečně přiměřené lhůtě, má věřitel právo odstoupit od smlouvy.
Fixní smlouva - smlouva, ve které je stanovena přesná doba plnění a ze smlouvy nebo z povahy věci vyplývá, že na opožděném plnění nemůže mít věřitel zájem a proto závazek zaniká bez poskytnutí dodatečně přiměřené lhůty k plnění.

- dlužník, který je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je povinen vedle dluhu zaplatit věřiteli i úroky z prodlení ve výši stanovené prováděcím předpisem k obč. zákoníku.

- úrok z prodlení - i když není úrok ve smlouvě uveden, lze ho požadovat, jde o zákonnou sankci (dle obč. zák. jde o dvojnásobek diskonční sazby ČNB, dle obch. zákoníku platí, že úrok z prodlení je dle úrokové sazby bank + 1%)

- vedle úroku z prodlení je ve smlouvě možné uvést smluvní pokutu za nedodržení termínu

Prodlení věřitele - jestliže od dlužníka nepřijal řádně nabídnuté plnění dluhu nebo mu v době plnění neposkytl potřebnou součinnost.

Následky:
- dlužník má nárok na úhradu nákladů, které mu tím vznikly, na věřitele přechází nebezpečí nahodilé zkázy věci, která je předmětem plnění, věřitel je povinen dlužníkovi nahradit škody způsobené mu prodlením, jestliže dlužník prokáže věřitelovo zavinění

Smluvní pokuta

- sjednává se písemně a musí být určena její výše.

Smluvní pokuta je účinnou motivací k řádnému plnění povinností

- kdo poruší závazek ujednaný smluvní pokutou, je povinen pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníkovi porušením povinnosti nevznikla škoda

- i po zaplacení pokuty trvá dlužníkova povinnost splnit závazek

- dlužník není povinen pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil


Promlčení

- promlčením právo nezaniká, věřitelovo postavení v právním vztahu se pouze oslabuje, jestliže své právo neuplatní u soudu ve stanovené promlčecí době. Je-li právo promlčeno a dlužník to u soudu namítne, soud nemůže věřiteli jeho promlčené právo přiznat. Z vlastní iniciativy však soud k promlčení nepřihlíží.

- promlčují se všechna majetková práva s výjimkou práva vlastnického

- všeobecná promlčecí doba je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

- právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li vykonáno po dobu 10 let

- právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni zodpovídá. Nejpozději se toto právo promlčí za tři roky a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy byla škoda způsobena.

- právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení (neplatná smlouva)-stejné promlčecí lhůty jako právo na náhradu škody

- jestliže bylo právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za 10 let od kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Za stejnou dobu také právo, které dlužník písemně uznal co do důvodu i výše dluhu

Aby nedošlo k promlčení, je nutné, aby věřitel v promlčecí době uplatnil své právo u soudu nebo jiného orgánu, jestliže dlužník svůj dluh písemně neuzná.

Prekluze neboli propadnutí - právo lze uplatnit jen do určité doby, pak závazek zaniká (např. záruční doby za vady koupeného zboží)





38. Skinheads.


Extremismus je vysoce frekventovaným pojmem ve společnosti. Je jím označována nemorální, neslušná a nebezpečná činnost, kterou nelze v žádném případě tolerovat! Extremismus je přímo závislý na uspořádání a stavu společnosti, v níž se projevuje.

Extremismus je produktem - jevem demokratické společnosti. Demokratická společnost nemá dostatek účinných mechanismů, aby se ubránila všemu, co jí škodí. Pokud by takové mechanismy měla, přestala by být demokratickou a stala by se diktaturou. Příkladem jsou projevy extremismu v ČR před a po revoluci.

Mezi nejznámější ultrapravicové hnutí u nás patří SKINHEADS. Objevilo se ve vyspělých evropských státech v 80. letech. Kořeny sahají do 60. let, kdy v Anglii vznikl gang - kultovní nápoj pivo, pevné boty "martens", návštěvy fotbalových zápasů, koncertů - ne rasistický. K radikalizaci došlo v 80. letech v době nezaměstnanosti. Odklon od původních ideálů, infiltrace ultrapravicovou organizací "Národní fronta", program národního socialismu. Typické znaky - oholená hlava (při rvačce nelze uchopit za vlasy, pevné boty, bunda bomber, džíny.








V ČR:

SHARPSKIN - bezproblémové, sami terči útoků jiných skinhead, bojují proti rasismu a fašismu, avšak nevhodnými prostředky. Schází se v klubu Propast v Praze.

REDSKINS - nejradikálnější a nejvíc nebezpečné, intenzívni fyzické útky na ultrapravicové skinheads a neonacisty, vyznávají marxistické ideologie - stalinismus, maoismus, trockismus, charakteristická barva - červená

BOHEMIA HAMMER SKINS - ideologie - neonacismus, nacionální socialismus, rasismus, antisemitismus, char. vojenská organizace, komplikovaný způsob přijímání nových členů (2-3 letá zkušební doba).

Jsou i další formy, např. Sudetoněmecká vlastenecká fronta a další.

U nás jsou jak ultrapravicové, tak ultralevicové. Členové hlavně z řad mládeže a mladých lidí. Neuznávání společenských norem, prosazování svých názorů silou.

Společnosti vysoce nebezpečné!!!




39. Občanskoprávní úkony, zastoupení.


Právní vztahy: vznikají, zanikají, mění se.

Náležitosti právního úkonu:

- svobodný projev vůle
- vážný (vážně míněný)
- způsobilost k právním úkonům
- reálnost plnění
- soulad se zákonem
- forma právního úkonu (písemná, ústní, na něco jen písemná, něco jen notářským zápisem)
- srozumitelnost



Neplatnost právního úkonu:

* absolutní - neplatnosti se může domáhat kdokoli
* relativní - dovolávat se může pouze ten kterého se to týká

Zastoupení:

Zákon umožňuje, aby se každá fyzická i právnická osoba nechala zastoupit.

Zastoupení nutné: dáno zákonem (rodiče zastupují děti, zřízení opatrovníka soudem), kolizní opatrovník - kromě rodičů ještě opatrovník - hospodaří s majetkem dětí.

Zastoupení dobrovolné: zastoupený a zástupce, vzniká na základě plné moci.

Plná moc musí být písemná, ne každá plná moc musí mít ověřené podpisy (notářem), ověřené podpisy tam, kde to požaduje zákon.

Účinky z jednání zmocněnce zavazují přímo zmocnitele!

Zánik plné moci:
* splněním toho co bylo předmětem plné moci
* výpovědí (může dát zmocnitel i zmocněnec)
* smrtí

Substitut - zmocněnec si může zvolit dalšího zmocněnce, po předchozím souhlasu zmocnitele

Zmocnitel dává plnou moc zmocněnci.

Když klient udělí plnou moc advokátovi, tak advokát si může zvolit - ze zákona - substitele (zástupce). Advokátovi nelze plnou moc omezit.


Zdroj: judrpudringrichtera