Vrtání - stroje a řezné podmínky
| Autor: Tomáš | Škola: SPŠ Ostrov |
| Strany: 3 A4 | Obrázky: ne |
| Dokument stažen: 2365x | Náhled zobrazen: 9395x |
| Stáhnout zazipovaný dokument » | Zpět na seznam » |
| Textový náhled: VRTÁNÍ - STROJE A ŘEZNÉ PODMÍNKY 27. Díry se vrtají do plného materiálu. Vyvrtáváním se předvrtané díry zvětšují. Patří sem i vyhrubování, vystružování a zahlubování. Vystružování je zvláštní dokončovací způsob vyvrtaných děr. Zahlubováním se zarovnávají čelní plochy, zkosují hrany a zahlubují díry např. pro válcové hlavy šroubů. 1. Podstata vrtání a vyvrtávání Hlavní pohyb při vrtání je otáčivý a vykonává jej obvykle vrtací nástroj. Posuv je přímočarý ve směru osy otáčení a vykonává jej zpravidla také nástroj. Řezná rychlost, která je měřítkem hlavního pohybu, je u vrtacích nástrojů největší na obvodu a zmenšuje se ke středu nástroje, kde je nulová. Řeznou rychlostí je obvodová rychlost největšího průměru vrtáku. Posuv s (mm) se udává za jednu otáčku nástroje. 2. Vrtačky Používají se pro vrtání, vyvrtávání , vyhrubování, vystružování a zahlubování. Hlavní pohyb a posuv koná vřeteno stroje s nástrojem. Podle konstrukce jsou vrtačky stolní, sloupové, stojanové, otočné a speciální. Charakteristickým rozměrem vrtaček je tzv. vrtací průměr, což je největší průměr díry, kterou je schopen stroj vyvrtat do plného materiálu (oceli) o pevnosti 600Mpa šroubovitým vrtákem z rychlořezné oceli. A)Stolní vrtačky - jsou určeny pro vrtání malých děr do o16mm v malých obrobcích. Uspořádá li se několik stolních vrtaček vedle sebe na společný stůl, vzniká řadová vrtačka. Řadových vrtaček se s výhodou používá, má-li se na jedné součásti obrobit jedna nebo několik děr postupně několika nástroji, např. vrtat, vyhrubovat, zahloubit, zkosit hrany, vystružit atd. B)Sloupové vrtačky - u sloupové vrtačky se vřeteník (i pracovní stůl) přestavuje na sloupu. Rám stroje se skládá ze základové desky, sloupu, vřeteníku a pracovního stolu. Vyrábějí do vrtacího průměru 40mm. C)Stojanové vrtačky - jsou uspořádány podobně jako sloupové, místo sloupu mají stojan. Stavějí se do vrtacích průměrů až 60mm. Jsou mnohem tužší než sloupové vrtačky. D)Otočné vrtačky - Jsou nejrozšířenější vrtací stroje. Hlavní části otočné vrtačky jsou základová deska, sloup s otočným pláštěm, rameno a vřeteník. Vřeteník vrtačky je na ramenu a posouvá se po něm. Rameno se může otáčet kolem sloupu a posouvat ve svislé rovině. Vrtací vřeteno je poháněno přes převodovku dvoustupňovým elektromotorem, upevněným na vřeteníku. Velký rozsah otáček umožňuje vrtání velkých i malých děr. E)Přenosné otočné vrtačky - Používají se pro vrtání rozměrných a těžkých obrobků. Vřeteník je přestavitelný do libovolné polohy. F)Speciální vrtačky - 1 - Vrtačka s revolverovou hlavou se používá pro obrábění otvorů postupně několika nástroji. Vřetena jsou hvězdicově umístěna v revolverové hlavě a jsou poháněna kuželovým soukolím. Pro každé vřeteno lze nezávisle nastavit otáčky, které se zařadí samočinně při otočení vřetena do pracovní polohy. Vřetena, která nepracují, se neotáčejí. - 2 - Navrtávačky středících důlků jsou jednoduché stroje k navrtání polotovarů určených pro obrábění na hrotových soustruzích. G)Číslicově řízené vrtačky - Základní částí číslicově řízené vrtačky je křížový stůl, který je obvykle řízen nejjednodušším systémem číslicového řízení - systémem najíždění souřadnic. Zvláštní skupinou jsou číslicově řízené souřadnicové vyvrtávačky, které jsou mnohdy nejpřesnějšími stroji ve strojovém parku závodu. 3. Vyvrtávačky Na těchto strojích je možno vrtat, vyvrtávat, vyhrubovat, frézovat, vystružovat apod. Umožňují přesné nastavování souřadnic obráběných ploch při dosažení poměrně značné jakosti obrobených povrchů. Nejčastěji se používají pro obrábění nerotačních součástí s větším počtem rovnoběžných, popř. na sebe kolmých děr s přesnými roztečemi. Řezný pohyb vykonává rotující nástroj, posuv do řezu koná pracovní stůl s obrobkem. A)Vodorovné vyvrtávačky stolové - vřeteník je svisle přestavitelný po stojanu, obrobek je upnut na tzv. křížovém stole, který bývá doplňován otočným stolem, umožňujícím obrábět součást při jednom upnutí ze čtyř stran. B)Vodorovné vyvrtávačky deskové - obrobek je nepohyblivý, je upnut na upínací desce, vřeteník se pohybuje ve svislém směru. C)Souřadnicové vyvrtávačky - Používají se k obrábění děr velké přesnosti, průměru i rozteče. Umožňují vrtání děr s přesností IT2 až IT5, přesnost roztečí je až 0,001mm. Jsou to stroje velké tuhosti. Souřadnicové vyvrtávačky se dělí na jednostojanové a dvoustojanové. Lože je zcela tuhé vedení stolu bývá valivé nebo kluzné. 4. Řezné podmínky Při vrtání určujeme řeznou rychlost a velikost posuvu. Řezné podmínky se volí podle obrobitelnosti materiálu, hloubky děr, způsobu vrtání a podle materiálu nástroje. Produktivitu vrtání zvýšíme použitím řezných kapalin. A)Řezné podmínky při vyvrtávání - Volba řezných podmínek se řídí stejnými podmínkami jako při soustružení. Průřez třísky a hospodárná řezná rychlost jsou ovlivněny tuhostí vyvrtávací tyče. B)Řezné podmínky pro vyhrubování - Výhrubníky odebírají poměrně malé množství třísek a proto lze vyhrubovat za stejných podmínek jako při vrtání. Přídavky na vyhrubování volíme podle průměru díry 1 až 4mm. C)Řezné podmínky pro vystružování - Vystružování je zpravidla konečnou operací, a proto se vyžaduje co největší přesnost děr. Maže se olejovou emulzí, která je vhodná při strojním vystružování všech kovových materiálů. Přídavky pro vystružování volíme 0,2 až 0,4mm. D) Řezné podmínky pro zahlubování - Řezné rychlosti při zahlubování jsou obvykle menší než při vrtání. Pro zarovnávání čel a záhlubníky s vodícími čepy se volí nižší hodnoty | |